Geografie Turecka

Turecko
Nejvyšší bodArarat (5 137 m n. m.)
Nejnižší bodStředozemní moře (0 m n. m.)
Nejdelší řekaKızılırmak (1 350 km)
Délka1 600 km
Šířka800 km
Rozloha783 562 km²
StátTureckoTurecko Turecko
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tento článek popisuje geografické poměry v Turecku.

Poloha a rozloha

Turecko je transkontinentální stát nacházející se převážně v Anatolii v jihozápadní Asii (97 % rozlohy země) a s relativně malou částí zvanou Východní Thrákie v jihovýchodní Evropě.[1] Asijská část je od té evropské oddělena Marmarským mořem a průlivy Bospor a Dardanely.[2] Turecko má zhruba obdélníkový tvar s délkou přes 1 600 km a šířkou asi 800 km.[3] Rozkládá se mezi 36° a 42° severní šířky a 26° a 45° východní délky.[4] Úhlovou vzdálenost 19° 08' mezi nejvýchodnějším a nejzápadnějším bodem urazí Slunce při své zdánlivé pouti kolem Země za 76 minut.

Krajní body

Krajní body Turecka
Bod Název Poloha Provincie Souřadnice
Nejsevernější bod – okres Kofçaz Kırklareli 42°6′21″ s. š., 27°14′27″ v. d.
Nejjižnější bod – okres Yayladağı Hatay 35°48′46″ s. š., 36°9′8″ v. d.
Nejvýchodnější bod – okres Aralık Iğdır 39°39′3″ s. š., 44°49′4″ v. d.
Nejzápadnější bod İnce Burun okres Gökçeada Çanakkale 40°7′30″ s. š., 25°39′56″ v. d.
Geografický střed (těžiště) – poblíž vesnice Yukarıhasinli Kayseri 38°57′32″ s. š., 35°11′12″ v. d.

Rozloha

Související informace naleznete také v článku Seznam států světa podle rozlohy.

Rozloha Turecka činí 783 562 km2 (včetně vodních ploch), čímž se řadí na 36. místo ve světě.[5]

Státní hranice

Turecko má společné hranice s osmi státy: na severozápadě s Bulharskem (223 km) a Řeckem (192 km), na severovýchodě s Gruzií (273 km), na jihovýchodě s Irákem (367 km) a Sýrií (899 km) a na východě s Arménií (311 km), Ázerbájdžánem (17 km) a Íránem (534 km). Celková délka hranice je 2 816 km.[5] Na severu je navíc Turecko ohraničeno Černým mořem, na jihu Středozemním mořem a na západě Egejským mořem. Délka pobřeží včetně ostrovů činí 8 333 km.[6]

Geografické regiony

Mapa geografických regionů: Marmarský (tmavě zelená), Černomořský (světle zelená), Egejský (modrá), Střední Anatolie (hnědá), Východní Anatolie (oranžová), Středomořský (fialová) a Jihovýchodní Anatolie (žlutá).

Od roku 1941 je Turecko rozděleno do sedmi geografický regionů.[7]

Povrch (reliéf)

Ararat, nejvyšší hora Turecka
Související informace naleznete také v článku Seznam hor a kopců v Turecku.

Turecko je převážně hornatá země, přičemž nejhornatější je východní část. Přibližně 60 % území leží v nadmořské výšce nad 1 000 metrů. Jednu třetinu území tvoří náhorní plošiny a zbylých 10 % nížiny.

Mezi nejvyšší pohoří patří Pontské hory na severovýchodě, Taurus na jihu a jihovýchodě a Arménská vysočina na východě. Nejrozsáhlejšími nížinami jsou Çukurova (města Mersin, İskenderun a Adana), Harran a Konijská nížina.

  • Nejvýše položené místo: Ararat (5 137 m n. m.; Arménská vysočina)
  • Nejníže položené místo: Středozemní moře (0 m n. m.)
  • Průměrná nadmořská výška: 1 141 m n. m.
Řeka Kızılırmak

Vodstvo

Atatürkova přehradní nádrž
Vanské jezero
Mapa zemětřesení v Turecku v letech 1900–2023
Köppenova klimatická mapa Turecka v letech 1991–2020

Vodní toky

Související informace naleznete také v článku Seznam řek v Turecku.

Turecké řeky jsou napájeny především dešťovými srážkami a táním sněhu.[9] Řeky lze rozdělit do několika skupin podle toho, kam ústí: Černé moře, Marmarské moře, Egejské moře, Středozemní moře, Perský záliv a Kaspické moře.

Vodopády

Nejvyšší vodopády se nacházejí v provinciích Rize, Artvin a Trabzon.

  • Nejvyšší vodopád: Bulut (280 m)[10]

Vodní plochy

Související informace naleznete také v článku Seznam jezer v Turecku.

V Turecku se nachází 61 přirozených jezer.

  • Největší jezero: Vanské jezero (3 713 km2)[11]
  • Nejhlubší jezero: Vanské jezero (451 m)
  • Nejvýše položené jezero: Balık (2 250 m n. m.; provincie Ağrı)

K rozmachu vodních nádrží v Turecku došlo ve 20. století. Většina nádrží byla vybudována kvůli výrobě elektrické energie a zavlažování.

Zemětřesení

Zemětřesení jsou častá, protože Turecko se nachází na hranici tří tektonických desek (Eurasijská, Arabská a Africká).[14]

V roce 1939 zasáhlo provincii Erzican zemětřesení o síle 7,9 stupňů Richterovy škály. Při zemětřesení zahynulo více než 30 000 lidí a více než 100 000 osob bylo zraněno. Jednalo se o nejsilnější zemětřesení v historii Turecka.

Počasí a klima

Podnebí v Turecku se liší v závislosti na nadmořské výšce.[15] Průměrné roční teploty v celém Turecku se pohybují mezi 0 a 25 °C.[16] Mezi charakteristiky tureckého klimatu patří teplá až horká léta, mírné zimy, intenzivní sluneční svit v letních měsících a vliv Černého a Středozemního moře.[17] Vnitrozemí a východní části země se vyznačují chladnými zimami a horkými léty.[16][17]

Podle Köppenovy klasifikace podnebí zahrnuje Turecko několik typů podnebí. Středomořské podnebí panuje ve Středomořském, Egejském a Marmarském regionu a Jihovýchodní Anatolii,[18] vlhké subtropické či oceánické podnebí v Černomořském regionu[19] a polopouštní a kontinentální podnebí ve Střední a Východní Anatolii.[20][21] Nejvyšší naměřená teplota na území Turecka je 50,5 °C, která byla naměřena dne 25. července 2025 ve městě Silopi.[22] Nejnižší teplota −46,4 °C byla naměřena 9. ledna 1990 v okrese Çaldıran.

Turecko je vysoce zranitelné vůči změně klimatu[17] v důsledku socioekonomických, klimatických a geografických faktorů.[23] Turecko si klade za cíl dosáhnout čistých nulových emisí do roku 2053.[24]

Níže je uvedena tabulka s teplotními a srážkovými podmínkami dle v jednotlivých geografických regionech:

Geografické regiony – podnebí
Region Průměrná roční teplota [°C] Nejvyšší teplota [°C] Nejnižší teplota [°C] Průměrná vlhkost [%] Průměrné roční srážky [mm]
Marmarský 13,5 44,6 −27,8 71,2 564,3
Egejský 15,4 48,5 −45,6 60,9 706,0
Středomořský 16,4 45,6 −33,5 63,9 706,0
Černomořský 12,3 44,2 −32,8 70,9 828,5
Střední Anatolie 10,6 41,8 −36,2 62,6 392,0
Východní Anatolie 9,7 44,4 −45,6 60,9 569,0
Jihovýchodní Anatolie 16,5 48,4 −24,3 53,4 584,5

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Türkiye coğrafyası na turecké Wikipedii.

  1. ↑ Türkiye’nin Coğrafi Konumu [online]. Bilgiustam [cit. 2025-08-06]. Dostupné online. (turecky) 
  2. ↑ DEWDNEY, John C; YAPP, Malcolm Edward. Turkey [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-12-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Turkey – Geography [online]. Knihovna Kongresu [cit. 2011-12-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Türkiye'nin Coğrafi Konumu [online]. Dogadakiler [cit. 2025-08-06]. Dostupné online. (turecky) 
  5. ↑ a b Turkey (Turkiye). The World Factbook [online]. Ústřední zpravodajská služba [cit. 2025-08-06]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d e f g h Bölgeler ve İller [online]. 2006-08-12 [cit. 2025-08-06]. Dostupné online. (turecky) 
  7. ↑ GEÇMĐŞTEN GÜNÜMÜZE TÜRKĐYEYĐ BÖLGELERE AYIRMA ÇALIŞMALARI VE YAPILMASI GEREKENLER [online]. [cit. 2025-08-06]. Dostupné online. (turecky) 
  8. ↑ a b c d e f g Türkiye'nin Coğrafi Bölgeleri [online]. Dogadakiler [cit. 2025-08-06]. Dostupné online. (turecky) 
  9. ↑ Akarsular: doğanın yaşam damarları [online]. Gazete Ipekyol [cit. 2025-08-06]. Dostupné online. (turecky) 
  10. ↑ Türkiye Şelaleler Atlası [online]. [cit. 2025-08-06]. Dostupné online. (turecky) 
  11. ↑ Lake Van [online]. Encyclopædia Britannica [cit. 2025-08-06]. Dostupné online. 
  12. ↑ Atatürk Dam (Atatürk Barajı) [online]. Cornucopia [cit. 2025-04-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Ataturk Dam [online]. Encyclopedia Britannica [cit. 2025-04-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ "deprem.gov.tr - Türkiye deprem bölgeleri haritası [online]. [cit. 2025-08-06]. Dostupné online. (turecky) 
  15. ↑ Landscapes and Landforms of Turkey. Příprava vydání Catherine Kuzucuoğlu, Attila Çiner, Nizamettin Kazancı. Cham: Springer International Publishing (World Geomorphological Landscapes). Dostupné online. ISBN 978-3-030-03513-6, ISBN 978-3-030-03515-0. doi:10.1007/978-3-030-03515-0. S. 7. 
  16. ↑ a b SENSOY, Serhat. Climate of Turkey [online]. [cit. 2025-08-06]. Dostupné online. 
  17. ↑ a b c The Soils of Turkey. Příprava vydání Selim Kapur, Erhan Akça, Hikmet Günal. Cham: Springer International Publishing (World Soils Book Series). Dostupné online. ISBN 978-3-319-64390-8, ISBN 978-3-319-64392-2. doi:10.1007/978-3-319-64392-2. S. 27. (anglicky) 
  18. ↑ Akdeniz bölgesi illeri nelerdir? Akdeniz özellikleri, iklimi, dağları, ovaları ve bitki örtüsü. Hürriyet [online]. 2020-05-30 [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. (turecky) 
  19. ↑ Karadeniz İklimi Nedir, Nerelerde Görülür? Karadeniz İkliminin Özellikleri Nelerdir? [online]. Milliyet, 2020-07-12 [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. (turecky) 
  20. ↑ Water Resources of Turkey. Příprava vydání Nilgun B. Harmancioglu, Dogan Altinbilek. Svazek 2. Cham: Springer International Publishing (World Water Resources). Dostupné online. ISBN 978-3-030-11728-3, ISBN 978-3-030-11729-0. doi:10.1007/978-3-030-11729-0. S. 105–107. (anglicky) 
  21. ↑ Karasal İklim Nedir, Nerelerde Görülür? Karasal İkliminin Özellikleri Nelerdir? [online]. Milliyet [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. (turecky) 
  22. ↑ Meteoroloji Genel Müdürlüğümüzün verilerine göre 25 Temmuzda Şırnak Silopi’de 50.5 °C ile Türkiye sıcaklık rekoru kırıldı. ☀️ [online]. X, 2025-07-26 [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. (turecky) 
  23. ↑ World Bank Türkiye - Country Climate and Development Report 2022 [online]. Světová banka [cit. 2025-08-07]. S. 7. Dostupné online. 
  24. ↑ OECD. OECD Economic Surveys: Türkiye 2025. Svazek 2025. [s.l.]: OECD Publishing (OECD Economic Surveys: Turkey). Dostupné online. ISBN 978-92-64-41261-3, ISBN 978-92-64-80837-9. doi:10.1787/d01c660f-en. (anglicky) 

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.