Hošťanka

Přírodní rezervace Hošťanka
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Chráněné jedle bělokoré
Základní informace
Vyhlášení	25. května 1996
Vyhlásil	Okresní úřad Třebíč
Nadm. výška	487–573 m n. m.
Rozloha	55,33 ha[1][2]
Správa	AOPK ČR
Poloha
Stát	Česko Česko
Kraj	Vysočina
Okres	Třebíč
Umístění	Slavice, Výčapy
Další informace
Kód	1820
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hošťanka
Vrchol	573 m n. m.
Prominence	50 m ↓ rozcestí Pod Hošťankou
Izolace	2,3 km → Mikulovická hora
Seznamy	Hory Jevišovické pahorkatiny
Poloha
Stát	Česko
Pohoří	Jevišovická pahorkatina
Souřadnice	49°9′56″ s. š., 15°52′18″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hošťanka je přírodní rezervace na hranicích mezi městem Třebíčí (část Slavice) a obcí Výčapy. Zahrnuje vrchol a část svahů stejnojmenného 573 metrů vysokého vrchu.

Hošťanka se nachází takřka celá (bez asi jen 1,5 ha) v katastru obce Výčapy. Do katastrálního území Slavic zasahuje svým východním cípem dosahujícím silnice II/360. Středem rezervace je kopec Hošťanka měřící 573,3 m n. m. Nadmořská výška začíná na 487 m n. m. Celková výměra rezervace dosahuje 54 ha. Geologickým podkladem je turmalín-muskovitický granit (třebíčský masiv).

Předmětem ochrany je různověký lesní porost s dominující autochtonní jedlí bělokorou,^[3] potenciální vhodný genetický materiál.

Vedle jedle bělokoré v rezervaci lze nalézt mimo jiné buk lesní (Fagus sylvatica), v podrostu pak lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), sasanku hajní (Anemonoides nemorosa), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis), jaterník trojlaločný (Hepatica nobilis), bažanku vytrvalou (Mercurialis perennis) a brambořík nachový (Cyclamen purpurascens).

Jedlové porosty pocházejí z přirozeného zmlazení z první poloviny 20. století. Pěstují se maloplošným způsobem s dlouhou obnovní dobou. V roce 2000 byla rezervace oplocena, aby byla zajištěna ochrana před zvěří.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hošťanka na Wikimedia Commons