Epihercynské nížiny
| Epihercynské nížiny | |
|---|---|
 | |
| Nejvyšší bod | 375 m n. m. (Privolžskaja vozvyšennosť) |
| Délka | 4000 km |
| Nadřazená jednotka | Hercynský systém |
| Sousední jednotky | Hercynská pohoří, Krymsko-kavkazská oblast, Ural |
| Podřazené jednotky | Akvitánská pánev, Pařížská pánev, Středoevropská nížina, Východoevropská nížina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Francie Belgie Nizozemsko Dánsko Německo Česko Polsko Litva Lotyšsko Estonsko Rusko Bělorusko Ukrajina |
| Horniny | usazeniny |
| Povodí | Garonna, Loira, Seina, Temže, Rýn, Labe, Odra, Visla, Dněpr, Don, Volha |
| Souřadnice | 57°30′ s. š., 29° v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Epihercynské nížiny, polsky , je souhrnný název pro rozsáhlé roviny vně (tedy západně, severně a východně) Hercynských pohoří. V koncepci geomorfologického členění Česka jde o geomorfologický subsystém, i když na české území zasahují jen malými výběžky Slezské nížiny.
Koncepce geomorfologického, resp. fyzickogeografického členění, používané v jiných státech, nejsou hierarchizovány stejným způsobem jako český systém. Místo pojmu epihercynské nížiny mohou mluvit o Evropské nížině, Zaalpské Evropě aj.
Epihercynské nížiny lze rozdělit na několik částí:
- Akvitánská pánev
- Pařížská pánev
- Jihovýchodní Anglie a Severomořská pánev
- Středoevropská nížina
- Baltská pánev a okrajové nížiny ve Skandinávii
- Východoevropská nížina
