Frederik Dánský (1753–1805)

Frederik Dánský
Frederik Dánský
	Frederik, dědičný princ dánský a norský
Narození	11. října 1753; Kodaň
Úmrtí	7. prosince 1805; (ve věku 52 let); palác Amalienborg, Kodaň
Tituly a úřady;
dědičný princ dánský a norský,; dánský a norský regent
Regent	za Kristiána VII.
Doba regentství	1772–1784
Dynastie	Oldenburkové
Manžel/ka	Žofie Frederika Meklenbursko-Zvěřínská
Děti	Juliana Marie (*/† 1784); Kristián; Juliana Žofie; Luisa Šarlota; Frederik Ferdinand
Otec	Frederik V.
Matka	Juliana Marie Brunšvická
Příbuzní	bratr: Kristián VII.
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Frederik Dánský, dánsky: Arveprins Frederik, německy: Friedrich, Prinz von Dänemark und Norwegen (11. října 1753, Kodaň – 7. prosince 1805, tamtéž) byl dánský princ z Oldenburské dynastie a dědic dánského a norského trůnu.

Životopis

Frederik Dánský byl jediným přeživším synem dánského krále Frederika V. z jeho druhého manželství s Julianou Marií Brunšvicko-Wolfenbüttelskou, údajně byl fyzicky handicapován.

Frederik Dánský byl hlavní postavou opozice proti lékaři svého staršího nevlastního bratra, duševně nemocného krále Kristiána VII., Johannu Friedrichovi Struensee, který v podstatě vládl královým jménem; tato opozice dosáhla v roce 1772 Struenseeova odstranění. Frederik se potom stal královým regentem a – spolu se svou matkou Marií Julianou a svým bývalým učitelem Ove Høegh-Guldbergem – faktickým držitelem moci ve státě. V roce 1784 princ Frederik, syn Kristiána VII., po dosažení věku 16 let převzal moc a politický život Frederika Dánského skončil; stáhl se do ústraní a žil jako soukromá osoba v Christiansborgu. Poté, co tento palác v roce 1794 vyhořel, přesídlil s celou rodinou do paláce Amalienborgu, kde krátce nato v tomtéž roce zemřela jeho manželka Žofie Frederika a kde 7. prosince 1805 zemřel i on sám.

Manželství a potomci

Kristián VIII. (1786–1848) zdědil práva svého otce, jemuž se na dánský trůn nastoupit nepodařilo, a stal se v roce 1839 dánským králem

21. října 1774 uzavřel Frederik v Kodani sňatek s Žofií Frederikou Meklenbursko-Schwerinskou (24. 8. 1758 Schwerin – 29. 11. 1794 Kodaň), dcerou Ludvíka Meklenbursko-Schwerinského a Šarloty Žofie Sasko-Kobursko-Saalfeldské, s níž měl následujících sedm dětí:

1. dcera (*/† 19. 9. 1781)
2. dcera (*/† 17. 2. 1783)
3. Juliana Marie (2. 5. 1784 – 28. 10. 1784)
4. Kristián (18. 9. 1786 Kodaň – 20. 1. 1848 tamtéž), krátce norský král v roce 1814, od roku 1839 až do své smrti král dánský
⚭ I. 1806 Šarlota Frederika Meklenbursko-Zvěřínská (4. 12. 1784 Ludwigslust – 13. 7. 1840 Řím), roku 1810 bylo manželství rozvedeno

⚭ II. 1815 Karolina Amálie Augustenburská (28. 6. 1796 Kodaň – 9. 3. 1881 tamtéž)
5. Juliana Žofie (18. 2. 1788 Kodaň – 9. 5. 1850 tamtéž)
⚭ 1812 lankrabě Vilém Hesensko-Philippsthalsko-Barchfeldský (10. 8. 1786 – 30. 11. 1834 Kodaň)
6. Luisa Šarlota (30. 10. 1789 Kodaň – 28. 3. 1864 tamtéž)
⚭ 1810 Vilém Hesensko-Kasselský (24. 12. 1787 Biebrich – 5. 9. 1867 Kodaň)
7. Frederik Ferdinand (22. 11. 1792 Kodaň – 29. 6. 1863 tamtéž)
⚭ 1829 princezna Karolina Dánská (28. 10. 1793 Kodaň – 31. 3. 1881 tamtéž)

Nástupnictví na dánský trůn

Protože korunní princ Frederik (pozdější král Frederik VI.) neměl žádného přeživšího syna, zůstal princ Frederik Dánský dědicem trůnu s tím, že eventuálně jeho syn Kristián bude následníkem Frederika VI. Tak se také skutečně stalo a Kristián v roce 1839, po smrti Frederika VI., nastoupil na dánský trůn jako král Kristián VIII.