Emil Šindelka
| Emil Šindelka | |
|---|---|
| Jiná jména | krycí jméno v odboji Košťál |
| Narození | 7. prosince 1884 Husovice  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 14. června 1942 Kounicovy koleje  Protektorát Čechy a Morava |
| Příčina úmrtí | popraven |
| Alma mater | Učitelský ústav Brno |
| Povolání | učitel |
| Choť | Kamila Adamová |
| Děti | Ctirad Šindelka, Dalibor Šindelka, Přemysl Šindelka |
| Rodiče | František Šindelka, Marie Kafková |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Emil Šindelka (7. prosince 1884 Husovice – 14. června 1942 Kounicovy koleje) byl český učitel, činovník Sokola a odbojář popravený nacisty.
Život
Před druhou světovou válkou
Emil Šindelka se narodil 7. prosince 1884 v Husovicích u Brna v rodině obuvníka Františka Šindelky a Marie, rozené Kafkové. Vystudoval učitelský ústav v Brně a stal se učitelem. Působil na obecné škole v Mikulovicích a jako správce školy v Černčíně. Během první světové války byl jako příslušník 99. pěšího pluku nasazen v Haliči. Po návratu krátce působil na obecné škole v Jevišovicích a poté v Ivančicích, kde vyučoval na obecné škole chlapecké a následně na živnostenských školách až do roku 1936. Pedagogickou kariéru ukončil jako řídící učitel obecné školy v Sokolnicích, k 31. prosinci 1939 byl předčasně penzionován. Byl sokolským činovníkem, v Ivančicích i Sokolnicích vedl místní organizace. Působil též jako předseda ivančické odbočky Svazu československého důstojnictva. V Sokolnicích byl obecním kronikářem.
Druhá světová válka
Po německé okupaci vstoupil již v březnu 1939 do protinacistického odboje. Angažoval se v zajišťování finančních prostředků pro odboj, výrobě falešných dokladů. V srpnu 1940 se ze Sokolnic vrátil do Ivančic. Organizací Petiční výbor Věrni zůstaneme byl ustanoven koordinací činnosti na jihozápadní Moravě, zajistil též propojení na skupiny v okolních regionech. Používal krycí jméno Košťál. Do hledáčku gestapa z důvodu vyšetřování jeho spolupracovníka z odboje v Sokolnicích a budoucího konfidenta Františka Bednáře, kterého v roce 1940 osm týdnů ukrýval. Prvnímu pokusu o zatčení se vyhnul, zatčena však byla jeho manželka a dva synové. Ukrýval se v Senoradech u Františka Lemberka a v Říčanech u vzdáleného příbuzného Antonína Špatného. Zde se gestapu podařilo jej objevit, zatknout a přesunout do Brna. Popraven byl 14. června v brněnských Kounicových kolejích, jeho tělo bylo následující den zpopelněno v Brněnském krematoriu.
Dovětek
V noci na 10. května 1945 bylo v Ivančicích partyzány popraveno sedmnáct Němců a jejich přisluhovačů. Mezi nimi Anna Sixtová, která se obohatila majetkem rodiny Šindelkových.
Rodina
Emil Šindelka se v roce 1914 oženil s učitelkou Kamilou Adamovou. Manželům se v roce 1917 narodil syn Ctirad, v roce 1921 syn Dalibor, v roce 1925 syn Přemysl. Ctirad Šindelka vystudoval Vojenskou akademii v Hranicích, během druhé světové války bojoval v řadách Československé armády v zahraničí, po ní zastával armádní velitelské funkce a v roce 1949 emigroval do Austrálie.[1] Manželka Kamila Šindelková a synové Dalibor Šindelka a Přemysl Šindelka byli 15. října 1941 zatčeni gestapem. Kamila Šidnelková přežila válku v koncentračním táboře Ravensbrück.[2] Dalibor Šindelka byl stejně rovněž činný v odboji, válku přežil v koncentračním táboře Mauthausen[3], stejně jako jeho mladší bratr Přemysl.[4]
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
- Emil Šindelka v Encyklopedii dějin Brna
- Vzpomínky vnučky Emila Šindelky Ivany Sládkové na stránkách Paměti národa