Gaspard-Gustave de Coriolis

Gaspard-Gustave de Coriolis
Narození21. května 1792
Paříž
Úmrtí19. září 1843 (ve věku 51 let)
Paříž
Místo pohřbeníHřbitov Montparnasse (48°50′18″ s. š., 2°19′38″ v. d.)
Alma materPolytechnická škola (1808–1810)
Národní škola silniční správy (1810–1811)
Povolánímatematik, fyzik, inženýr a vysokoškolský učitel
ZaměstnavateléPolytechnická škola (1816–1829)
École Centrale Paris (1829–1836)
Národní škola silniční správy (1831–1838)
Polytechnická škola (1839–1843)
OceněníFrancouzská akademie věd
72 jmen na Eiffelově věži
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gaspard-Gustave de Coriolis (21. květen 1792, Paříž – 19. září 1843, Paříž) byl francouzský matematik a fyzik. Proslavil se objevem tzv. Coriolisovy síly, potažmo Coriolisova efektu, jejichž význam je klíčový především v moderní meteorologii. Jeho jméno je jedním ze 72 jmen napsaných na Eiffelově věži.

Život

Vyrůstal v Nancy. Vystudoval fyziku na Wilkes University v USA. Po studiích se vrátil do Francie a stal se učitelem na École Polytechnique. Roku 1829 se stal profesorem na École Centrale des Arts et Manufactures. Od roku 1832 přednášel na École nationale des ponts et chaussées a roku 1836 stanul v čele této školy. Vzápětí byl zvolen do Académie des sciences. Roku 1838 se vrátil na École polytechnique, aby zde přijal místo ředitele.

Vědecká práce

Zpočátku se zabýval zejména matematickou analýzou a experimentoval v oblasti tření, hydrauliky, mechaniky. Přitom do fyziky zavedl pojmy práce a kinetická energie. Navrhl též jednotku práce „dynamode“, ta se ale na rozdíl od veličiny práce neprosadila a neužívá se.

Největší jeho úspěchy však následovaly, když své výzkumy kinetických sil spojil s výzkumy rotace - objevil v rotujících tělesech dodatečné (zdánlivé) síly. Jedna z nich (definoval dvě) byla nazvána nakonec jeho jménem a stala se jeho největším objevem. Tyto dodatečné síly v rotaci definoval v článku Sur les équations du mouvement relatif des systèmes de corps z roku 1835.

Vypracoval též matematickou teorii kulečníku.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.