Habovka
| Habovka | |
|---|---|
 | |
 vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 49°16′48″ s. š., 19°36′23″ v. d. |
| Nadmořská výška | 736 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Žilinský |
| Okres | Tvrdošín |
| Tradiční region | Orava |
  Habovka | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 29,41 km²[1] |
| Počet obyvatel | 1 361 (2024)[2] |
| Hustota zalidnění | 46,3 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Starosta | Alojz Lajčin |
| Vznik | 1593 (první písemná zmínka) |
| Oficiální web | www |
| starosta | |
| Adresa obecního úřadu | Habovka |
| Telefonní předvolba | +421-43 |
| PSČ | 027 32 (pošta Zuberec) |
| Označení vozidel (do r. 2022) | TS |
| NUTS | 509655 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Habovka (polsky Habówka) je obec na Slovensku v okrese Tvrdošín v Žilinském kraji. Žije v ní přibližně 1 400[2] obyvatel.
Historie
První písemná zmínka o vesnici Chabówka je z roku 1593. Podle kroniky habovskej farnosti název obce pochází od názvu polské obce Chabówka, z níž několik obyvatel přišlo do nově založené obce a kteří ponechali jméno své původní vlasti pro novou obec. Jiné zdroje říkají, že název obce může pocházet i ze slova chabovina, chabovka – chrastí, křovím pokrytý terén.
Od roku 1598 se Habovka považuje za valašskou osadu, nově zřízenou v lesích. Hranice habovského katastru určuje listina župana Juraje Thurza (1567–1619), vydaná 14. dubna 1616 ve Velké Bytči. Během kuruckých válek v 17. století Habovka zpustla, po tom, co ji úplně vypálili litevská vojska. Do vydání tereziánského urbáře spravovali vesnici dědiční šoltýsi pod jmény: Habovský, Žiačik, Válel, Hruboš atd. Habovka byla v poddanském poměru k hradnímu panství Oravského zámku až do roku 1848, kdy došlo ke zrušení poddanství.
Přírodní poměry
Obec se nachází asi 15 km na sever od Liptovského Mikuláše a 15 km na severovýchod od Dolního Kubína. Nachází se v Zuberecké brázdě, podcelku Podtatranské brázdy, v místě styku Skorušinských vrchů a Západních Tater. Obcí protéká Studený potok, do kterého se v obci vlévá Blatná.
Do katastru obce zasahuje národní přírodní rezervace Osobitá, přírodní rezervace Mačie diery a Medzi bormi.[3]
Obyvatelstvo
První obyvatelstvo bylo pravděpodobně přistěhované z polské obce Chabówka. Osídlení Valaška sedláky na neúrodné skalnaté půdě ovlivnila rozvoj obce a počet obyvatel, když v obci bylo v roce 1715 asi 180 lidí, v roce 1778 350 lidí a dále: 1828 – 793 lidí, 1930 – 476, 1940 – 755.
Symboly obce
Znakem obce je smrk, nad kterým je koruna. Při pni smrku je z obou stran po jedné hvězdě.
Společnost
- O Habovský kardan – závod podomácku vyrobených traktorů
- Vidiečanová Habovka – celostátní soutěž a přehlídka lidových hudeb, pěveckých skupin, sólistů zpěváků a instrumentalistů. Událost na počest Josefa venkovanů bylo obnoveno v roce 2006 a navázala na setkání muzikantů Staré noty mladých strun. V roce 2013 se do soutěže zapojilo 198 účinkujících.
Pamětihodnosti
- Kostel Sedmibolestné Panny Marie
- Kaple svaté Máří Magdalény
Osobnosti
- Andrej Pavčo (1863–1932), spisovatel a redaktor
- Jozef Vidiečan (1910–1991), selský muzikant, památník tradic, výborný vypravěč a uznávaný tesař
- Edmund Peter Bárdoš (1918–1999), římskokatolický kněz, správce farnosti (1951-1993), autor díla Historie farnosti Habovky
Partnerské obce
Lisia Gora, Polsko
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Habovka na slovenské Wikipedii.
- ↑ Hustota obyvateľstva - obce [om7014rr] : Rozloha (Štvorcový meter). Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
- ↑ a b Počet obyvateľov podľa pohlavia - obce (ročne) [om7101rr]. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
- ↑ Habovka. Encyklopedia Beliana [online]. [cit. 2024-05-04]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Habovka na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
