Friedrich Zander
| Friedrich Zander | |
|---|---|
![]() | |
| Narození | 23. srpna 1887 Riga |
| Úmrtí | 28. března 1933 (ve věku 45 let) Kislovodsk, |
| Příčina úmrtí | břišní tyfus |
| Místo pohřbení | Kislovodsk |
| Alma mater | Rižský polytechnický institut |
| Povolání | vynálezce, inženýr a letecký inženýr |
| Zaměstnavatel | Moskevský letecký institut |
| Ocenění | Mezinárodní vesmírná síň slávy (1976) |
| Rodiče | Arthur Georg Zander[1] |
| Příbuzní | Kurt Zander[1] (bratr) |
| Podpis | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Friedrich Zander, lotyšsky Frīdrihs Canders, rusky Фридрих Артурович Цандер, někdy užíván anglický přepis ruské verze jména Friedrich Tsander (11. srpen 1887, Riga – 28. březen 1933, Kislovodsk) byl průkopník raketové techniky a kosmonautiky, baltský Němec narozený na území dnešního Lotyšska (tehdy Ruská říše).
Byl konstruktérem prvního raketového motoru na kapalné pohonné látky v SSSR (GIRD-X). Ve svých pracích o kosmických letech, zejména k Marsu, který ho fascinoval, vyslovil řadu průlomových myšlenek – navrhl například sluneční plachetnici, raketoplán s odhoditelnými křídly se zásobami paliva či pěstování rostlin ve sklenících na palubě kosmické lodi. Zemřel v 46 letech na tyfus. Na Měsíci se dnes po něm jmenuje kráter. Lotyšská akademie věd uděluje cenu nesoucí jeho jméno.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Friedrich Zander na anglické Wikipedii.
- ↑ a b BBLD - Baltisches biografisches Lexikon digital. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Friedrich Zander na Wikimedia Commons
