Etnické čistky v údolí Lašvy

Etnické čistky v údolí Lašvy
Uprchlíci v Travniku, městě v údolí Lašvy, 1992–1993.
Historické období	Válka v Bosně a Chorvatsko-bosňácká válka
Cíl	Bosňáci
Mrtví lidé	1 300 mrtvých[1]
Datum	květen 1992 – duben 1993
Místo	údolí Lašvy, Bosna a Hercegovina
Motiv	Realizace cílů stanovených chorvatskými nacionalisty v listopadu 1991
Pachatel	HVO
Souřadnice	44°7′12″ s. š., 17°25′48″ v. d.
Lašva
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Etnické čistky v údolí Lašvy označují četné válečné zločiny spáchané během bosenské války politickým a vojenským vedením Chorvatského společenství Herceg-Bosna na bosňáckých civilistech v oblasti údolí řeky Lašvy v Bosně a Hercegovině. Kampaň, plánovaná od května 1992 do března 1993 a propuknuvší v následujícím dubnu, měla uskutečnit cíle stanovené chorvatskými nacionalisty v listopadu 1991.^[2]

Bosňáci z údolí Lašvy byli vystaveni pronásledování z politických a náboženských důvodů,^[3] záměrné diskriminaci v kontextu rozsáhlého útoku na civilní obyvatelstvo regionu^[4] a trpěli hromadnými vraždami, znásilněními a sexuálním násilím během války, vězněním v táborech, jakož i zničením náboženských a kulturních památek a soukromého majetku, což bylo často doprovázeno antibosňáckou propagandou, zejména v obcích Vitez, Busovača, Novi Travnik a Kiseljak.

Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) rozhodl, že tyto zločiny představovaly zločiny proti lidskosti v četných rozsudcích proti chorvatským politickým a vojenským vůdcům a vojákům, zejména proti Dariu Kordićovi.^[3] Na základě důkazů o četných útocích HVO v té době dospěla soudní komora ICTY v případu Kordić a Čerkez k závěru, že do dubna 1993 mělo chorvatské vedení společný záměr či plán vyčištění Bosňáků z Lašvanského údolí, který byl promyšlen a realizován. Dario Kordić, jako místní politický vůdce, byl shledán jako plánovač a podněcovatel tohoto plánu.^[3] ICTY dále dospěl k závěru, že se do kampaně zapojila i Chorvatská armáda, a definoval tyto události jako mezinárodní konflikt mezi Bosnou a Hercegovinou a Chorvatskem.^[5]