Evžen Tyttl
| Jeho Milost Evžen Tyttl | |
|---|---|
 | |
 Evžen Tyttl (1666-1738), opat kláštera v Plasích. | |
| Církev | římskokatolická |
| Předchůdce | Ondřej Trojer |
| Nástupce | Celestin Stoy |
| Vykonávané úřady a funkce | |
| Zastávané úřady |
|
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 21. listopadu 1666 |
| Místo narození | Dobříš  České království |
| Datum úmrtí | 20. března 1738 (ve věku 71 let) |
| Místo úmrtí | Plasy České království |
| Vyznání | římskokatolické |
| Povolání |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Evžen Jan Jindřich Tyttl (též Eugenius, Eugen; 21. listopadu nebo 18. října 1666, Dobříš[1][2]:11 – 20. března 1738, Plasy) byl od roku 1699 do své smrti opat cisterciáckého kláštera v Plasích, který za svého působení přestavěl.
Život
Narodil se na podzim 1666 v Dobříši do rodiny hospodářského úředníka.[2]:11 Pokřtěn byl v kostele svaté Alžběty ve Svatém Poli jako Jan Jindřich.[2]:11[1] Podle B. J. Dlabače otec považoval chlapce za schopného a nadaného a proto jej poslal studovat na pražské školy.[2]:11 Po studiích na koleji sv. Bernarda byl 24. října 1684 v Praze vysvěcen na kněze.
Na základě výsledků studií jej opat plaského kláštera Ondřej Trojer vzal do svého řádu.[2]:11 Do klášterního noviciátu kláštera vstoupil 24. prosince 1684.[2]:11 Během dvou let se pod vedením klášterního historika Josefa Jahna připravil a 16. dubna 1686 složil požadované sliby.[2]:11 Řeholní jméno přijal po středověkém papeži bl. Evženu III., který byl prvním papežem z cisterciáckého řádu.[2]:11 Svoji první mši svatou sloužil 28. října 1691. v lužickém ženském cisterciáckém klášteru Marienthal.[2]:11
Po dokončení studia filozofie, teologie a obojího práva se vrátil do Plas a roku 1691 stal prvním učitelem klášterních noviců.[2]:11 Později se stal podpřevorem a 24. srpna 1694 převorem.[2]:11 O pět let později, po smrti opata Trojera, byl 49 hlasy zvolen plaským opatem.
Roku 1710 byl jmenován asistentem generálního vizitátora a vikáře a od 14. září 1723 tento úřad i přejal.
Opat stavitel
V okamžiku zvolení Evžena Tyttla opatem byla situace plaského kláštera podle řeholníka Mauritia Vogta tristní: po letech konfliktů třicetileté války byly stavby v samotném klášteře i na panství značně pobořené.[2]:12 Obnovu klášterních statků zahájili již předchozí opati podle aktuálně dostupných zdrojů, na Tyttla však čekalo dokončení staveb zahájených opatem Trojerem a mnohé nové.[2]:12
Plasy a okolí
Tyttl se zasloužil o přestavbu plaského kláštera, v jehož úpravách navázal na práci opata Trojera. Sám se zajímal o architekturu a k práci přizval slavného architekta Jana Blažeje Santini-Aichela, kterému nejdříve zadal projekt kaple v Mladoticích. Následně od něj nechal vybudovat poutní kostel Panny Marie u nedalekého Trojerem postaveného proboštství Mariánská Týnice. V Plasích pak postavil nový barokní konvent zbudovaný na unikátním podvodním dřevěném roštu.
Sousoší sv. Luitgardy
Na náklad 1200 zlatých nechal opat v roce 1710 zhotovit sousoší Sen sv. Luitgardy u sochaře a řezbáře Matyáše Bernarda Brauna pro umístění na Karlově mostě v Praze. Sousoší je 12. po levé straně a patří mezi nejvýznamnější sochařská díla mostu i mezi nejcennějším díla českého baroka.
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Evžen Tyttl na Wikimedia Commons
Tittel ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
| Opati plaského kláštera | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Ondřej Trojer |
1699–1738 Evžen Tyttl |
Nástupce: Celestin Stoy |
