Giovanni Carlo Bandi

Jeho Eminence Giovanni Carlo Bandi
Biskup Imoly Kardinál-kněz ze Santa Maria del Popolo
Církev	římskokatolická
Jmenování	3. srpna 1807
Předchůdce	Tommaso Maria Marelli
Nástupce	Barnaba Chiaramonti
Svěcení
Kněžské svěcení	18. září 1734
Biskupské svěcení	28. prosince 1744 světitel Carlo Alberto Guidobono Cavalchini 1. spolusvětitel Giovanni Andrea Tria 2. spolusvětitel Gherardo Antonio Volpe
Kardinálská kreace	29. května 1775 kreoval Pius VI.
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	Titulární biskup z Botrysu (1744–1752) Pomocný biskup Ostie-Velletri (1744–1752)
Osobní údaje
Země	Itálie Itálie
Datum narození	17. července 1709
Místo narození	Cesena, Itálie
Datum úmrtí	23. března 1784 (ve věku 74 let)
Místo úmrtí	Imola, Itálie
Národnost	italská
Povolání	katolický kněz a katolický biskup
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Giovanni Carlo Bandi (17. července 1709 Cesena – 23. března 1784 Imola) byl italský římskokatolický duchovní, biskup a kardinál.

Narodil se 17. července 1709 v Ceseně jako syn hraběte Francesca Bandiho a hraběnky Cornelie Zangheri. Byl strýcem papeže Pia VI.^[1]

Studoval na univerzitě ve Fermu, kde 9. prosince 1734 získal doktorát z obojího práva. Kněžské svěcení přijal 18. září 1734. Stal se auditorem kardinála Tommasa Ruffa a později generálním vikářem suburbikální diecéze Ostie.^[1]

Dne 18. prosince 1744 jej papež Benedikt XIV. jmenoval pomocným biskupem diecéze Ostie-Velletri a titulárním biskupem z Botrysu.^[2] Biskupské svěcení přijal o deset dní později z rukou kardinála Carla Alberta Guidobono Cavalchini a spolusvětiteli byli arcibiskup Giovanni Andrea Tria a biskup Gherardo Antonio Volpe.^[3] Dne 20. března 1752 byl převeden na imolský biskupský stolec.^[1]

Dne 29. května 1775 jej papež Pius VI. jmenoval kardinálem in pectore. Volba byla zveřejněna 11. září s přidělením titulu kardinála-kněze ze Santa Maria del Popolo.^[1][2]

Zemřel 23. března 1784 v Imole.^[1]