Hlinné (okres Vranov nad Topľou)

Hlinné
vlajka
Poloha
Souřadnice	48°57′12″ s. š., 21°34′50″ v. d.
Nadmořská výška	152 m n. m.
Časové pásmo	+1 +2 (letní čas)
Stát	Slovensko Slovensko
Kraj	Prešovský
Okres	Vranov nad Topľou
Tradiční region	Horní Zemplín
Hlinné
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	14,59 km²[1]
Počet obyvatel	1 917 (2024)[2]
Hustota zalidnění	131,4 obyv./km²
Správa
Status	obec
Starosta	Milena Naštová Hladová
Vznik	1402 (první písemná zmínka)
Oficiální web	www.hlinne.sk
Telefonní předvolba	057
PSČ	094 35 (pošta Soľ)
Označení vozidel (do r. 2022)	VT
NUTS	544230
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hlinné (maďarsky Agyagospatak, do roku 1907 Agyagos) je obec na východním Slovensku v okrese Vranov nad Topľou v Prešovském kraji. Žije zde přibližně 1 900^[2] obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1402.

Obec Hlinné se nachází v Podslanské pahorkatině na pravém břehu řeky Topľa. V západní části zasahuje i do sopečných Slanských vrchů, ve východní části i do výběžků Východoslovenské nížiny. nadmořská výška území se pohybuje v rozmezí 140–813 m, střed obce je ve výšce 152 m n. m. Povrch tvoří převážně souvrství flyše a terciérních usazenin, v údolí Topľe jsou kvartérní naplaveniny. Půdní fond je tvoří ilimerizované, hnědozemní, nivní a hnědé půdy. Území je z větší části zalesněné.^[3]

Na území obce je přírodní rezervace Hlinianska jelšina, ke které vede odbočka z turistické stezky Hlinné–Ivanov vrch.^[4]

Vznik obce se předpokládá mezi 11. až 13. stoletím. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1402, kdy byl název obce zapsán v maďarském tvaru Agyagos, Agyagaspatak.

Obec je slovenského původu. Do 17. století patřila k panství Čičva, v 15. století částečně i ke skrabskému. V druhé polovině 15. století byla i v rukou bratříků, kteří v této době ovládli část východního Slovenska. V 15. až 17. století se obec slibně rozrůstala. V roce 1493 měla osm obydlených usedlostí a v roce 1600 již 21 poddanských domů. Ve vsi byl rychtářský dům, mlýn, evangelický kostel, fara a škola.

Na konci 17. století bylo Hlinné středně velkou vesnicí s převážně poddanským obyvatelstvem.

V roce 1715 měla obec 11 domácností a v roce 1730 byla zcela opuštěna. V roce 1787 měla již 84 domů a 530 obyvatel, v roce 1828 žilo 593 obyvatel v 77 domech.

V 18.–19. století vlastnila zdejší panství rodina Dessewffyů a po nich rodina Coudenhove, v obci byl v provozu také lihovar. Hlavní obživou bylo povoznictví, dřevorubectví a tkalcovství.

V letech 1890–1910 se mnoho obyvatel odstěhovalo. Během první republiky bylo hlavní obživou zemědělství a tkalcovství a v roce 1921 byla založena buňka KSČ. Po druhé světové válce došlo k rozvoji obce – v roce 1952 byla postavena třepárna lnu a v roce 1958 založeno JRD.^[5][6]

Blason: V zeleném poli na zlaté (žluté) půdě stříbrná (bílá) postava rolnice se srpem kosící zlaté (žluté) obilí. Znak je odvozen z otisku pečetidla na písemnosti z roku 1890.^[7]

• Sbor Evangelické církve augsburského vyznání je filiálkou Matkocírkve Soľ.^[8] V roce 2001 byl v Hlinné postaven kostel.
• Řeckokatolická farnost v Hlinné náleží pod děkanát Hanušovce nad Toplou prešovské archeparchie.^[9] Farní kostel Zesnutí přesvaté Bohorodičky je jednolodní barokně–klasicistní stavba s půlkruhovým zakončením kněžiště a věží z roku 1794. Interiér je zaklenut pruskými klenbami. Zařízení kostela pochází z počátku 20. století. Fasády jsou členěny půlkruhovými okny s šambránami. Věž se zaobleným nárožím je zakončena barokní helmicí s lucernou.^[10]
• Římskokatolická farnost náleží pod farnost Soľ děkanát Vranov nad Toplou košické arcidiecéze.^[11] Filiální kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, jednolodní novogotická stavba s polygonálním zakončením kněžiště a mírně představěnou věží z let 1939–1940. Autorem projektu kostela je Juraj Byrtus. V roce 1947 byl renovován. V interiéru jsou lomené klenby. Vybavení kostela je moderní. Fasády jsou členěny okny s lomeným obloukem. Věž se secesními prvky je zdobena vlysem s motivem hrotitého oblouku a zakončena štíty s lomenými oblouky a jehlanovou střechou.^[12]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hlinné na slovenské Wikipedii.

• KROPILÁK, Miroslav, ed. Vlastivedný slovník obcí na Slovensku I. 1. vyd. Bratislava : VEDA, 1977. 526 s.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hlinné, Slovensko na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky