Faydité

Faydité (nebo Faiditi) byli okcitánští rytíři, kteří během a po albigenské křížové výpravě (1209–1229) bojovali proti křižákům a francouzské nadvládě.

Odmítnutí podrobit se křižákům pod vedením Simona IV. de Montfort a připojit se k nim nebo vyznání kacířství katarů znamenalo ve většině případů také ztrátu majetku. Hrabě Raimund VI. z Toulouse vedl v roce 1213 v bitvě u Muretu do boje velký počet Fayditů. Porážka Simonova syna Amauryho v roce 1224 umožnila některým z nich dočasně získat zpět svůj majetek, který však museli znovu opustit během křížové výpravy francouzského krále Ludvíka VIII. v roce 1226.

Nové mocenské poměry byly nakonec upraveny ve smlouvě z Meaux-Paříže a na vyvlastněných lénech byli dosazeni noví vazalové věrní francouzské koruně. Velký počet šlechticů z Languedocu našel útočiště u dvora krále Jakuba I. z Aragonu, který byl nejvyšším lenním pánem většiny Languedocu. Hlavně z Roussillonu bojovali Fayditi v partyzánském boji proti zavedení francouzské vlády v Okcitánii a proti začínající inkvizici. Partyzánský boj vyvrcholil v roce 1240 neúspěšným povstáním Raimunda II. Trencavela. V důsledku toho se většina Fayditů postupně podřídila francouzské koruně a vstoupila do jejích služeb – například Olivier de Termes, který v roce 1255 obléhal a zajal svého bývalého spolubojovníka Xacberta de Barbaira na katarské pevnosti Quéribus.

• Jourdain de Saissac
• Bertrand de Saissac
• Guillaume de Minerve
• Pierre de Fenouillet
• Olivier de Termes
• Guillaume de Peyrepertuse
• Jourdain de Cabaret
• Pierre Roger de Cabaret
• Pons de Mirabel
• Pierre Roger de Mirepoix der Jüngere
• Arnaud Roger de Mirepoix
• Guillaume de Lahille
• Bernard-Othon de Niort
• Raimund de Péreille
• Raimund II. Trencavel
• Xacbert de Barbaira
• Bernard Jourdain de l’Isle-Jourdain
• Sicard de Puylaurens
• Aimery de Roquefort
• Raymond de Roquefeuille
• Raimund Sans de Rabat
• Augier de Rabat