Heřmanův Městec (zámek)
| Zámek Heřmanův Městec | |
|---|---|
 Zámek Heřmanův Městec | |
| Základní informace | |
| Sloh | novobaroko a novogotika |
| Poloha | |
| Adresa | Heřmanův Městec,  Česko |
| Ulice | Masarykovo náměstí |
| Souřadnice | 49°56′43,49″ s. š., 15°40′8,53″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 21114/6-816 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zámek Heřmanův Městec v okrese Chrudim je výrazná pozdně barokní jednopatrová budova, která byla posléze klasicistně přestavěna a v letech 1932–1933 novobarokně dostavěna. Zámek je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Poloha a popis
Zámek se nachází v jihovýchodní části města Heřmanův Městec na Chrudimsku v Pardubickém kraji nedaleko náměstí a kostela svatého Bartoloměje.[2] K zámku přiléhá rozsáhlý a krajinářsky hodnotný anglický park, který přechází v lesopark. Významná část zámeckého parku je chráněná jako přírodní památka Heřmanův Městec.[3] V severozápadním nároží (směrem k městu) budově dominuje výrazná šestiboká novogotická věž. Nad vstupem do budovy se nachází rizalit s trojúhelníkovým štítem rodu Kinských.
Historie
Původně v těchto místech stávala tvrz (její původní základy se dochovaly dodnes), která byla koncem 16. století přestavěna na renesanční zámek, dokončeném v roce 1591. Roku 1623 však byla původní zámecká budova téměř zcela zničena, neboť byla vypálena císařským vojskem. Jan Berka z Dubé pak v roce 1630 nechal zámek opravit a rozšířit, respektive znovu postavit.
Dalšími majiteli byli Šporkové, kteří zámek přestavěli do klasicistní podoby. Roku 1828 získal zámek rod Kinských, za kterých byla vystavěna dominanta objektu, věž s vyhlídkovým ochozem na šestibokém půdorysu. Na konci 19. století byla k jihozápadnímu křídlu přistavěna jídelna, doplněná o zimní zahradu, a v severním křídle přibyly v půdní vestavbě místnosti pro služebnictvo. Poslední přestavba proběhla v letech 1932–1933, pod vedením architekta Otty Grögera.[4]
20. století
V roce 1945 byl zámek užíval nejprve nacistický Wehrmacht jako svoji štábní budovu pro velení východní fronty, zdejší zámecký park tehdy posloužil jako polní letiště. Před osvobozením v květnu 1945 byly na zámku ve velkém likvidovány kompromitující materiály a celý areál byl zaminován. Následně objekt obsadila Rudá armáda a zámek sloužil jako invalidovna. Původním plánem bylo však využít areál pro zřízení ústavu pro mladiství delikventy, spadajícím pod správu ministerstva spravedlnosti. Následně se zde krátce nacházelo letní sídlo ministerstva zahraničních věcí ČSR.[4]
Většina mobiliáře byla převezena nejprve na zámek v Kostelci nad Orlicí a následně do Karlovy Koruny. Hodnotná sbírka grafik byla předána do správy Národní galerie v Praze. Obraz Osedlaný kůň vyváděný ze stáje od Carla Rudolfa Hubera se nachází ve sbírkách slatiňanského zámku.[4]
Současnost
Od roku 1952 celý zámecký areál slouží sociálním službám, kdy sem byl umístěn Domov důchodců hlavního města Prahy (původní Masarykovy domovy v Praze-Krči).[4] Zámek není pro veřejnost přístupný.
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2011-07-31]. Identifikátor záznamu 131978 : zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Zámek Heřmanův Městec [online]. mapy.cz [cit. 2024-09-05]. Dostupné online.
- ↑ Heřmanův Městec [online]. AOPK [cit. 2024-09-05]. Dostupné online.
- ↑ a b c d HOMOLOVÁ, Dita; CÍSAŘOVÁ, Jitka; UHLÍK, Jan. Šlechtická sídla ve stínu prezidentských dekretů: = Aristocratic residences in the shadow of presidential decrees. Praha: Artefactum, 2017. 230 s. ISBN 978-80-86890-96-8. Kapitola Ulrich Ferdinand Kinský a jeho šlechtická sídla ve 20. století, s. 148-155.
Literatura
- ŠIMEK, Tomáš a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. VI, Východní Čechy. Praha: Svoboda, 1989. 724 s. S. 113.
- ŠIMÁK, Ivo. Kníže Oldřich Ferdinand Kinský: na zámku a panství v Heřmanově Městci v letech 1919-1938. Heřmanův Městec: Domov pro seniory, 2014. 237 s.
- VLČEK, Pavel. Ilustrovaná encyklopedie českých zámků. Praha: Libri, 2001. 623 s. ISBN 80-7277-028-4. S. 242-243.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Heřmanův Městec na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky