Foudre (1895)
 Foudre | |
| Základní údaje | |
|---|---|
 | |
| Typ | nosič torpédových člunů (1897–1907) opravárenská loď (1907–1910) minonoska (1910–1911) nosič hydroplánů (1911–1921) |
| Uživatelé | Francouzské námořnictvo |
| Zahájení stavby | 9. června 1892 |
| Spuštěna na vodu | 20. října 1895 |
| Uvedena do služby | 15. září 1897 |
| Osud | vyřazena, 1. prosince 1921 |
| Následovník | Commandant Teste |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak | 5 994 t (standardní) 6 089 t (plný)[1] |
| Délka | 116 m (celková) |
| Šířka | 15,6 m |
| Ponor | 7,14 m |
| Pohon | 24 kotlů 2 parní stroje 2 lodní šrouby 11 500 hp |
| Palivo | 1 260 t uhlí |
| Rychlost | 19 uzlů (35 km/h) |
| Dosah | 7 500 nám. mil (13 890 km) při 10 uzlech (19 km/h) |
| Posádka | 410 důstojníků a námořníků |
| Pancíř | Paluba: 60 mm 120mm (na konci) Štíty děl: 55mm Velitelská věž: 120 mm |
| Výzbroj | 8× 100mm kanón (8×1) 4× 65mm kanón (4×1) 4× 37mm kanón (4×1) 8–10× torpédový člun |
| Operační nasazení | |
| Služba u | 1897–1921 |
Foudre byla válečná loď Francouzského námořnictva postavená jako mateřská loď torpédových člunů. Jejím úkolem byla přeprava člunů na místo bojové činnosti a jejich vypuštění k útoku. Do služby byla přijata roku 1897. Roku 1907 byla upravena na opravárenskou loď, roku 1910 byla přestavěna na minonosku a v letech 1911–1912 na nosič hydroplánů, přičemž roku 1913 byla jeho konstrukce dále vylepšena. V této podobě zůstala po zbytek služby. Za první světové války byla využívána jako mateřská loď ponorek. Vyřazena byla 1. prosince 1921.[1][2]
Stavba
Plavidlo postavila loděnice Chantiers de la Gironde. Stavba byla zahájena v 9. června 1892, plavidlo bylo na vodu spuštěno 20. října 1895 a do služby bylo přijato v 15. září 1897.[3]
Konstrukce
Plavidlo se konstrukcí podobalo křižníku. Pancéřování bylo z harveyované oceli. Pancéřová paluba měla sílu 60mm se skloněnými konci silnými 120mm. Pancéřovány byly rovněž štíty děl a velitelský můstek. Vyzbrojeno bylo osmi 100mm kanóny, čtyřmi 65mm a 37mm kanóny. Dále neslo osm až deset torpédových člunů (nesly označení A až I), které byly na vodu spouštěny pomocí jeřábu. Pohonný systém tvořilo 24 kotlů Lagrafel d'Allest a dva parní stroje o výkonu 11 500 hp, roztáčející dva lodní šrouby. Spaliny odváděly tři komíny. Nejvyšší rychlost dosahovala devatenáct uzlů.[1] Dosah byl 7500 námořních mil při rychlosti deset uzlů.[3]
Modifikace
Roku 1910 bylo plavidlo přestavěno na minonosku s kapacitou osmdesát min.[2]
V letech 1911–1912 bylo přestavěno na nosič hydroplánů. Hangár pro uskladnění letadel byl vytvořen mezi zadním komínem a stěžněm. Hydroplány operovaly z mořské hladiny. K manipulaci s nimi sloužil jeřáb.[2]
Roku 1913 bylo plavidlo opět modifikováno, aby hydroplány mohly startovat přímo z jeho paluby. Mělo kapacitu čtyři až osm strojů.[2]
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Foudre na Wikimedia Commons