František Xaver Kinský

František Xaver hrabě Kinský
Hlava chlumecké linie Kinských
Ve funkci:
8. ledna 1932 – 10. prosince 1935
PředchůdceOktavián Zdenko Kinský
NástupceZdenko Radslav Kinský
Majitel chlumeckého velkostatku
Ve funkci:
1922 – 10. prosince 1935
PředchůdceOktavián Zdenko Kinský
NástupceZdenko Radslav Kinský
Narození23. května 1878
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí10. prosince 1935 (ve věku 57 let)
Chlumec nad Cidlinou
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníHrobka Kinských (Mlékosrby)
TitulHodnostní korunka náležící titulu hrabě hrabě (podle zákona z 10. prosince 1918 české republikánské zřízení tyto tituly neuznává)
Choť(1927) Marie Benedikta Schönbornová (1896–1957)
RodičeOktavián Zdenko Kinský (1844–1932) a Georgina Festeticsová z Tolny (1856–1934)
PříbuzníZdenko Radslav Kinský a Norbertina Kinská (sourozenci)
OceněníŘád železné koruny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Xaver hrabě Kinský z Vchynic a Tetova (23. května 1878 Vídeň – 10. prosince 1935 Chlumec nad Cidlinou) byl český šlechtic z rodu Kinských. V době monarchie působil jako diplomat na nižších postech v různých evropských zemích. Za první světové války krátce sloužil v armádě a byl vážně zraněn na východní frontě. Po vzniku Československa žil v soukromí, byl majitelem velkostatku Chlumec nad Cidlinou.

Životopis

Zámek Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou

Patřil k chlumecké hraběcí větvi starého českého rodu Kinských, byl nejstarším synem Zdenka Kinského (1844–1932) a jeho manželky Georginy, rozené hraběnky Feštetićové (1856–1934). Po matce byl vnukem uherského nejvyššího hofmistra Györgye Festeticse (1815–1883) a synovcem knížete Tassila Festeticse (1850–1933).[1] František sloužil nejprve v armádě, nastoupil k 9. husarskému pluku a později byl v hodnosti poručíka převeden do stavu záloh. Absolvoval dva semestry na univerzitě v Cambridgi a v roce 1903 vstoupil do služeb ministerstva zahraničí, začínal jako provizorní atašé v Bruselu.[2] Teprve o rok později složil předepsané diplomatické zkoušky a následně působil v Mnichově a Berlíně, mezitím byl v roce 1905 jmenován c. k. komořím.[3] Před první světovou válkou byl několik let dvorním sekretářem na ministerstvu zahraničí.[4]

Na začátku první světové války vstoupil jako dobrovolník do armády a narukoval na východní frontu. V bojích v Haliči byl vážně zraněn, kdy mu ruská střela roztříštila pravou paži, načež byl jako invalida v armádě penzionován v hodnosti nadporučíka. Vrátil se do diplomatických služeb a v letech 1914–1915 byl zástupcem ministerstva zahraničí u vrchního velení armády. Do konce války byl pak v letech 1915–1918 velvyslaneckým radou (legační rada I. kategorie) v Berlíně.[5]

Po zániku monarchie se usadil v Chlumci nad Cidlinou a v roce 1922 převzal od otce správu velkostatku. Chlumecký velkostatek patřil k velkým pozemkovým celkům a zahrnoval 14 637 hektarů půdy. Do jeho rozlohy zasáhla pozemková reforma, která zmenšila rozsah o 4 800 hektarů. V letech 1927–1928 proběhly stavební úpravy na zámku Karlova Koruna.[6] Ještě koncem dvacátých let chod velkostatku vykazoval zisky v řádech miliónů korun. Teprve po úmrtí Františkova otce a zaplacení dědické daně (1932) došlo k úpadku a hospodaření se dostalo do záporné bilance.[7]

Od svého válečného zranění byl často nemocen a trpěl na těžké chřipky. Zemřel 10. prosince 1935 na zámku v Chlumci nad Cidlinou a byl pohřben v rodové hrobce v Mlékosrbech.[8] Velkostatek Chlumec zdědil nejmladší bratr Zdenko Radslav Kinský (1896–1975).[9]

V Boru u Tachova se 19. listopadu 1927 oženil s hraběnkou Marií Benediktou Schönbornovou (1896–1957), dcerou vlivného představitele české politické scény Vojtěcha Schönborna (1854–1924) a jeho manželky Adelheidy z Löwenstein-Wertheim-Rosenbergu (1865–1941).[10] Manželství zůstalo bezdětné.

Řády a vyznamenání

Během svého působení v diplomatických službách v době monarchie získal několik ocenění v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.[11]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Rodokmen Feštetićů na webu euweb.cz dostupné online
  2. ↑ CHOBOT, Karel: Šlechtici sídlící v českých zemích jako nižší diplomatičtí úředníci zahraničních misí in: Genealogické a heraldické listy, ročník XXIV., číslo 3–4/2004; Praha, s. 16 dostupné online
  3. ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1906; Vídeň, 1906; s. 229 dostupné online
  4. ↑ Jahrbuch des k. u. k. auswärtigen Dienstes 1913; Vídeň, 1913; s. 41 dostupné online
  5. ↑ Jahrbuch des k. u. k. auswärtigen Dienstes 1917; Vídeň, 1917; s. 53 dostupné online
  6. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 151–152
  7. ↑ Osudy aristokracie v Protektorátu. Perzekuce české šlechty se zřetelem k chlumecké větvi rodu Kinských in: Paměť a dějiny: revue pro studium totalitních režimů; Praha, 2014; s. 15–16 dostupné online
  8. ↑ František Xaver Kinský na webu findagrave dostupné online
  9. ↑ KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl II.; Praha, 1997; s. 401 ISBN 80-85983-14-1
  10. ↑ Rodokmen Schönbornů na webu euweb.cz dostupné online
  11. ↑ Přehled řádů a vyznamenání Františka Xavera Kinského in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 374 dostupné online

Literatura

  • JUŘÍK, Pavel. Kinští: Bůh, čest, vlast. Praha: Euromedia Group k. s. – Knižní klub, 2019. 168 s. (Universum). ISBN 978-80-242-6220-8. S. 71–72. 
  • POUZAR, Vladimír a kolektiv: Almanach českých šlechtických rodů 2024; Praha, 2023; s. 172–199 ISBN 978-80-85955-53-8
  • RICHTER, Karel. Sága rodu Kinských. [s.l.]: [s.n.], (2008?). 144 s. Dostupné online. ISBN 978-80-254-3592-2. S. 93–95. 

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.