Fritz von Scholz

Fritz von Scholz
Fritz von Scholz
	Starý Fritz
	Gruppenführer von Scholz blahopřeje zraněnému nizozemskému dobrovolníkovi, únor 1943
Narození	9. prosince 1896; Plzeň, Rakousko-Uhersko
Úmrtí	28. července 1944 (ve věku 47 let); Narva, Estonsko
Vojenská kariéra
Hodnost	SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Waffen-SS
Sloužil	Rakousko-Uhersko (do roku 1918); Výmarská republika (do roku 1933); Třetí říše (do roku 1944)
Složka	Rakousko-uherská armáda (do roku 1918); Reichswehr (do roku 1933); Waffen-SS (do roku 1945)
Jednotka	Feld-Kanonen-Regiment Nr. 22; Feld-Haubitze-Regiment Nr. 3; Feld-Kanonen-Regiment Nr. 40; Feld-Artillerie-Regiment Nr. 125
Velel	11. SS-Freiwilligen Panzergrenadier Division „Nordland“
Války	První světová válka; Druhá světová válka
Bitvy	Bitva u Narvy
Vyznamenání	Rytířský kříž s dubovými ratolestmi a meči; Německý kříž ve zlatě

Friedrich Max Karl von Scholz lépe známý jako Fritz von Scholz (9. prosince 1896 Plzeň^[1] – 28. července 1944) byl rakousko-uherský veterán první světové války a pozdější důstojník Waffen-SS v hodnosti SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Waffen-SS (Generálporučík) za druhé světové války. Mimo jiné byl držitelem mnoha vojenských vyznamenání, včetně rytířského kříže železného kříže s dubovými ratolestmi a meči.

Mládí a první světová válka

Fritz von Scholz se narodil 9. prosince 1896 v tehdejším rakousko-uherském městě Plzeň jako syn důstojníka rakousko-uherské císařské armády, pozdějšího generálmajora rakouského armádního dělostřelectva Ferdinanda von Scholze a jeho ženy Caroline rozené Höpfengärtner.

Po absolvování škol v Maďarsku, v Čechách a v Rakousku, zakončil své vzdělání maturitou v červenci 1914. O měsíc později vstoupil do rakousko-uherské armády a byl zařazen jako Kadet k 22. pluku polního dělostřelectva (Feld-Kanonen-Regiment Nr. 22), kde sloužil až do počátku května 1915. Poté byl převelen ke 3. pluku polních houfnic (Feld-Haubitze-Regiment Nr. 3) se kterým sloužil na východní frontě a následně byl povýšen do hodnosti Leutnant (Poručík).

Následoval spojařský výcvik během roku 1916 a von Scholz byl převelen ke Feld-Kanonen-Regiment Nr. 40, kde působil jako jeho spojařský důstojník po celý následující rok. Jeho dalším postem se mu stal 125. pluk polního dělostřelectva (Feld-Artillerie-Regiment Nr. 125), kde vystřídal mnoho funkcí jako je například: velitel dělostřelecké baterie, velitel průzkumu nebo pobočník velitele pluku.

K počátku listopadu 1917 byl povýšen do hodnosti Oberleutnant (Nadporučík) a se svým plukem se přežil válku a zůstal u něj až do 30. dubna 1919, kdy byl zařazen do zálohy.