Erik II. Pomořanský

Erik II.
Doba vlády1457–1474
Narození1418
Volehošť
Úmrtí5. července 1474 (ve věku 55–56 let)
Volehošť
PohřbenEldenský klášter
OtecVratislav IX. Pomořanský
MatkaŽofie Sasko-Lauenburská
PříbuzníVratislav X. Pomořanský (bratr)
Žofie Pomořanská, Jiří I. Pomořanský, Anna Pomořanská, Barnim XI. Pomořanský, Kazimír III. Pomořanský, Kryštof Pomořanský, Jáchym Pomořanský, Alžběta Pomořanská, Ota IV. Pomořanský a Barnim X. Pomořanský (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Erik II. Pomořanský (* kolem let 1418–1425 nebo později – 5. července 1474 Volehošť)[1] byl vévoda Volehošťského a sjednoceného knížectví (země: velehošťská, bardowská a rugijská) a vévoda pomořanský.

Život a panování

Byl nejstarším synem vévody byl syn Vratislava IX. a jeho manželky Žofie Sasko-Lauenbruské. Erik II. spolu s mladším bratrem Vratislavem X. převzal po smrti vévody v roce 1457 moc ve Volehošťském knížectví.[2] Jako manžel Žofie kněžny słupské (jediné manželství dvou členů rodu v historii dynastie Greifenů) byl nástupcem Erika VII. Pomořanského, sesazeného krále Dánska, Švédska a Norska. Erik II. ve Słupském knížectví začal vládnout až poté, co Volehošťské knížectví předal bratrovi.[2]

Erik II v roce 1460 měl v krátkodobý vojenský konflikt s Каzimírem IV. Jagelonským o okupovaná pohraniční města. Konflikt byl ukončen v roce 1461 díky prostřednictví kněžny Žofie.[2][3] V roce 1462 získal území, která obsadil  řád německých rytířů, zemi lęborsko-bytowskou, kterou vzápětí dostal od polského krále jako léno.[4] Po smrti Ottona III. v roce 1464, posledního knížete štětínské linie, převzal spolu s bratrem jeho území a nedopustil jeho úplné převzetí Brandenburky [2]. Od této doby byl ve válečném stavu s Brandenburským markrabstvím. V roce 1468 (přes to, že byla uzavřena smlouva v Myśliborzi o dva roky dříve) ztratil ve prospěch Brandenburského markrabství území od Wkrzańskou s Garzem po Štětín a území mezi Оdrou a Tywou až po Banie a Gryfino.[5][6]

Pokus o ukončení konfliktu v roce 1469 se nezdařil, k vůli rezignaci Каzimíra IV. Jagellonského z role arbitra. V roce 1472 v důsledku nátlaku císaře Friedricha III – část území Štětínského knížectví, která zůstala v držení Erika II., byla považována za braniborské léno.[6]

Erik II. zemřel během moru 5. července 1474 ve Wolgastu. Byl pohřben v cisterciáckém klášteře v Eldeně.[2][4]

Erik II uzavírá spojenectví s králem Polska Kazimírem IV. Jagiellonským v roce 1466

Rodina

Ve staré odborné literatuře existuje názor o dvojím manželství Erika II. První manželkou byla pravděpodobně Markéta, dcera Jindřicha II., vévody meklemburského na Stargardě, která však zemřela před obřadní hostinou. Moderní genealogie odmítá tento pohled a přiklání se k uznání Markéty, jako snoubenky. Podle ověřených pramenů byla Žofie dcerou Bohuslava IX. (kníže stargardský a słupský) a Marie Mazověcké[7]. Bylo to jediné manželství dvou členů v historii rodu Greifenů: společný předek manželů byl kníže słupsko-volehošťský Warcisław IV. a Erik II. byl jeho potomek v páté generaci (páté koleno), a Sophie ve čtvrté generaci. Z jejich svazu se odvozují všichni pozdější představitelé dynastie. Erik II. a Žofie měli několik dětí:

  • Bohuslav X. Velký (28. nebo 29. května 1454–5. října 1523) – kníže pomořanský,
  • Каzimír VI. (nejdříve 1455 – kolem 15. září 1474) – kníže pomořanský,
  • Alžběta (I.) (?–1463) – nevěsta Jana V., vévody sasko-lauenburského,
  • Žofie (cca 1462–26. (25.?) dubna 1504) – snoubenka Jana VI. a žena Маgnuse II., synů Jindřicha IV. (Meklenburský), vévoda meklenburský na Schwerině,
  • Alžběta (II.) (nejdříve 1463–po 22. října 1516) – abatyše kláštera v Krummině a matka představená benediktinského kláštera ve Verchen,
  • Vratislav XI. (po roku 1465 –1474),
  • Barnim (IX.) (po roku 1465 –1474),
  • NN, synové – pravděpodobně zemřeli v mladém věku,
  • NN dcery (?–?),
  • Margaret (nejdříve 1470–27. března 1526) – manželka Baltazara, vévody meklenburského na Schwerině,
  • Kateřina (1470–1526) – manželka Jindřicha I. Staršího, vévody brunšvického na Wolfenbüttelu,
  • Marie (před 5. července 1474–1512) – abatyše cisterciáckého kláštera ve Wolině.[8]

Genealogie

Erik II. Žofie
kolem roku 1418-1425 nebo později.

† 5. VII. 1474)

* kolem roku 1434

† 1497

sňatek

po 11.IX.1451

Děti
Bohuslav X. Velký * 28. nebo 29. V. 1454, † 5. X. 1523 Каzimír VI. * nejdříve 1455, † kolem 15. IX. 1474 Alžběta (A) * ?, † 1463 Žofie * cca 1462, † 26. (25.?) IV. 1504 Alžběta (II.) narozena se nejdříve 1463, † po 22. X. 1516 Vratislav XI. * po 1465, † 1474 Barnim (IX.) * po roce 1465, † 1474 NN, synové (zemřeli v raném věku) NN, dcera * ?, † ? Markéta * nejdříve 1470, † 27. III. 1526 Kateřina narozená 1470, † 1526  Maria narozená před 5. VII. 1474, † 1512

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Erik II na polské Wikipedii.

  1. ↑ RYMAR, Edward. Rodowód książąt pomorskich. Wyd. 2., popr. i uzup. vyd. Szczecin: Książnica Pomorska 608 s. ISBN 838-7879-50-9. OCLC 70878274 S. 378–379. 
  2. ↑ a b c d e KOZŁOWSKI, Kazimierz. Gryfici : Książęta Pomorza Zachodniego. Szczecin: Krajowa Agencja Wydawnicza ISBN 83-03-00530-8. OCLC 37242215 S. 81. 
  3. ↑ SZYMAŃSKI, Janusz Władysław. Książęcy ród Gryfitów. Wyd. 1. vyd. Goleniów: Oficyna Wydawnicza "STON 2", 2006. 445 pages, [1] folded leaf s. ISBN 83-7273-224-8. OCLC 181733238 S. 418. 
  4. ↑ a b SZYMAŃSKI, J.W.,Książęcy ród Gryfitów ... c.d., s. 189
  5. ↑ RYMAR, E, Rodowód książąt pomorskich, ... c.d., s. 378.
  6. ↑ a b DOPIERAŁA,B. Polskie losy Pomorza Zachodniego, s. 123.
  7. ↑ RYMAR, E, Rodowód książąt pomorskich, ... c.d., s. 347-349, 378-379
  8. ↑ RYMAR, E, Rodowód książąt pomorskich, ... c.d., s. 383–397

Literatura

  • Dopierała B., Polskie losy Pomorza Zachodniego, Poznań 1970.
  • Kozlovskij K., Podralski J. Gryfici. Książęta Pomorza Zachodniego, Szczecin 1985. ISBN 83-03-00530-8.
  • Rymar E., Rodowód książąt pomorskich, Szczecin 2005. ISBN 83-87879-50-9.
  • Szymański J. W.,, Książęcy ród Gryfitów, Goleniów – Kielce 2006, ISBN 83-7273-224-8.
  • Boras Z., Książęta Pomorza Zachodniego, Poznań 1996, ISBN 83-232-0732-1.
  • Myślenicki Wojciech.,Pomorscy sprzymierzeńcy Jagiellończyków,, Poznaň 1979, ISBN 83-210-0093-2.

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Erik II. Pomořanský na Wikimedia Commons
  • Madsen U., Erich II. Herzog von Pommern-Wolgast, Hinterpommern und Stettin (niem.), [dostęp 2012-03-17].
  • Schmidt R., Erich II. Herzog von Pommern (niem.) [w:] NDB, ADB Deutsche Biographie (niem.), [cit. 2012-03-17].
This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.