Gulóza
| Gulóza | |
|---|---|
![]() Strukturní vzorec | |
| Obecné | |
| Systematický název | (3R,4R,5R,6R)-6-(hydroxymethyl)tetrahydro-2H-pyran-2,3,4,5-tetrol |
| Sumární vzorec | C6H12O6 |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 4205-23-6 6027-89-0 (L-izomer) |
| PubChem | 167792 |
| ChEBI | 37695 |
| SMILES | O=C[C@H](O)[C@H](O)[C@@H](O)[C@H](O)CO |
| InChI | InChI=1S/C6H12O6/c7-1-3(9)5(11)6(12)4(10)2-8/h1,3-6,8-12H,2H2/t3-,4+,5-,6-/m0/s1 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 180,16 g/mol |
| Rozpustnost ve vodě | rozpustná |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | rozpustná v methanolu |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gulóza je monosacharid patřící mezi aldózy a hexózy. V přírodě je vzácný, byl však nalezen u některých archeí, bakterií a eukaryot.[1] Má sladkou chuť a rozpouští se ve vodě a v methanolu. Jeho enantiomery, D- i L-, nejsou zkvasitelné.
Gulóza je C3 epimer galaktózy a C5 epimer manózy.[2]
Odkazy
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu gulóza na Wikimedia Commons
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gulose na anglické Wikipedii.
- ↑ M. Swain; J. R. Brisson; G. D. Sprott; F. P. Cooper; G. B. Patel. Identification of β-L-gulose as the sugar moiety of the main polar lipid Thermoplasma acidophilum. Biochimica et Biophysica Acta. 1997, s. 56–64. doi:10.1016/s0005-2760(96)00163-4. PMID 9084501.
- ↑ Qingju Zhang. On the Reactivity of Gulose and Guluronic Acid Building Blocks in the Context of Alginate Assembly. European Journal of Organic Chemistry. 2016, s. 2393–2397. doi:10.1002/ejoc.201600336.
Portály: Chemie
