Filip I. Francouzský
| Filip I. | |
|---|---|
| francouzský král | |
| Doba vlády | 1060–1108 |
| Korunovace | 23. květen 1059, Remeš |
| Narození | 1052 |
| Úmrtí | 29./30. červenec 1108 Melun |
| Pohřben | Klášter Saint-Benoît-sur-Loire |
| Předchůdce | Jindřich I. Francouzský |
| Nástupce | Ludvík VI. Francouzský |
| Manželky | Berta Holandská Bertrada z Montfortu |
| Potomci | Ludvík VI. Francouzský Konstancie Francouzská Jindřich Karel Odo Filip Florus Cecílie Francouzská |
| Rod | Kapetovci |
| Otec | Jindřich I. Francouzský |
| Matka | Anna Kyjevská |
| Příbuzní | Hugo I. z Vermandois[1] (bratr) Bohemund II. z Antiochie (vnuk) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Filip I. Francouzský (1052 — 29./30. července 1108 Melun) byl francouzský král (1060–1108) z dynastie Kapetovců, nejstarší syn Jindřicha I. a Anny Kyjevské.
Jeho hlavním protivníkem byl normandský vévoda Vilém Dobyvatel, který se stal v roce 1066 anglickým králem. Kvůli němu se usmířil s Robertem Flanderským a oženil se s jeho nevlastní dcerou Bertou Holandskou, se kterou měl syna, budoucího krále Ludvíka VI. Pro svůj druhý, nelegitimní sňatek s Bertradou z Montfortu byl exkomunikován, na rozdíl od svého bratra Huga z Vermandois se nezúčastnil první křížové výpravy, nakonce se s papežem usmířil. Podařilo se mu dílčí rozšíření královského dominia, které se omezovalo na oblasti okolo Paříže (Île de France).
Život
Narodil se jako nejstarší syn francouzského krále Jindřicha I. a jeho manželky Anny Kyjevské, dcery kyjevského knížete Jaroslava I. Moudrého. V kapetovském rodě nezvyklé jméno Filip, které při křtu dostal, bývá spojováno s byzantským vlivem na kyjevském dvoře, případně s úctou, které se apoštol Filip v Kyjevě těšil.[2] Ještě za života svého otce byl v sedmi letech korunován spolukrálem v Remeši. Když jeho otec 4. srpna 1060 zemřel, stal se Filip bez komplikací jeho nástupcem. Vzhledem k věku mu byl za poručníka určen jeho strýc flanderský hrabě Balduin V.[3] Významnou roli hrála také královna vdova, která o svůj vliv přišla brzkým sňatkem s hrabětem Rudolfem z Valois.[4]
Když Filip v roce 1067 dosáhl patnácti let, převzal ve Francii vládu. Po smrti flanderského hraběte (a svého bratrance) Balduina VI. zasáhl do otázky nástupnictví, ale po prohře v bitvě u Casselu, ve které padl Filipem podporovaný Arnulf III. Flanderský, byl nucen ustoupit a uznat vládcem Flander Roberta I. Nové spojenectví zpečetil králův sňatek s Robertovou nevlastní dcerou Bertou.[5] V dalších letech se Filipovi podařilo získat Vexin. Hlavním cílem jeho politiky se však stala snaha o rozdělení Anglie a Normandie. Proto podporoval vzpouru Roberta II. Normanského proti jeho otci Vilému Dobyvateli. To se splnilo v roce 1087, když Robert po smrti Viléma Dobyvatele získal Normandii a druhý syn Vilém Rufus Anglii.[6] Když se však Robert rozhodl vydat na první křížovou výpravu zastavil Normandii svému bratru Vilémovi, aby získal peníze na vyzbrojení vojska. Anglie a Normandie tak byly opět sjednoceny v jedněch rukou.

Roku 1092 Filip zapudil svou manželku Bertu. Důvodem podle soudobého kronikáře Viléma z Malmesbury bylo prý také to, že zapuzená královna byla příliš tlustá.[7] Její nástupkyní se měla stát Bertrada z Montfortu, která ale byla již provdaná za Fulka z Anjou. Filip ji tedy nejprve unesl a poté se s ní oženil.
| „ | Svou vlastní ženu odvrhl a spojil se manželstvím s ženou svého vazala. | “ |
| — Bernold ze Saint-Blasien[8] | ||
Z tohoto důvodu byl na synodě v Autunu Filip exkomunikován.[9] O rok později na koncilu v Clermontu, který vyhlásil křížovou výpravu, potvrdil exkomunikaci i papež Urban II. O dva roky později se král zdánlivě cizoložství zřekl a získal papežské odpuštění. Exkomunikován byl znovu roku 1099 a roku 1104 či 1105 složil společně s Bertradou v Paříži další planou přísahu, že se od sebe odloučí.[10]
| „ | Zatímco syn činil každým dnem pokroky, ztrácel Filip, jeho otec, síly. Neboť od doby, kdy žil s hraběnkou z Anjou v cizoložném spojení, nedělal nic, co by bylo přiměřené jeho královské důstojnosti. Pln žádosti po ženě, kterou uloupil, šlo mu už jen o uspokojování svých tělesných tužeb. Proto se nestaral o vlastní říši a nešetřil ani zdraví svého těla... | “ |
| — Suger[11] | ||
Král zemřel sužován tloušťkou v létě 1108 v Melunu a byl na své přání pohřben mimo tradiční kapetovské pohřebiště v klášteře Saint-Benoît-sur-Loire.
Vývod z předků
| Hugo Veliký | ||||||||||||
| Hugo Kapet | ||||||||||||
| Hedvika Saská | ||||||||||||
| Robert II. Francouzský | ||||||||||||
| Vilém III. Akvitánský | ||||||||||||
| Adéla Akvitánská | ||||||||||||
| Adéla Normandská | ||||||||||||
| Jindřich I. Francouzský | ||||||||||||
| Boso II. z Arles | ||||||||||||
| Vilém I. Provensálský | ||||||||||||
| Konstancie Viennská | ||||||||||||
| Konstancie z Arles | ||||||||||||
| Fulk II. z Anjou | ||||||||||||
| Adléta z Anjou | ||||||||||||
| Gerberga Orléanská | ||||||||||||
| Filip I. Francouzský | ||||||||||||
| Svjatoslav I. | ||||||||||||
| Vladimír I. Kyjevský | ||||||||||||
| Maluše | ||||||||||||
| Jaroslav I. Moudrý | ||||||||||||
| Ragnvald I. | ||||||||||||
| Rogněda Polocká | ||||||||||||
| ? | ||||||||||||
| Anna Kyjevská | ||||||||||||
| Erik Vítězný | ||||||||||||
| Olof Skötkonung | ||||||||||||
| Sigrid Storråda | ||||||||||||
| Ingegerda Švédská | ||||||||||||
| ? | ||||||||||||
| Estrid Obodritská | ||||||||||||
| ? | ||||||||||||
Odkazy
Reference
- ↑ Kindred Britain.
- ↑ PERNOUDOVÁ, Régine. Žena v době katedrál. Praha: Vyšehrad, 2002. 255 s. ISBN 80-7021-544-5. S. 187. Dále jen Žena v době katedrál.
- ↑ EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha: Argo, 2003. 420 s. ISBN 80-7203-465-0. S. 109–111. Dále jen Francouzští králové.
- ↑ Francouzští králové, s. 112
- ↑ Francouzští králové, s. 113
- ↑ Francouzští králové, s. 114
- ↑ Francouzští králové, str. 117
- ↑ DUBY, Georges. Rytíř, žena a kněz : manželství ve Francii v době feudalismu. Praha: Garamond, 2003. 238 s. ISBN 80-86379-44-2. S. 7.
- ↑ Francouzští králové, s. 117
- ↑ Francouzští králové, str. 118
- ↑ Francouzští králové, s. 119
Literatura
- DUBY, Georges. France in the Middle Ages 987-1460 : from Hugh Capet to Joan of Arc. Oxford: Blackwell Publishers, 1991. 360 s. Dostupné online. ISBN 0-631-18945-9. S. 360. (anglicky)
- EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha: Argo, 2003. 420 s. ISBN 80-7203-465-0.
- HALLAM, Elizabeth M; EVERARD, Judith. Capetian France 987-1328. 2. vyd. Harlow ; New York: Longman, 2001. 496 s. ISBN 0-582-40428-2. S. 215. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Filip I. Francouzský na Wikimedia Commons - (německy) genealogie-mittelalter.de
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Dějiny · Francie · Kapetovci · Valois · Bourboni · Bonapartové | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||