Eliza Radziwiłłovna

Eliza Radziwiłłovna
Úplné jméno	Eliza Frederika Luisa Marta
Narození	28. října 1803; Berlín
Úmrtí	27. srpna 1834 (30 let); Bad Freienwalde
Rod	Radziwiłłové
Otec	Antoni Radziwiłł
Matka	Luisa Pruská
Příbuzní	Bedřich Vilém Radziwiłł a Bohuslav Bedřich Radivil (sourozenci)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eliza Radziwiłłovna (Eliza Frederika Luisa Marta; 28. října 1803, Berlín – 27. srpna 1834, Bad Freienwalde) byla členkou polské šlechty (Radziwiłłové patřili mezi přední velmože) s královskými předky a touženou nevěstou pruského prince Viléma, budoucího císaře Viléma I.; sňatek jim však nikdy nebyl umožněn.

Život

Eliza se narodila jako dcera knížete Antonína Radziwiłła a jeho manželky Luisy Pruské, neteře pruského krále Fridricha Velikého. Princ Vilém, s nímž se do sebe zamilovali, byl její vzdálený bratranec a předpokládaný dědic pruského trůnu.

Očekávalo se, že se Vilém ožení a zplodí další dědice trůnu. Jeho otec a její příbuzný, král Fridrich Vilém III., měl z Vilémova vztahu s Elizou radost, ale u pruského dvora se objevila tvrzení, že její rodina si knížecí titul zakoupila od císaře Maxmiliána I. Habsburského. V očích některých lidí nebyla Eliza považována za dostatečně urozenou, aby se mohla provdat za dědice pruského trůnu. Vilémův starší bratr Fridrich Vilém IV. se oženil s Alžbětou Ludovikou Bavorskou, která byla potomkem jak velmože Bohuslava Radziwiłła, tak knížete Janusze Radziwiłła.

A tak se pruský král v roce 1824 obrátil na bezdětného ruského cara Alexandra I., aby Elizu adoptoval, to však ruský vládce odmítl. Druhý plán adopce byl s Eliziným strýcem princem Augustem Pruským, plán však selhal, když příslušná komise rozhodla, ze adopce "nemění krev". Dalším faktorem nezdaru meklenburští příbuzní zesnulé královny Luisy, kteří neměli rádi Elizina otce a byli proti tomuto sňatku, ovlivnili proto ruský a německý dvůr, aby žádost pruského krále odmítli.

Nakonec byl v červnu 1826 Vilémův otec nucen požádat o zřeknutí se možného manželství s Elizou. Několik následujících měsíců strávil Vilém hledáním vhodnější nevěsty, svých citů k Elize se však nevzdal. Nakonec požádal Vilém 29. srpna 1826 o ruku o čtrnáct let mladší Augustu Sasko-Výmarskou (písemně a se zásahem jeho otce). Vilém svou sestřenici Elizu naposledy spatřil v roce 1829.

Eliza se později zasnoubila s knížetem Bedřichem Schwarzenbergem, ze zásnub však sešlo. Eliza zemřela svobodná v roce 1834 v ozdravných lázních na tuberkulózu.

Vilém napsal své sestře Alexandře Fjodorovně, manželce cara Mikuláše I., že "člověk může opravdu milovat jen jednou v životě", ale přiznal, že pokud jde o Augustu, "princezna je milá a chytrá, ale nechává mě chladným". Přestože Augusta svého manžela milovala a doufala ve šťastné manželství, byl jejich vztah nespokojený; Eliza to věděla a věřila, že ona sama by byla Vilémovi lepší manželkou.