García III. Navarrský

García III. Navarrský
navarrský král
Doba vlády	1035–1054
Narození	1012 Nájera, Navarrské království
Úmrtí	1. září 1054 Atapuerca, Kastilské hrabství
Předchůdce	Sancho III.
Nástupce	Sancho IV.
Manželka	Štěpánka
Potomci	Sancho IV. Navarrský Urraca Navarrská Ermesinda Navarrská Ramiro Navarrský Ferdinand Navarrský Ramón Navarrský Jimena Navarrská Mayor Navarrská Sancha Navarrská Sancho Garcés Mencía Garcés
Dynastie	Jiménezové
Otec	Sancho III. Navarrský
Matka	Munia Mayor Kastilská
Příbuzní	Gonzalo ze Sobrarbe a Ribagorzy, Ferdinand I. Leónský a Kastilský, Ramiro I. Aragonský a Jimena Sánchez Navarrská (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

García III. Navarrský (1012, Nájera – 1. září 1054, Atapuerca), přezdívaný García z Nájery, byl od roku 1035 do své smrti navarrským králem. Byl také hrabětem z Ávaly a pod svou osobní kontrolou měl část kastilského hrabství. Jako nejstarší manželský syn krále Sancha III. měl dynastická práva na navarrskou korunu; tím se stal se feudálním vládcem nad dvěma svými bratry: nemanželským Ramirem, který dostal pozemky, které se staly základem pro vznik Aragonského království; a Gonzalem, který obdržel hrabství Sobrarbe a Ribagorza. Podobně měl určitý nárok na suzerenitu nad svým bratrem Ferdinandem, který za vlády jejich otce vládl jako hrabě z Kastilie, nominálně podřízené Leónskému království, dostal se ale pod osobní kontrolu Sancha III.

García Sánchez zdědil Navarrské království po smrti svého otce Sancha III. v roce 1035, přičemž obešel svého staršího, avšak nemanželského bratra Ramira. V roce 1043 porazil svého nevlastního bratra v bitvě, čímž stanovil východní hranici království. García Sánchez III. využil oslabeného stavu četných islámských taifských království, která vznikla po rozpuštění Córdobského chalífátu, k posunutí jižní hranice přes jejich území a v roce 1045 dobyl město Calahorra. Po svém otci zdědil také hrabství Álava a velkou část Kastilského hrabství (La Burebu, Trasmieru, Montes de Oca, Encartaciones a Las Merindades).

V roce 1037 se připojil ke svému bratru Ferdinandovi, nominálnímu kastilskému hraběti, v bitvě proti Leónskému království, která se odehrála poblíž řeky Pisuerga a která vešla ve známost jako bitva o Tamarón. Král Bermudo III. byl v bitvě poražen a zabit, a tak skončila dynastie, sahající k Petrovi z Kantábrie, vévodovi z 8. století. Ferdinand byl pak korunován leónským králem. Vztah mezi oběma bratry se však zhoršil kvůli konfliktu o rozdělení zemí Kastilie mezi León a Navarru, což vedlo k bitvě u Atapuercy, v níž García Sánchez zahynul.

García Sánchez se v roce 1038 v Barceloně oženil se Štěpánkou, zřejmě nejmladší dcerou hraběte Bernarda Rogera z Bigorre. S ní měl devět dětí:

• Sancho IV. Navarrský
• Urraca Navarrská
• Ermesinda Navarrská
• Ramiro Navarrský
• Ferdinand Navarrský
• Ramón Navarrský
• Jimena Navarrská
• Mayor Navarrská
• Sancha Navarrská

Král García měl také dvě nemanželské děti s neznámými ženami:

• Sancho Garcés
• Mencía Garcés

V tomto článku byl použit překlad textu z článku García Sánchez III of Pamplona na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu García Sanchez III. Pamplonský na Wikimedia Commons