Emerich Maixner

Prof. MUDr. Emerich Maixner
Emerich Maixner (1884)
Emerich Maixner (1884)
Narození6. listopadu 1847
Nová Huť Nižbor
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí27. dubna 1920 (ve věku 72 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povolánílékař a pedagog
DětiEmerich Maixner (mladší) syn
PříbuzníBohumil Eiselt tchán
Jakub Vojta Slukov otec snachy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Emerich Maixner, též Emerich Maixner z Roblínova (6. listopadu 1847 Nová Huť [1], Nižbor – 27. dubna 1920 Praha-Podolí[2]), byl český lékař.

Život

Byl žákem a zetěm Bohumila Eiselta. Roku 1884 se stal profesorem vnitřního lékařství. Položil základy českého interního lékařství, především biochemie a hematologie.[3] Zabýval se kardiologií a plicními chorobami. Založil klinickou laboratoř těchto oborů a v roce 1887 se zasloužil o vznik II. české kliniky v Praze. Byl přednostou univerzitní polikliniky v Praze (1884–1886), propedeutické kliniky na Lékařské fakultě v Praze (1886–1902) a I. interní kliniky (1902–1918). V letech 1878–1897 působil jako vrchní redaktor Ottova slovníku naučného.

Pohřben byl na Olšanských hřbitovech.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých v Podolí, sign. POD Z5, s. 141
  3. ↑ Národní lékařská knihovna

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.