Holešov (Polsko)
| Holešov Goleszów | |
|---|---|
 Centrum s obecním úřádem | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 49°44′6″ s. š., 18°44′11″ v. d. |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Slezské |
| Okres | Těšín |
| Gmina | Holešov |
  Holešov | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 12,11 km² |
| Počet obyvatel | 4 276 (2014) |
| Hustota zalidnění | 353,1 obyv./km² |
| Etnické složení | Poláci, Slezané |
| Náboženské složení | luteráni, římští katolíci a další |
| Správa | |
| Starosta | Krzysztof Glajcar |
| Vznik | 1223 |
| Oficiální web | goleszow |
| Adresa obecního úřadu | 1 Maja 5 |
| Telefonní předvolba | 33 |
| PSČ | 43-440 |
| Označení vozidel | SCI |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Holešov[1][2][3][4] (polsky Goleszów, německy Golleschau) je vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín na území Těšínského Slezska. Leží ve Slezském podhůří na úpatí Slezských Beskyd v údolí mezi vrchy Jasieniowa (521 m) a Chełm (464 m).
Historie
První písemná zmínka o Holešově pochází z roku 1223. Od roku 1290 patřil k Těšínskému knížectví. K rozvoji obce přispěl vznik železniční trati Frýdek – Těšín – Bílsko (Moravsko-slezská dráha měst) v roce 1888. O deset let později byla uvedena do provozu cementárna, která zaměstnávala podstatnou část obyvatel až do pádu komunismu. Během druhé světové války v Holešově působil jeden z pobočných táborů koncentračního tábora v Osvětimi (KZ Golleschau).[5][6]
Doprava
Holešov je regionálním železničním uzlem. Probíhá tudy trať Těšín – Bílsko-Bělá (č. 190), od níž odbočuje trať do Ustroně a Visly (č. 191). Od roku 2009 byl provoz vlaků v úseku Těšín – Holešov úplně zastaven. Od 4. září 2022 po kompletní rekonstrukci trati byla osobní doprava do Těšína obnovena.[7] Obcí prochází také okresní silnice z Ustroně do Těšína.
Současnost
Vesnice se skládá ze tří starostenství – Goleszów Dolny, Goleszów Górny a Goleszów Równia. Její rozloha činí 12,11 km² a ke dni 31. 3. 2014 zde žilo 4 276 obyvatel. Gmina Holešov zahrnuje také Bažanovice, Děhylov, Hodišov, polskou Horní Líštnou, Kyselov, Kozákovice, Puncov a Tisovnici. Na svahu Jasieniowé se nachází areál dvou skokanských můstků využívaných místním klubem Olimpia Goleszów.
Významní rodáci
- Ryszard Gabryś, polský hudební skladatel a pedagog
Odkazy
Reference
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis Země moravskoslezské. Praha: Academia, 1938, reprint 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 883.
- ↑ Ottův slovník naučný, 11. Hédypathie-hýždě, s. 493
- ↑ Podrobná mapa Moravy a Slezska, Praha: V. Neubert a synové, 1922
- ↑ DAVÍDEK, Václav. O názvech a jménech Těšínska. Opava: Slezský studijní ústav, 1949. S. 28.
- ↑ http://auschwitz.org/en/history/auschwitz-sub-camps/golleschau/, 30. července 2021. (anglicky)
- ↑ Oskar Schindler. Televizní dokument, [dostupné https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/12919353981-oskar-schindler#t=57m37s online]. 30. července 2021.
- ↑ Obnova trati Goleszów-Cieszyn https://www.vlaky.net/fotoblog/2065/obnovenie-trati-goleszow-cieszyn/
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Holešov na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Holešov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
