Georg Ratzinger

Monsignore
Georg Ratzinger
Apoštolský protonotář
Emeritní sbormistr Regensburger Domspatzen
Georg Ratzinger (2019)
Georg Ratzinger (2019)
Církevřímskokatolická
Jmenování23. října 1993
ZnakZnak
Svěcení
Jáhenské svěcení1950
Kněžské svěcení29. června 1951
světitel Michael von Faulhaber
Osobní údaje
ZeměNěmeckoNěmecko Německo
Datum narození15. ledna 1924
Místo narozeníPleiskirchen, NěmeckoNěmecko Německo
Datum úmrtí1. července 2020 (ve věku 96 let)
Místo úmrtíŘezno, Německo
Národnostněmecká
RodičeMarie Ratzingerová
Blízká osobabratr Benedikt XVI.
PříbuzníBenedikt XVI.[1][2] (bratr)
Georg Ratzinger (prastrýc)
PodpisPodpis: Georg Ratzinger
Řády a oceněnídole v textu
citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mons. Georg Ratzinger (15. ledna 1924, Pleiskirchen – 1. července 2020, Řezno) byl německý katolický kněz, hudebník a starší bratr papeže Benedikta XVI.

Život

Mládí a vojenská služba

Narodil se 15. ledna 1924 v Pleiskirchen policejnímu důstojníkovi Josephu Ratzingerovi a Marii Ratzingerové rozené Peintnerové. Měl mladšího bratra Josepha a sestru Marii. V mládí se ukázal jeho hudební talent, hrál na varhany už v jedenácti letech. V roce 1935 vstoupil do semináře minor v Traunsteinu, kde měl profesionální hudební výuku. V roce 1941 se v Salcburku u příležitosti 150. výročí úmrtí Wolfganga Amadea Mozarta poprvé setkal s pěveckým sborem Regensburger Domspatzen, který později řídil.

V létě 1942 byl Georg povolán do Reichsarbeitsdienstu (civilní, později polovojenská pracovní organizace) a stejný rok na podzim do Wehrmachtu. Roku 1944 byl v bitvě v Itálii raněn. Na konci 2. světové války se poblíž Neapole stal válečným zajatcem americké armády, ale byl propuštěn a v červenci 1945 se vrátil domů.

Vzdělání a svěcení

V lednu 1946 spolu se svým bratrem Josephem (později Benedikt XVI.) vstoupil do semináře arcidiecéze mnichovsko-freisinské. Zároveň pokračoval ve svém hudebním studiu. Dne 29. června 1951 byl se svým bratrem vysvěcen na kněze kardinálem Michaelem von Faulhaber. Poté Georg studoval církevní hudbu v Mnichově a současně sloužil arcidiecézi v různých kněžských funkcích.

Ředitelství v Domspatzen

V roce 1957 dokončil svá studia a stal se vedoucím pěveckého sboru v domovské farnosti v Traunsteinu. V únoru 1964 se stal hudebním ředitelem Domkapellmeisteru v katedrále Svatého Petra v Řezně a tím se stal i sbormistrem katedrálního chóru Regensburger Domspatzen. Jako ředitel tohoto chlapeckého a mužského sboru Ratzinger dohlížel na nahrávání mnoha sborových skladeb (např. : Vánoční oratorium a moteta Johanna Sebastiana Bacha, nebo Žalmy Davidovy Heinricha Schütze). Pořádal koncertní turné ve Skandinávii, v USA, v Kanadě, na Tchaj-wanu, v Japonsku, v Irsku, v Polsku, v Maďarsku a ve Vatikáně. Turné v Německu bylo každý rok. Sbor se účastnili také liturgických činností; v roce 1976 slavil sbor 1000 let.

V roce 1977 vedl sbor Domspatzen při svěcení svého bratra na arcibiskupa Mnichovsko-freisinského. Sbot také zpíval na počest královny Alžběty II. při její státní návštěvě roku 1978 a při návštěvě Jana Pavla II. v Mnichově roku 1980.

V roce 2010 byl připraven svědčit proti tvrzení, že ve sboru Regensburger Domspatzen došlo ke zneužívání, když německý týdeník Der Spiegel oznámil, že se terapeuti v regionu starají o oběti zneužívání ve sboru.[zdroj?]

Pozdější život

Hrob bývalých kapelníků katedrály v Řezně Theobalda Schremse a Georga Ratzingera na Dolním katolickém hřbitově v Řezně

Roku 1994 odešel z funkce ředitele Domspatzen a od 25. ledna 2009 byl kanovníkem v Řezně. V roce 2005 při návštěvě svého bratra v Římě měl příznaky srdečního selhání a arytmie, krátce byl hospitalizován na Univerzitní poliklinice Agostina Gemelliho.

Dne 29. června 2011 oslavil 60 let kněžství, 15. ledna 2014 oslavil své devadesáté narozeniny se svým bratrem ve Vatikánu. Narozeniny organizoval Michael Hesemann a mezi hosty byli také americká reportérka Lauren Green, která hrála na piano, houslista Baptiste Pawlik, anglicko-argentinská spisovatelka Molly Maria Hamilton Baillie, Georg Gänswein a Gerhard Ludwig Müller.

Vyznamenání a ocenění

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Georg Ratzinger na anglické Wikipedii.

  1. What Pope Benedict Knew About Abuse in the Catholic Church. In: The New Yorker. 14. ledna 2016. Dostupné online.
  2. Katalog Německé národní knihovny. Dostupné online. [cit. 2023-08-10].
  3. Bayerischer Verdienstorden: Startseite. www.bayerischer-verdienstorden.de [online]. [cit. 2019-10-03]. Dostupné online. 
  4. 10542/AB XXIV. GP - Anfragebeantwortung, S. 1631 Dostupné online
  5. Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-09-22]. Dostupné online. 

Externí odkazy