Gertrude Catonová–Thompsonová

Gertrude Catonová-Thompsonová
Narození	1. února 1888 Londýn, Velká Británie
Úmrtí	18. dubna 1985 Broadway, Worcestershire
Bydliště	Cambridge
Občanství	britské
Vzdělání	University College London Newnham College univerzity v Cambridgi
Alma mater	Newnham College
Povolání	archeoložka
Zaměstnavatel	Newnham College
Ocenění	Rivers Memorial Medal (1934) Fellow of the Society of Antiquaries Fellow of the Royal Anthropological Institute of Great Britain and Ireland
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Gertrude Catonová–Thompsonová (1. února 1888, Londýn – 18. dubna 1985, Broadway, Worcestershire) byla anglická archeoložka v době, kdy účast žen v této disciplíně byla neobvyklá. Většina jejích archeologických prací byla provedena v Egyptě. Pracovala však také na expedicích v Zimbabwe, na Maltě a v Jemenu.

Catonová–Thompsonová se zvláště zajímala o všechny aspekty prehistorického Egypta a byla jedním z prvních archeologů, kteří se zabývali dobou od paleolitu až po předdynastický Egypt. Mezi její významné příspěvky v oblasti archeologie patří vytvoření techniky pro vykopávky na archeologických nalezištích. Mnoho z jejích náletů se nachází ve stálé sbírce Britského muzea a menší část je v muzeích v Oxfordu a Birminghamu. Catonová–Thompsonová zastávala mnoho oficiálních pozic v organizacích, jako je Prehistorická společnost a Královský antropologický institut.^[1]

Gertrude Catonová–Thompsonová se narodila Williamu Caton Thompsonovi a Ethel Gertrude Page v roce 1888 v Londýně. Otec zemřel, když jí bylo pět let a získané dědictví jí pomohlo zajistit finanční nezávislost a podpořit její pozdější vykopávky. Navštěvovala soukromé školy v Paříži a v Eastbourne. Její zájem o archeologii začal na cestě do Říma a Egypta s matkou v roce 1911. Až do první světové války žila v Londýně, zapojila se do hnutí žen za volební právo. Sledovala přednášky Sarah Patersonové o starověkém Řecku v Britském muzeu a to ji utvrdilo v rozhodnutí stát se archeoložkou. První zkušenost získala během prázdnin v roce 1915, kdy vykonávala pomocné práce při vykopávkách na jihu Francie. Od roku 1917 pracovala pro britské ministerstvo lodní dopravy a zúčastnila se mírové konference v Paříži jako osobní asistentka tajemníka nejvyšší hospodářské rady Arthura Saltera.^[1][2]

Odmítla nabídku zůstat ve státní správě a v roce 1921 začala studovat na University College London, kde ji učili Margaret Murrayová, Flinders Petrie a Dorothea Bateová. Během zimy 1921-1922 pracovala na Petrieho vykopávkách v Horním Egyptě v Abydosu a Oxyrhynchosu. Následující rok začala navštěvovat kurzy egyptologie, paleontologie, arabštiny a zeměměřictví na Newnham College univerzity v Cambridgi. Během dvacátých let pracovala jako archeoložka, především v Egyptě pro Britskou archeologickou školu, i když prováděla terénní výzkum také na Maltě.

V roce 1921 byla Margaret Murrayová pozvána k vykopávkám v Borg en Nadur, megalitickém chrámu poblíž zálivu svatého Jiří na Maltě. Tato práce byla součástí jejího širšího výzkumu na jižní Maltě a Gertrude Catonová–Thompsonová byla součástí čistě ženského týmu, který ji doprovázel.

Mezi její povinnosti patřil průzkum prehistorické jeskyně poblíž chrámu v Għar Dalam hledání lebek neandrtálců jako důkazu pro spojení mezi Maltou a africkým kontinentem. Ačkoli nenašla důkazy, které by tuto teorii podpořily, vykopávky přinesly další pozoruhodné artefakty, jako je keramika z doby bronzové, která se velmi podobala sicilským stylům ze stejného období.

V Egyptě se účastnila vykopávek na řadě míst včetně Abydosu, El-Badari a Qau el-Kibíru (Antaeopolis), kde se připojila k Flindersovi Petriemu a Guyi Bruntonovi. Na rozdíl od nich se

na hřbitovy, ale zahájila vlastní vykopávky v předdynastické vesnici Hemmámíja. Podařilo se jí nalézt dobře stratifikované pozůstatky rané badárské kultury. Práce Catonové–Thompsonové na tomto místě se vyznačovala velkou pečlivostí. Lokalitu rozdělila do obdélníků o rozměrech deset × třicet stop, které prozkoumávala do hloubky po vrstvách v šestipalcových úrovních. Pečlivě zaznamenávala přesnou polohu každého artefaktu. Spolu se svými vykopávkovými technikami byla Catonová–Thompsonová také první, kdo použil letecké průzkumy k lokalizaci archeologických nalezišť. Takové přístupy k vykopávkám v mnoha ohledech předběhly její dobu o generaci a "odlišují ji od jejích současníků a většiny jejích následovníků".^[3]

V roce 1925 Catonová–Thompsonová a geoložka Elinor Wight Gardnerová zahájily první archeologický a geologický průzkum severního Fajjúmu, kde se snažily dát do souvislosti starověké hladiny jezer s ukládáním vrstev přírodního nebo antropogenního původu při vzniku archeologických pramenů. Catonová–Thompsonová objevila nejstarší zemědělskou civilizaci v oblasti Fajjúm v Egyptě, jejíž doba se odhaduje na dobu kolem roku 5450–4400 př. n. l. Během následujících dvou let pokračovala v práci ve Fajjúmu pro Královský antropologický institut, kde objevila dvě dříve neznámé neolitické kultury (pokročilejší A–Fajjúmien, primitivnější B–Karunien).^[4]

Catonová–Thompsonová a Wight Gardnerová také pracovaly na prehistorických nalezištích v oáze Charga během tří expedic v letech 1930 až 1933. Vykopávky, které zahájily, vyvolaly zájem o širší výzkum paleolitických civilizací v severní Africe. Její publikace Kharga Oasis in Prehistory byla první publikací nového nakladatelství Athlone Press Londýnské univerzity.

V roce 1928 pozvala Britská akademie Catonovou–Thompsonovou, aby prozkoumala původ ruin v jihovýchodním Zimbabwe, poblíž jezera Mutirikwe na ploše asi 1 800 akrů. Catonová–Thompsonová sestavila čistě ženskou expedici pro vykopávky v Zimbabwe, která byla první svého druhu.

Velké Zimbabwe, známé od 16. století, bylo označováno za město založené Egypťany nebo Féničany. Až vykopávky prováděné Jamesem Theodorem Bentem a Davidem Randall-MacIverem na začátku 20. století přinesly naznačily, že zimbabwské stavby mohou být produktem místních Afričanů. Průzkum ženské expedice pomocí systematických metod výkopů a technik seriačního datování dokázal potvrdit předchozí zjištění Randall-Maclvera. Catonová–Thompsonová datovala ruiny do osmého nebo devátého století n. l.. Své výsledky publikovala v knize s názvem Zimbabwská kultura v roce 1931. Reakce veřejnosti i mnohých archeologů nebyla jednoznačná, Catonová–Thompsonová byla předmětem pohrdavých komentářů, trvala však na svých závěrech.^[1] Čistě africký původ Velkého Zimbabwe potvrdil až radiokarbonový rozbor zbytků dřevěných trámů zachovaných jako součást kamenných zdí, který v roce 1952 přinesl zjištění, že místní výstavba probíhala v rozmezí 12. až 15. století.

Od roku 1937 prováděla také vykopávky v Jemenu, jejichž nálezy se nacházejí v Cambridgeském muzeu archeologie a antropologie (Britské muzeum). Její vykopávky v jižní Arábii byly jedny z prvních vědeckých archeologických vykopávek, které se tam uskutečnily.

Catonová–Thompsonová ukončila terénní práce po druhé světové válce. Nadále však navštěvovala vykopávky ve východní Africe a věnovala se svému výzkumu. Aktivně se podílela na třetím panafrickém kongresu o prehistorii, který se konal v Livingstone v roce 1955. Spolupracovala s Cambridžskou univerzitou, ale místo profesorky archeologie, které jí bylo nabídnuto již v roce 1938, odmítla.^[1] Žila v Cambridge se svou přítelkyní Dorothy Hoareovou a jejím manželem Michaelem de Navarro. V roce 1956 se všichni přestěhovali na Court Farm v Broadwayi ve Worcestershire, kde Gertrude Catonová–Thompsonová pracovala na své autobiografii, která vyšla v roce 1983 pod názvem Mixed Memoirs. Napsala také nový úvod k americkému vydání knihy Kultura Zimbabwe, která vyšla v roce 1971. V roce 1961 byla zakládající členkou Britské školy historie a archeologie ve východní Africe a po 10 letech působení v radě byla jmenována čestnou členkou. Pomáhala také založit Britský archeologický institut ve východní Africe a podílela se na jeho vedení.

Zemřela v roce 1985 ve svých 97 letech.

V roce 1932 byl Catonová–Thompsonová vyznamenána cenou Cuthberta Peeka Královské geografické společnosti. Byla také první ženou, která obdržela Riversovu a Huxleyovu medaili od Královského antropologického institutu v letech 1934 a 1946. V roce 1954 dostala Burtonovu medaili od Královské asijské společnosti.

Byla první ženou v čele Prehistorické společnosti v letech 1940 až 1946. V roce 1944 byla zvolena členkou Britské akademie a viceprezidentkou Královského antropologického institutu.

• Guy Brunton, Gertrude Caton Thompson, The Badarian civilisation and predynastic remains near Badari, British School of Archaeology in Egypt, London 1928.
• The Zimbabwe Culture, 1931; F. Cass, 1970
• Gertrude Caton Thompson, Elinor Wight Gardner The Desert Fayum, Royal Anthropological Institute of Great Britain and Ireland, 1934.
• The Tombs and Moon Temple of Hureidha (Hadhramaut), Oxford for the Society of Antiquaries, 1944
• Kharga Oasis in Prehistory, University of London, 1952
• Mixed memoirs, Paradigm Press, 1983

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gertrude Caton Thompson na anglické Wikipedii.

Galerie Gertrude Caton Thompson na Wikimedia Commons