Filip I. Francouzský

Filip I.
francouzský král
Doba vlády	1060–1108
Korunovace	23. květen 1059, Remeš
Narození	1052
Úmrtí	29./30. červenec 1108 Melun
Pohřben	Klášter Saint-Benoît-sur-Loire
Předchůdce	Jindřich I. Francouzský
Nástupce	Ludvík VI. Francouzský
Manželky	Berta Holandská Bertrada z Montfortu
Potomci	Ludvík VI. Francouzský Konstancie Francouzská Jindřich Karel Odo Filip Florus Cecílie Francouzská
Rod	Kapetovci
Otec	Jindřich I. Francouzský
Matka	Anna Kyjevská
Příbuzní	Hugo I. z Vermandois[1] (bratr) Bohemund II. z Antiochie (vnuk)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Filip I. Francouzský (1052 — 29./30. července 1108 Melun) byl francouzský král (1060–1108) z dynastie Kapetovců, nejstarší syn Jindřicha I. a Anny Kyjevské.

Jeho hlavním protivníkem byl normandský vévoda Vilém Dobyvatel, který se stal v roce 1066 anglickým králem. Kvůli němu se usmířil s Robertem Flanderským a oženil se s jeho nevlastní dcerou Bertou Holandskou, se kterou měl syna, budoucího krále Ludvíka VI. Pro svůj druhý, nelegitimní sňatek s Bertradou z Montfortu byl exkomunikován, na rozdíl od svého bratra Huga z Vermandois se nezúčastnil první křížové výpravy, nakonce se s papežem usmířil. Podařilo se mu dílčí rozšíření královského dominia, které se omezovalo na oblasti okolo Paříže (Île de France).

Narodil se jako nejstarší syn francouzského krále Jindřicha I. a jeho manželky Anny Kyjevské, dcery kyjevského knížete Jaroslava I. Moudrého. V kapetovském rodě nezvyklé jméno Filip, které při křtu dostal, bývá spojováno s byzantským vlivem na kyjevském dvoře, případně s úctou, které se apoštol Filip v Kyjevě těšil.^[2] Ještě za života svého otce byl v sedmi letech korunován spolukrálem v Remeši. Když jeho otec 4. srpna 1060 zemřel, stal se Filip bez komplikací jeho nástupcem. Vzhledem k věku mu byl za poručníka určen jeho strýc flanderský hrabě Balduin V.^[3] Významnou roli hrála také královna vdova, která o svůj vliv přišla brzkým sňatkem s hrabětem Rudolfem z Valois.^[4]

Když Filip v roce 1067 dosáhl patnácti let, převzal ve Francii vládu. Po smrti flanderského hraběte (a svého bratrance) Balduina VI. zasáhl do otázky nástupnictví, ale po prohře v bitvě u Casselu, ve které padl Filipem podporovaný Arnulf III. Flanderský, byl nucen ustoupit a uznat vládcem Flander Roberta I. Nové spojenectví zpečetil králův sňatek s Robertovou nevlastní dcerou Bertou.^[5] V dalších letech se Filipovi podařilo získat Vexin. Hlavním cílem jeho politiky se však stala snaha o rozdělení Anglie a Normandie. Proto podporoval vzpouru Roberta II. Normanského proti jeho otci Vilému Dobyvateli. To se splnilo v roce 1087, když Robert po smrti Viléma Dobyvatele získal Normandii a druhý syn Vilém Rufus Anglii.^[6] Když se však Robert rozhodl vydat na první křížovou výpravu zastavil Normandii svému bratru Vilémovi, aby získal peníze na vyzbrojení vojska. Anglie a Normandie tak byly opět sjednoceny v jedněch rukou.

Roku 1092 Filip zapudil svou manželku Bertu. Důvodem podle soudobého kronikáře Viléma z Malmesbury bylo prý také to, že zapuzená královna byla příliš tlustá.^[7] Její nástupkyní se měla stát Bertrada z Montfortu, která ale byla již provdaná za Fulka z Anjou. Filip ji tedy nejprve unesl a poté se s ní oženil.

Z tohoto důvodu byl na synodě v Autunu Filip exkomunikován.^[9] O rok později na koncilu v Clermontu, který vyhlásil křížovou výpravu, potvrdil exkomunikaci i papež Urban II. O dva roky později se král zdánlivě cizoložství zřekl a získal papežské odpuštění. Exkomunikován byl znovu roku 1099 a roku 1104 či 1105 složil společně s Bertradou v Paříži další planou přísahu, že se od sebe odloučí.^[10]

Král zemřel sužován tloušťkou v létě 1108 v Melunu a byl na své přání pohřben mimo tradiční kapetovské pohřebiště v klášteře Saint-Benoît-sur-Loire.

• DUBY, Georges. France in the Middle Ages 987-1460 : from Hugh Capet to Joan of Arc. Oxford: Blackwell Publishers, 1991. 360 s. Dostupné online. ISBN 0-631-18945-9. S. 360. (anglicky) 
• EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha: Argo, 2003. 420 s. ISBN 80-7203-465-0. 
• HALLAM, Elizabeth M; EVERARD, Judith. Capetian France 987-1328. 2. vyd. Harlow ; New York: Longman, 2001. 496 s. ISBN 0-582-40428-2. S. 215. (anglicky) 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Filip I. Francouzský na Wikimedia Commons
• (německy) genealogie-mittelalter.de

Chronologie francouzských panovníků od 987 do 1870

987 996 1031 1060 1108 1137 1180 1223 1226    Hugo Kapet Robert II. Jindřich I. Ludvík VI. Ludvík VII. Filip II. Ludvík VIII.

1226 1270 1285 1314 1316 1316 1322 1328 1350    Ludvík IX. Filip III. Filip IV. Ludvík X. Jan I. Filip V. Karel IV. Filip VI.

1350 1364 1380 1422 1461 1483 1498 1515 1547 1559    Jan II. Karel V. Karel VI. Karel VII. Ludvík XI. Karel VIII. Ludvík XII. František I. Jindřich II.

1559 1560 1574 1589 1610 1643 1715 1774 1792    František II. Karel IX. Jindřich III. Jindřich IV. Ludvík XIII. Ludvík XIV. Ludvík XV. Ludvík XVI.

1792 1804 1814 1824 1830 1848 1852 1870    — Napoleon I. Ludvík XVIII. Karel X. Ludvík Filip — Napoleon III.

Dějiny · Francie · Kapetovci · Valois · Bourboni · Bonapartové