Estonka v Paříži
| Estonka v Paříži | |
|---|---|
| Původní název | Une estonienne à Paris |
| Země původu |  Francie Estonsko Belgie |
| Jazyky | francouzština a estonština |
| Délka | 94 min |
| Žánry | filmové drama filmová komedie |
| Scénář | Ilmar Raag Lise Macheboeuf Agnès Feuvre |
| Režie | Ilmar Raag |
| Obsazení a filmový štáb | |
| Hlavní role | Jeanne Moreau Laine Mägi Patrick Pineau François Beukelaers Claudia Tagboová |
| Produkce | Miléna Poylo Gilles Sacuto Riina Sildos |
| Kamera | Laurent Brunet |
| Střih | Anne-Laure Guégan |
| Výroba a distribuce | |
| Premiéra | 2012 4. dubna 2013 (Maďarsko) 18. dubna 2013 (Německo) |
| Estonka v Paříži na ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Estonka v Paříži (v originále Une Estonienne à Paris) je francouzsko-belgicko-estonský hraný film z roku 2012, který režíroval Ilmar Raag. Snímek měl světovou premiéru na filmovém festivalu v Locarnu dne 4. srpna 2012.[1]
Děj
Anne žije v Estonsku, kde se stará o svou matku. Když zemře, dostane nabídku, aby se stala pečovatelkou bohaté Pařížanky Fridy. Frida je dcerou estonských rodičů, ale od svých deseti let žije v Paříži a neudržuje mnoho vztahů se svou rodnou zemí původu ani se svými krajany, kteří emigrovali do Francie. Vztah obou žen není jednoduchý. I když Anne projevuje dobrou vůli Fridě pomoci, nezdá se, že by ta její snahu ocenila a téměř neustále si na ni stěžuje. Jediný Fridin přítel je Stéphane, její bývalý milenec, mnohem mladší než ona, kterému darovala bar, který vlastnil její manžel.
Obsazení
| Jeanne Moreau | Frida |
| Laine Mägi | Anne |
| Patrick Pineau | Stéphane |
| François Beukelaers | Maurice |
| Corentin Lobet | Olivier |
| Claudia Tagbo | Hooldaja |
| Ita Ever | Mare |
| Helle Kuningas | Lydia Tamm |
| Tõnu Mikiver | Endel |
| Helene Vannari | Mai |
Ocenění
- Mezinárodní festival mladých režisérů v Saint-Jean-de-Luz: cena pro nejlepší herečku (Laine Mägi)
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Une Estonienne à Paris na francouzské Wikipedii.
- ↑ Une Estonienne à Paris (2012): Release Info [online]. IMDb [cit. 2023-01-27]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- DUBOIS-DUMÉE, Jean-Pierre. Vidéo-animation : le vidéoclub Télérama. Communications. 1974, roč. 21, čís. 1, s. 117–123. Dostupné online [cit. 2023-01-24]. ISSN 0588-8018. doi:10.3406/comm.1974.1323.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Estonka v Paříži na Wikimedia Commons