František Piťha

MUDr. František Piťha
František Piťha
Narození	8. února 1810 nebo 8. února 1811 Řakom Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	29. prosince 1875 Vídeň Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Hietzinský hřbitov
Povolání	lékař, pedagog, profesor a chirurg
Zaměstnavatelé	Vídeňská univerzita Univerzita Karlova
Ocenění	Řád železné koruny
Funkce	rektor Univerzity Karlovy (1854–1855)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Piťha nebo také Franz svobodný pán von Pitha (8. února 1810 Řakom, Dolany^[1] – 29. prosince 1875 Vídeň), byl rektor Univerzity Karlovy, český chirurg, zabýval se urologií^[2].

Vystudoval gymnázium v Klatovech. V roce 1836 se stal doktorem lékařství a rok později doktorem chirurgie. Habilitoval se v roce 1839. Roku 1843 se stal řádným profesorem chirurgie na Univerzitě Karlově v Praze, kde byl v letech 1854/1855 rektorem. Po skončení období rektora se roku 1857 přesídlil do Josefina (medicínsko-chirurgické akademie ve Vídni). V roce 1859 se jako vojenský lékař zúčastnil bojů v Itálii, téhož roku byl též povýšen do šlechtického stavu. Během prusko-rakouské války byl velitelem válečného zdravotnictví včetně polních nemocnic. Byl hlavním reprezentantem první pražské lékařské školy. Působil v oboru anatomie a chirurgie, zastával tehdy objevenou inhalační narkózu. Svá díla o lékařství publikoval převážně německy.

Byl nositelem Rytířského kříže Leopoldova řádu a Řádu železné koruny II. třídy^[3], v lednu 1875 byl povýšen do stavu svobodných pánů.^[4] Se svou manželkou Emilií roz. Barterovou měl tři dcery a syna Vojtěcha (1848–1866), který padl v hodnosti poručíka v bitvě u Náchoda.^[5][6]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu František Piťha na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Piťha