Geraldine Apponyi
| Geraldine Albánská | |
|---|---|
| královna albánská | |
 Geraldine a Zog I. v exilu | |
| Doba vlády | 27. duben 1938 – 7. duben 1939 |
| Úplné jméno | Géraldine Margit Virginia Olga Mária Apponyi de Nagy-Appony |
| Narození | 6. srpna 1915 Budapešť |
| Úmrtí | 22. října 2002 (ve věku 87 let) Tirana |
| Pohřbena | královské mauzoleum, Tirana |
| Předchůdce | Sofie Schönburg-Waldenburg (jako kněžna) |
| Nástupce | Elena Černohorská |
| Sňatek | 27. duben 1938 |
| Manžel | Zog I. |
| Potomci | Leka, korunní princ albánský |
| Rod | Apponyi |
| Otec | Gyula Apponyi de Nagy-Apponyi |
| Matka | Gladys Virginia Stewart |
| Příbuzní | Leka Zogu Albánský (vnuk) |
| Podpis | .svg.png) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Geraldine Albánská narozená jako hraběnka Géraldine Apponyiová z Velkých Oponic (maďarsky Géraldine Apponyi de Nagy-Appony, 6. srpna 1915, Budapešť – 22. října 2002, Tirana) byla uherská hraběnka a jako manželka krále Zoga I. albánská královna a matka prince Leky, exilového pretendenta albánského trůnu.
Život
Geraldine se narodila 6. srpna 1915 v Budapešťi. Byla dcerou hornouherského šlechtice Gyuly Apponyi de Nagy-Apponyi z rodu Apponyiů a jeho ženy američanky Gladys Virginie Stewartové.[1] Dětství strávila na apponyiovském rodovém zámku v Oponicích v Horních Uhrách (dnešním Slovensku). Její otec zemřel v roce 1924 a její matka se o dva roky později znovu provdala.[1] Měla rovněž československé občanství a hovořila nejprve francouzsky, pak se naučila také maďarsky, slovensky, albánsky, německy i anglicky.
Královnou
27. dubna 1938 se v královském paláci v Tiraně vdala za albánského krále Ahmeta Beye Zoggoliho. O rok později 5. dubna 1939 se královskému páru narodil syn, následník trůnu, Leka. Dva dny po jeho narození zahájila italská vojska obsazení Albánie. Královna Geraldine s novorozeným synem a doprovodem musela uniknout přes albánské hory do Řecka (únik přes Jugoslávii byl vyhodnocen jako příliš riskantní). V Řecku se po pěti dnech opětovně setkali s králem.
| „ | Je velmi pravděpodobné, že král Zogu ustoupí. Velmi se spoléhám na brzké narození jeho dítěte. Velmi miluje svou ženu i celou svou rodinu a jistě se bude snažit zajistit svým drahým klidnou budoucnost. a upřímně řečeno, nedovedu si představit, že by Geraldina běhala v devátém měsíci po horách a bojovala s námi! | “ |
| — Galeazzo Ciano, italský ministr zahraničí[2][3] | ||
Život v exilu
Z Řecka odjeli kvůli italskému nátlaku nejprve do Turecka a poté z bezpečnostních důvodů okružní cestou přes Evropu do Francie. V době druhé světové války pobývala rodina nejprve v Paříži. Po německém útoku na Francii odešli tentokrát do londýnského exilu, kde přečkali válku. Po ústupu německých vojsk z Albánie a jejím obsazení komunisty, byl královské rodině odepřen návrat.
V roce 1946 odešli na pozvání egyptského krále Farúka I. do Egypta.[1] Po svržení egyptské monarchie přesídlila rodina v roce 1955 zpět do Francie. Zde Zog vážně onemocněl a 9. dubna 1961 ve Fochově fakultní nemocnici v Suresnes na předměstí Paříže zemřel.
Další roky Geraldine prožila se svým synem ve Španělsku a poté společně s ní a jeho ženou od 80. let v Jižní Africe.[1] Po neúspěšném pokusu korunního prince Leky o návrat do vlasti roku 1993 se Geraldine do Albánie vrátila teprve v červnu roku 2002, jen několik měsíců před svou smrtí v Tiraně na konci října téhož roku.[1] Byla zde též pochována.
Následník trůnu, Leka, korunní princ albánský zůstal jediným potomkem královského páru. Zemřel 30. listopadu 2011, taktéž v Tiraně. Následníkem trůnu se po něm stal jeho syn Leka II. Zogu narozený roku 1982 v jihoafrickém Sandtonu. Po královně byla pojmenována jeho dcera Geraldine narozená 22. října 2020 v Tiraně v Nemocnici královny Geraldine (také pojmenované po královně).[4]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e From countess to the queen: the short Albanian fairytale of Geraldine Apponyi [online]. Albanian Institute for International Studies, 2022-06-24 [cit. 2025-08-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DEVERE-SUMMERS, Anthony. Válka a evropské královské rody. 1. vyd. Olomouc: Jota, 1998. 226 s. ISBN 80-7217-074-0. Kapitola 16. Albánie - Syn skalního rola, s. 110–117.
- ↑ MIQUEL, Pierre. Poslední králové Evropy (původním názvem: Les derniers Rois de L'Europa). 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1994. 216 s. ISBN 80-204-0441-4. Kapitola V. Španělský a italský král - jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet, s. 133–160.
- ↑ GREEN, Jessica. Albania's Crown Prince and Princess announce birth of first child. Mail Online [online]. 2020-10-26 [cit. 2020-11-10]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Geralidina Apponyiová z Velkých Oponic na Wikimedia Commons - Oponice zažili kráľovskú návštevu
- From countess to the queen: the short Albanian fairytale of Geraldine Apponyi [online]. Albanian Institute for International Studies, 2022-06-24 [cit. 2025-08-20]. Dostupné online. (anglicky)
- MACNAUGHTON, Ollie. Who are the Albanian royals? The House of Zog is one of Europe's most fascinating and obscure royal dynasties – and it still exists today [online]. The Condé Nast Publications, 2024-01-24 [cit. 2025-08-20]. Dostupné online. (anglicky)
- PETROVITS, Silvia Mária. The White Rose and the king of Albania [online]. Business Soirée, 2022-09-30 [cit. 2025-08-20]. Dostupné online. (anglicky)
- SELMANI, Hysen. Colonel Hysen Selman’s memoirs - “The feelings of King Zog, when he met the Italian Royal Family for the first time, after the war, cannot be described and King Victor Emmanuel III, who…” [online]. Memorie.al, 2022-09-30 [cit. 2025-08-20]. Dostupné online. (anglicky)
- A Twisted Fairy Tale – King Zog & Queen Geraldine: An Albanian Love Affair (Part One) [online]. 2018-10-19 [cit. 2025-08-20]. Dostupné online. (anglicky)
- A Lifetime Of Wandering – King Zog & Queen Geraldine: Unrestored Royalty (Part Two) [online]. 2018-10-19 [cit. 2025-08-20]. Dostupné online. (anglicky)
| Předchůdce: Sofie Schönburg-Waldenburg (jako kněžna) |
|
Albánská královna 27. duben 1938 – 7. duben 1939 |
|
Nástupce: Elena Černohorská |
