Gustav-Adolf Schur
| Gustav-Adolf Schur | |
|---|---|
 | |
| Osobní informace | |
| Datum narození | 23. února 1931 (94 let) |
| Místo narození | Biederitz |
| Stát |  Východní Německo |
| Děti | Jan Schur |
| Týmové informace | |
| Disciplína | silniční cyklistika |
| Amatérské týmy | |
| 1951–1964 | SC DHfK Leipzig |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Cyklistika na LOH
| ||
| bronz | OH 1956 | silniční závod družstev |
| stříbro | OH 1960 | časovka družstev |
| Mistrovství světa v silniční cyklistice | ||
| zlato | MS 1958 | závod amatérů |
| zlato | MS 1959 | závod amatérů |
| stříbro | MS 1960 | závod amatérů |
Gustav-Adolf Schur, známý jako Täve Schur (* 23. února 1931 Biederitz) je bývalý německý cyklista, reprezentant Německé demokratické republiky.
Vyučil se mechanikem, s cyklistikou začal v Magdeburgu, později závodil za Deutsche Hochschule für Körperkultur v Lipsku. V letech 1958 a 1959 vyhrál závod amatérů na mistrovství světa v silniční cyklistice (jako prvnímu se mu podařilo obhájit titul), v roce 1960 byl druhý. Na OH 1956 byl pátý v silničním závodě jednotlivců s hromadným startem a v hodnocení družstev získalo společné německé družstvo bronzovou medaili. Na OH 1960 byl členem týmu, který skončil v časovce družstev na druhém místě.
Vyhrál Závod míru v letech 1955 a 1959, v letech 1953, 1957, 1960, 1963 a 1964 byl členem vítězného družstva, získal devět etapových vítězství a patnáct etap jel ve žlutém trikotu.[1] Čtyřikrát vyhrál etapový závod Kolem NDR (1953, 1954, 1959 a 1961), byl také vítězem jednorázových závodů Rund um Berlin 1951 a Harzrundfahrt 1955, 1956, 1959 a 1960, v roce 1954 se stal vysokoškolským mistrem světa. Byl mistrem NDR v silničním závodě v letech 1954, 1957, 1958, 1959, 1960, 1961 a v cyklokrosu v roce 1953. V letech 1953 až 1961 byl devětkrát po sobě zvolen východoněmeckým sportovcem roku, vyhrál také v roce 1979 anketu o nejlepšího sportovce za třicet let existence NDR.
Získal nejvyšší východoněmecké státní vyznamenání Vaterländischer Verdienstorden a v letech 1958 až 1990 byl poslancem Volkskammer. I po sjednocení Německa zůstal členem postkomunistické PDS, za kterou zasedal v letech 1998–2002 v Bundestagu. Byl navržen na zařazení do Síně slávy německého sportu, ale po řadě protestů poukazujících na Schurovo spojení s východoněmeckým režimem byl návrh zamítnut.[2] Byl dlouholetým cyklistickým trenérem a funkcionářem, zasazoval se o obnovu Závodu míru a podnikl za tím účelem i ve vysokém věku řadu propagačních cyklojízd,[3] provozoval obchod s bicykly nazvaný Täves Radladen, hrál také ve filmu Daniel a mistr světa. V roce 2005 po něm byla pojmenována planetka (38976) Tave.
Známé bylo jeho dlouholeté přátelství s českým cyklistou Janem Veselým, podle kterého také pojmenoval svého nejstaršího syna Jana, olympijského vítěze v časovce družstev z roku 1988.[4]
Reference
- ↑ Friedensfahrt Info. friedensfahrt-info.de [online]. [cit. 2017-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-08-01.
- ↑ Frankfurter Allgemeine Zeitung, 25. 11. 2011
- ↑ Cyclo Fun Club Kladno
- ↑ Lidové noviny, 25. 10. 2015
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gustav-Adolf Schur na Wikimedia Commons - Gustav-Adolf Schur v databázi Olympedia (anglicky)
- Cycling Archives Archivováno 31. 7. 2013 na Wayback Machine.
