František Prchlík
| František Prchlík | |
|---|---|
| Narození | 27. ledna 1909 Jindřichův Hradec |
| Úmrtí | 7. září 1965 (ve věku 56 let) Praha |
| Místo pohřbení | Hřbitov u Nejsvětější Trojice (Jindřichův Hradec) |
| Povolání | grafik, výtvarník, učitel a malíř |
| Manžel(ka) | Růžena Kamenická-Prchlíková, operní pěvkyně[1] |
| Podpis | ![]() |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
František Prchlík, křtěný František Karel[2] (27. ledna 1909 Jindřichův Hradec[2] – 7. září 1965 Praha), byl český výtvarný umělec, grafik, pedagog a malíř.
Život
František Prchlík se narodil v Jindřichově Hradci v rodině strojníka Karla Prchlíka jeho ženy Marie rodem Petrů z Dírné, dcery tamějšího zedníka.[2] Zprvu absolvoval základní školu a reálné gymnázium, obé v Jindřichově Hradci. V dalším studiu pokračoval na Akademii výtvarných umění v Praze, kde v letech 1928-1929 studoval v tzv. přípravce u prof. Josefa Loukoty, následně v letech 1929-1930 ve II. ročníku Všeobecné školy u profesora Nechleby a v letech 1930-1931 ve III. ročníku Všeobecné školy u téhož profesora.[3]
Od roku 1933 pracoval jako samostatný výtvarník a od roku 1939 pak působil jako učitel kreslení na učňovské škole v Jindřichově Hradci. Ve druhé polovině listopadu roku 1941 se František Prchlík oženil[4] s Růženou Kamilou Kamenickou.[5]
Po druhé světové válce opakovaně vytvořil výpravu a pozvánky pro spolek Jablonský[6][ve zdroji nenalezeno] a Jindřichohradeckou operu a byl rovněž členem Svazu československých výtvarných umělců. V posledních letech svého života působil jako jevištní výtvarník a výtvarník kostýmů Městských divadel pražských, kde spolupracoval na Evženu Oněginovi, Pikové dámě, Kátě Kabanové a mnoha dalších představeních. Zemřel počátkem měsíce září, roku 1965 v Praze.[zdroj?]
František Prchlík ve své tvorbě zobrazoval rodné město z různých pohledů, jeho malebná zákoutí a veduty. Jako grafik spolupracoval s Československým státním filmem, např. ve filmu Florenc 13,30. V letech 1946–1947 rovněž ilustroval články v Literárních novinách, zabýval se tvorbou přebalů knih předních světových spisovatelů a vytvořil řadu ex libris.[zdroj?]
Výstavy
Autorské
- 1961 František Prchlík: Z pražských divadel, Komorní divadlo, Praha
Kolektivní
- 1954 Členská výstava srpen 1954, Mánes, Praha
Odkazy
Reference
- ↑ zmínka o operní pěvkyni Růženě Kamické Pěnkavové, manželce malíře Františka Pěnkavy
- ↑ a b c Matriční záznam o narození a křtu Františka Prchlíka farnost Jindřichův Hradec
- ↑ ověřeno v archivu pražské malířské akademie
- ↑ Matriční záznam o sňatku Františka Prchlíka s Růženou Kamenickou farnost Jindřichův Hradec
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Růženy Kamenické farnost Jindřichův Hradec
- ↑ Jablonský – Divadelní společnost Jindřichův Hradec, stručná historie spolku
Literatura
- 1993 Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L - Ž), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
- 2003 Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2003 (XII. Por – Rj), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Prchlík
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Prchlík na Wikimedia Commons - František Prchlík v informačním systému abART
- Výtvarníci a architekti IV.|Nezapomenutelné osobnosti Jindřichova Hradce, František Prchlík|27. 1. 1909 – 7. 9. 1965|malíř
- Obrazy v aukci, František Prchlík 1909 - 1965
- Archiv Národního divadla v Praze, Online archiv, František Prchlík, životopis
- Databáze Národní knihovny ČR, Prchlík, František, 1909-1965
