Fernando Collor de Mello

Fernando Collor de Mello
Fernando Collor de Mello (2019)
32. prezident Brazílie
Ve funkci: 15. března 1990 – 29. prosince 1992 (2. října 1992 – 29. prosince 1992 suspendován)
Viceprezident	Itamar Franco
Předchůdce	José Sarney
Nástupce	Itamar Franco
Guvernér státu Alagoas
Ve funkci: 15. března 1987 – 14. května 1989
Předchůdce	José Tavares
Nástupce	Moacir de Andrade
Starosta Maceió
Ve funkci: 1. ledna 1979 – 1. ledna 1983
Předchůdce	Dílton Simões
Nástupce	Corinto Campelo
Stranická příslušnost
Členství	Partido Trabalhista Cristão (PTC) Partido do Movimento Democrático Brasileiro Democratic Social Party Národní aliance obnovy Brazilian Labour Renewal Party Brazilská strana práce
Narození	12. srpna 1949 (76 let) Rio de Janeiro
Choť	Rosane Collor (1984–2005) Caroline Serejo Medeiros Collor de Mello
Rodiče	Arnon Afonso de Farias Melo
Příbuzní	Pedro Collor de Mello (bratr) Lindolfo Collor (děd) Lindolfo Leopoldo Collor (strýc)
Sídlo	Maceió Brasília
Alma mater	Universidade de Brasília Colégio São Vicente de Paulo
Profese	politik a spisovatel
Náboženství	katolicismus
Ocenění	řetěz Řádu Isabely Katolické (1991) velkokříž Řádu věže a meče rytíř velkokříže Řádu za zásluhy o Italskou republiku Řád Rio Branco Řád osvoboditele … více na Wikidatech
Podpis
Webová stránka	www.fernandocollor.com.br
Commons	Fernando Collor
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fernando Affonso Collor de Mello (* 2. srpna 1949) je brazilský politik. V letech 1990–1992 byl prezidentem Brazílie.

Byl prvním brazilským prezidentem zvoleným v přímé volbě od éry vojenské junty. Jeho mandát skončil za kontroverzních okolností, když brazilský Senát zahájil proces jeho odvolání (impeachment) kvůli podezření z korupce. Collor de Mello v prosinci 1992 rezignoval, aby vyšetřování ukončil. Senátní tribunál však zasedal dál a Collor de Mello byl shledán vinným. Bylo mu zakázáno zaujímat osm let veřejné funkce. U brazilského nejvyššího soudu byl však později shledán nevinným. Roku 2007 byl zvolen senátorem za oblast Alagoas, tuto funkci zastává dodnes.

• velkokříž Řádu osvoboditele generála San Martína – Argentina, 1990
• velkokříž Národního řádu za zásluhy – Ekvádor, 1990
• velkokříž Řádu za zásluhy – Chile, 1990
• velkokříž s řetězem Řádu zásluh o Italskou republiku – Itálie, 1990
• řetěz Řádu aztéckého orla – Mexiko, 1990
• řetěz Řádu osvoboditele – Venezuela, 1990
• řetěz Maltézského záslužného řádu – Suverénní řád Maltézských rytířů, 1990
• velkokříž Řádu andského kondora – Bolívie, 1991
• řetěz Řádu Boyacá – Kolumbie, 1991
• čestný člen Řádu říšské koruny – Malajsie, 1991^[1]
• Řád přátelství a míru – Mosambik, 1991
• řetěz Národního řádu za zásluhy – Paraguay, 1991
• velkokříž s řetězem Řádu Isabely Katolické – Španělsko, 1991
• velkokříž Řádu věže a meče – Portugalsko, 2. července 1991^[2]
• Národní řád za zásluhy – Malta

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Fernando Collor de Mello na Wikimedia Commons
• Profil na stránkách brazilského Senátu
• Profil na stránkách Educacao
• Heslo v Encyklopedii Britannica