Greet Minnenová

Greet Minnenová
Greet Minnenová na French Open 2022
Stát	Belgie Belgie
Datum narození	14. srpna 1996 (29 let)
Místo narození	Turnhout, Belgie[1]
Bydliště	Turnhout, Belgie[1]
Výška	1,75
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	2 058 023 USD
Tenisová raketa	Wilson
Dvouhra
Poměr zápasů	374–217
Tituly	0 WTA, 11 ITF
Nejvyšší umístění	59. místo (16. října 2023)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	2. kolo (2020)
French Open	1. kolo (2020, 2021, 2022)
Wimbledon	2. kolo (2022)
US Open	3. kolo (2021, 2023)
Čtyřhra
Poměr zápasů	108–89
Tituly	2 WTA, 2 WTA 125K, 3 ITF
Nejvyšší umístění	45. místo (8. ledna 2024)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	2. kolo (2022, 2023)
French Open	čtvrtfinále (2022, 2023)
Wimbledon	2. kolo (2019, 2021)
US Open	3. kolo (2021)
Týmové soutěže
Billie Jean King Cup	základní skupina finále (2021)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240116a16. ledna 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Greet Minnenová (nepřechýleně Minnen, * 14. srpna 1996 Turnhout) je belgická profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála dva deblové turnaje. V sérii WTA 125K přidala také dva tituly ve čtyřhře. V rámci okruhu ITF získala jedenáct titulů ve dvouhře a tři ve čtyřhře.^[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v říjnu 2023 na 59. místě a ve čtyřhře v lednu 2024 na 45. místě. Trénuje ji Philippe Dehaes. Dříve tuto roli plnil Tom Baten.^[1]

V juniorském tenise si zahrála finále čtyřhry Australian Open 2015, v němž s Němkou Katharinou Hobgarskou podlehly české dvojici Markéta Vondroušová a Miriam Kolodziejová ve dvou setech.

V belgickém týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2021 základní skupinou pražského finále proti Bělorusku. V zápase vyhrála dvouhru nad Irynou Šymanovičovou. Belgičanky zvítězily 2:1 na zápasy. Do dubna 2024 v soutěži nastoupila k čtyřem mezistátním utkáním s bilancí 3–2 ve dvouhře a 1–1 ve čtyřhře.^[3]

V rámci událostí okruhu ITF debutovala v červenci 2013, když na turnaj v belgickém Maaseiku s dotací 10 tisíc dolarů obdržela divokou kartu. Po čtyřech vyhraných zápasech postoupila až do finále, v němž nestačila na Francouzku z páté světové stovky Manon Arcangioliovou.^[2] Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala během září 2015 na turnaji v lucemburském Pétangu s rozpočtem 15 tisíc dolarů, kde v závěrečném duelu přehrála Slovenku Michaelu Hončovou.^[2][4]

Na okruhu WTA Tour debutovala říjnovým BGL Luxembourg Open 2018 v Lucemburku. Na deblovém žebříčku jí patřila až 1 235. příčka. S krajankou Alison Van Uytvanckovou proto získaly divokou kartu do čtyřhry. Rovněž jako na túře ITF postoupila při prvním startu na okruhu WTA až do finále. V něm zdolaly bělorusko-lucemburský pár Věra Lapková a Mandy Minellaová po dvousetovém průběhu a připsaly si titul.^[5] Čtvrtfinále dvouhry si poprvé zahrála na Hobart International 2019, na němž prošla kvalifikačním sítem. Ve dvouhře vyřadila Ukrajinku Katerynu Kozlovovou a Polku Magdu Linetteovou, než ji zastavila šestá nasazená Francouzka z konce první padesátky klasifikace Alizé Cornetová. Ve druhém kole stuttgartského Porsche Tennis Grand Prix 2019 jí stopku vystavila světová trojka a pozdější šampionka Petra Kvitová. Mezi poslední osmičku hráček se opět probojovala na travnatém Libema Open 2019. Ve třech setech však podlehla ruské světové šedesátce Veronice Kuděrmetovové.^[4]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala ve čtyřhře Wimbledonu 2019, do níž s Van Uytvanckovou nastoupily jako náhradnice. Ve druhém kole prohrály s tchajwanskými sestrami Čan Chao-čching a Latishou Chanovou. Dvouhru na grandslamu si poprvé zahrála na Australian Open 2020 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci. V úvodním kole melbournského singlu porazila Bělorusku Aljaksandru Sasnovičovou. Ve druhé fázi však nestačila na 20letou dvacátou devátou nasazenou Jelenu Rybakinovou, která vyhrála jedenáctý z předchozích dvanácti zápasů.^[6]

V závěru roku 2015 navázala partnerský vztah s tenistkou Alison Van Uytvanckovou. Pro obě se jednalo o první homosexuální poměr.^[7] V červenci 2019 se na turnaji série WTA 125K v Karlsruhe obě partnerky utkaly v prvním vzájemném zápase. Duel prvního kola vyhrála šedesátá šestá hráčka žebříčku Van Uytvancková, která zdolala sto dvacátou třetí ženu klasifikace Minnenovou ve třech setech.^[8] V deblové soutěži se spolu probojovaly do semifinále. Společně vyhrály dva deblové turnaje. V prosinci 2020 oznámily, že se zasnoubily,^[9] o necelý rok později na podzim 2021 se však rozešly.

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráčka	soupeřky ve finále	výsledek
Vítězka	1.	20. října 2018	Lucemburk, Lucembursko	tvrdý (h)	Alison Van Uytvancková	Věra Lapková Mandy Minellaová	7–6(7–3), 6–2
Finalistka	1.	21. května 2021	Bělehrad, Srbsko	antuka	Alison Van Uytvancková	Aleksandra Krunićová Nina Stojanovićová	0–6, 2–6
Vítězka	2.	18. září 2021	Lucemburk, Lucembursko (2)	tvrdý (h)	Alison Van Uytvancková	Erin Routliffeová Kimberley Zimmermannová	6–3, 6–3
Finalistka	2.	7. ledna 2024	Brisbane, Austrálie	tvrdý	Heather Watsonová	Ljudmyla Kičenoková Jeļena Ostapenková	5–7, 2–6

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeřka ve finále	výsledek
Finalistka	1.	květen 2023	Saint-Malo, Francie	antuka	Sloane Stephensová	3–6, 4–6
Finalistka	2.	srpen 2023	Grodzisk Mazowiecki, Polsko	tvrdý	Dajana Jastremská	6–2, 1–6, 3–6

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráčka	soupeřky ve finále	výsledek
Vítězka	1.	prosinec 2021	Angers, Francie	tvrdý (h)	Tereza Mihalíková	Monica Niculescuová Věra Zvonarevová	4–6, 6–1, [10–8]
Vítězka	2.	květen 2023	Saint-Malo, Francie	antuka	Bibiane Schoofsová	Ulrikke Eikeriová Eri Hozumiová	7–6(9–7), 7–6(7–3)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeřka ve finále	výsledek
Finalistka	1.	červenec 2013	Maaseik, Belgie	antuka	Manon Arcangioliová	2–6, 6–3, 5–7
Finalistka	2.	červenec 2015	Nieuwpoort, Belgie	antuka	Sofie Oyenová	2–6, 1–6
Vítězka	1.	září 2015	Pétange, Lucembursko	tvrdý (h)	Michaela Hončová	6–0, 3–6, 6–3
Vítězka	2.	říjen 2015	Antalya, Turecko	tvrdý	Daiana Negreanuová	6–3, 3–0skreč
Finalistka	3.	říjen 2015	Antalya, Turecko	tvrdý	Anna Bondárová	6–3, 2–6, 1–6
Finalistka	4.	červen 2016	Šarm aš-Šajch, Egypt	tvrdý	Čao Siao-si	6–7(6–8), 2–6
Vítězka	3.	červenec 2016	Šarm aš-Šajch, Egypt	tvrdý	Ioana Pietroiuová	7–6(7–2), 6–2
Finalistka	5.	srpen 2016	Cukuba, Japonsko	tvrdý	Peangtarn Plipuečová	4–6, 0–6
Vítězka	4.	březen 2018	Solarino, Itálie	koberec (h)	Quinn Gleasonová	2–6, 6–2, 6–4
Vítězka	5.	květen 2018	Antalya, Turecko	antuka	Julia Stamatovová	6–0, 6–1
Finalistka	6.	červenec 2018	Alkmaar, Nizozemsko	antuka	Marina Yudanová	0–6, 2–6
Vítězka	6.	srpen 2018	Oldenzaal, Nizozemsko	antuka	Arianne Hartonová	6–2, 6–2
Vítězka	7.	září 2018	Santarém, Portugalskosko	tvrdý	Samantha Murrayová	7–5, 6–3
Finalistka	7.	září 2018	Óbidos, Portugalsko	koberec (h)	Giulia Gatto-Monticoneová	5–7, 4–6
Vítězka	8.	březen 2019	Jokohama, Japonsko	tvrdý	Elena-Gabriela Ruseová	6–4, 6–1
Finalistka	8.	srpen 2021	Landisville, Spojené státy	tvrdý	Nuria Párrizasová Díazová	6–7(6), 6–4, 6–7(7–9)
Vítězka	9.	únor 2022	Altenkirchen, Německo	koberec (h)	Darija Snigurová	6–4, 6–3
Finalistka	9.	únor 2022	Nur-Sultan, Kazachstán	tvrdý (h)	Anželika Isajevová	4–6, 0–0skreč
Vítězka	10.	leden 2023	Sunderland, Spojené království	tvrdý (h)	Mona Barthelová	6–2, 1–6, 6–0
Vítězka	11.	únor 2023	Porto, Portugalsko	tvrdý (h)	Tara Würthová	6–2, 6–2
Finalistka	10.	únor 2023	Altenkirchen, Německo	koberec (h)	Clara Tausonová	6–7(5), 6–4, 2–6
Finalistka	11.	květen 2023	Trnava, Slovensko	antuka	Yanina Wickmayerová	0–6, 3–6

Č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráčka	poražené finalistky	výsledek
1.	únor 2023	Altenkirchen, Německo	koberec (h)	Yanina Wickmayerová	Freya Christieová Ali Collinsová	6–1, 6–3
2.	březen 2023	Trnava, Slovensko	koberec (h)	Yanina Wickmayerová	Sapfo Sakellaridiová Radka Zelníčková	6–4, 6–4
3.	duben 2023	Croissy-Beaubourg, Francie	koberec (h)	Yanina Wickmayerová	Jodie Burrageová Berfu Cengizová	6–4, 6–4

Stav	rok	turnaj	povrch	spoluhráčka	soupeřky ve finále	výsledek
Finalistka	2015	Australian Open	tvrdý	Katharina Hobgarská	Markéta Vondroušová Miriam Kolodziejová	5–7, 4–6

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Greet Minnen na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Greet Minnenová na Wikimedia Commons
• Greet Minnenová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
• Greet Minnenová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Greet Minnenová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
• Greet Minnenová v databázi Olympedia (anglicky)
• Greet Minnenová na Facebooku
• Greet Minnenová na X
• Greet Minnenová na Instagramu