Franz Kutschera (malíř)
| Franz Kutschera František Kučera | |
|---|---|
| Narození | 1807 nebo 1806 Lobkovice  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 1871 Vídeň .svg.png){kind=small} Habsburská monarchie |
| Národnost | česká |
| Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze |
| Povolání | malíř- krajinář |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
, česky František Kučera (narozen 1806[1],[2]nebo 1807[3] Lobkovice, 1871 Vídeň) byl český malíř-krajinář, později také ředitel Ditrichštejnských uměleckých sbírek ve Vídni.
Život a dílo
O jeho původu není zatím nic známo. V letech 1823-1825 studoval malířství na Akademii výtvarných umění v Praze. Ve třicátých letech pobýval díky stipendiu knížete Dittrichštejna na Akademii výtvarných umění v Mnichově a na studijní cestě po Rakousku a Itálii. Nejstarší dochovaný obraz této cesty, je datovaný a signovaný pohled na pevnost nad obcí Massa v Toskánskuː
Tři obrazy z italské cesty vystavil v pražském Klementinu roku 1839ː[5]
- Pohled na zámek Gräfenstein v dolním Rakousku
- Pohled na Castel Gandolfo u Říma
- Sabinské hory v italském Laziu
dále namaloval a vystavovalː
- Lesní partie z panství Mašťovského, (1845) pro knížete Kamila Rohana
- Krajina z jihoitalské Kampánie (1845), pro knížete Ditrichštejna[3]
V roce 1838 byl společně s Josefem Krannerem a Josefem Maxem členem deputace, která v Praze protestovala proti Nobileho dostavbě Staroměstské radnice.[3]
Tři obrazy vystavoval roku 1841 na výstavě v Liberci, konané na podporu tamní kreslířské školy[6]
- Krajina
- Dianina grotta u Albanského jezera (součást Domitianovy vily u Castel Gandolfo)
- Křivoklát podle skutečnosti namalovaný
V letech 1841-1850 byl činným členem Společnosti pro povzbuzení průmyslu a řemesel v Čechách,[7] V letech 1843-1850 bydlel v Praze na Malé Straně v Cihelné ulici čp. 103/III u Wilhelminy Hergetové[8]. V padesátých a šedesátých letech žil ve Vídni, dělal ředitele knížecích dietrichštejnských uměleckých sbírek a kromě toho inzeroval jako malíř-krajinář. Podle adresy bydliště na předměstí u Solné brány se mu příliš nedařilo, po smrti mecenáše v roce 1864 jeho ředitelská funkce zůstala patrně jen čestným titulem v adresáři.[9]. V roce 1870 Kutschera již neinzeroval a v následujícím roce zemřel.
V Praze se objevoval zřídka, jedinou zprávu o něm podal roku 1855 deník Prager Zeitung v rubrice přicestovalých k 22. listopadu 1855, kdy Maler Kutschera von Lobosic přijel a ubytoval se v hotelu Sax.[10]
Odkazy
Reference
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Pobytová přihláška
- ↑ Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 324, obraz 834, rok narození 1806
- ↑ a b c TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců 1. (A-K). Praha: Ivo Železný, 1947, 1950. Dostupné online. ISBN 80-237-3633-7. Kapitola Kučera František, s. 586. (cz)
- ↑ [https://www.dorotheum.com/cz/l/1386604/ Aukce Dorotheum Vídeň, č. kat. 314 z 20.10.2016, prošel již aukcemi v letech 1943 a 1947]
- ↑ Kunstwerke, öffentlich ausgestellt im Lokale der Akademie bildender Künste im Jahre 1839. Prag bei Gottlieb Haase Söhne 1839, s. 6, č. kat. 76, 78, 85.
- ↑ č.kat. 32, 44, 167
- ↑ Schematismus für das Königreich Böheim, Prag 1848, s.579
- ↑ tamže, s. 529
- ↑ Adolph Lehmann's allgemeiner Wohnungs-Anzeiger: nebst Handels- und Gewerbe-Adressbuch für d. k.k. Reichshaupt- u. Residenzstadt, Wien 1869, s. 635
- ↑ Prager Zeitung ze 24.11.1855, strana 4, rubrika Angekommene
Literatura
- TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců 1. (A-K). Praha: Ivo Železný, 1947, 1950. Dostupné online. ISBN 80-237-3633-7. Kapitola Kučera František, s. 586. (cz)
