Eugenio Beltrami

Eugenio Beltrami
Narození	16. listopadu 1835 Cremona, Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	18. února 1900 (ve věku 64 let) Řím, Italské království Italské království
Bydliště	Italské království
Alma mater	Univerzita v Pavii (1853–1856)
Povolání	matematik, vysokoškolský učitel, politik, fyzik, zeměměřič a geodet
Zaměstnavatelé	Boloňská univerzita (od 1862) Univerzita v Pise (od 1864) Univerzita La Sapienza (od 1873) Univerzita v Pavii
Ocenění	Cena za matematiku Národní akademie věd (1875) důstojník Řádu sv. Mauricia a sv. Lazara velkodůstojník Řádu italské koruny
Funkce	prezident (od 1898) senátor (od 1899) senátor Italského království
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eugenio Beltrami (16. listopadu 1835 Cremona – 18. února 1900 Řím) byl italský matematik narozený v Lombardii (tehdy území Rakouské říše), který se uplatnil zejména v diferenciální geometrii a matematické fyzice.

Matematiku studoval na univerzitě v Pávii, avšak studia nedokončil kvůli finančním potížím a politickým problémům s rakouskými úřady. Pracoval pak na železnici. Na studiích ho ovlivnil matematik Francesco Brioschi. Roku 1862 se stal profesorem na univerzitě v Bologni. Roku 1889 se stal prezidentem Accademia dei Lincei (italské akademie věd). Krátce před smrtí, roku 1899, byl zvolen senátorem.

Jako první prokázal platnost neeuklidovské geometrie (s využitím tzv. Beltramiho-Kleinova modelu). Beltramiho použití diferenciálního počtu pro problémy matematické fyziky nepřímo ovlivnilo vývoj tenzorového počtu. Zabýval se též matematickou teorií elektřiny a magnetismu. Beltramův teorém je klíčový pro zobrazování zakřiveného povrchu v mapách. Ve fyzice plazmatu se uplatnil koncept Beltramova pole (jehož rotace je úměrná samotnému poli), užívá se při popisu helikálních struktur (silokřivky mají tvar šroubovice).

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Eugenio Beltrami na Wikimedia Commons