Dolný Harmanec
| Dolný Harmanec | |
|---|---|
 Železniční stanice | |
 vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°48′40″ s. š., 19°3′5″ v. d. |
| Nadmořská výška | 440 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Banskobystrický |
| Okres | Banská Bystrica |
| Tradiční region | Horehroní |
  Dolný Harmanec | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 44,29 km²[1] |
| Počet obyvatel | 264 (2024)[2] |
| Hustota zalidnění | 6 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Starosta | Necpalová Alena |
| Vznik | 1540 |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | Dolný Harmanec 61 |
| Telefonní předvolba | 048 |
| PSČ | 976 03 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | BB |
| NUTS | 508551 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dolný Harmanec je obec na Slovensku v okrese Banská Bystrica. Nachází se dvanáct kilometrů severozápadně od Banské Bystrice, v úzké Harmanecké dolině, na styku Velké Fatry s Kremnickými vrchy. Žije v něm 264[2] obyvatel. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1540, kdy to byla hornická osada patřící Banské Bystrici. Blízko vesnice leží Harmanecká jeskyně.
Název
Pojmenování obce Harmanec je zřejmě odvozeno od jména jejího zakladatele Hermanna z dob saské hornické kolonizace Banské Bystrice a jejího okolí, na což poukazuje i starý německý název Hermannsdorf, maďarský Hermand nebo počeštěný Hermanecz.
Historie
Obec vznikla asi v 14. století (poprvé písemně doložena roku 1540) jako osada horníků, hutníků a dřevorubců na území svobodného královského města Banská Bystrica.
Do roku 1496 měli v Harmanci banskobystričtí těžaři šmelcovnu. Novou huť (8 pecí) postavila Thurzovsko-fuggerovská společnost, která zpracovávala měděnou rudu. Po převzetí měďařských podniků v okolí Banské Bystrice hornickou komorou (1546), na odvrácení hrozícího nedostatku dřeva pro erární doly a hutě rezervoval uherský král Maxmilián II. báňským řádem z roku 1573 i lesy báňských měst, včetně harmaneckých lesů, pro potřebu dolů. Dřevo se mohlo získat jen se souhlasem královské hornické komory, která však soustředila svůj zájem především na oblast Španiej Doliny a Starých Hor s bohatými ložisky měděné rudy a proto usměrňovala požadavky měšťanů na příděly dřeva právě do Harmanecké, na rudu chudé doliny.
V letech 1546–1564 se harmanecká huť stala erárním podnikem a pak ji opět převzali soukromí podnikatelé, kteří zde zpracovávali rudu ze svých dolů i materiál ze starých hald až do 18. století. Do konce 18. století pak huť využívalo město Banská Bystrica na zpracovávání rudy ze svých dolů v Richtárové a v Pieskách. Tak se dostaly Harmanecké osady do vlivu města Banská Bystrica. Zajímavostí je někdejší výskyt zlatonosných žil s obsahem stříbra, zlato se těžilo již v dávných dobách a ještě ve 30. letech 20. století proběhly pokusy těžbu obnovit.
V roce 1883 byla k obci Dolný Harmanec připojena původně samostatná osada Horný Harmanec, kterou dozajista založili uhlíři, pálící dřevěné uhlí v okolních lesích pro vysokou pec v Dolnom Harmanci.
V jižní části katastru v roce 1829 postavil banskobystrický obchodník F. S. Leicht papírnu, kterou v roce 1842 zmodernizoval vídeňský podnikatel M. V. Schloss a v druhé polovině 19. století se stala největší strojovou papírnou v Uhersku. Dlouhou dobu byla téměř monopolním odběratelem dřeva a vlákniny z městských lesů. Už od roku 1913 měla papírna samostatnou železniční vlečku z Banské Bystrice, později byla zrušena a papírnu připojili na novou železniční trať. U papírny vznikla kolem roku 1860 osada Harmanec – papírna, kterou v roce 1957 oddělili od Dolního Harmance jako samostatnou politickou obec s názvem Harmanec.
Původně obec patřila do Zvolenské župy, nyní do okresu Banská Bystrica v rámci banskobystrického kraje. Přes Harmanec vedla historická stezka do Turce, kterou později nahradila státní silnice klikatící se přes horské sedlo Malý Šturec, vybudovaná v polovině 20. století.
Přírodní poměry
Ves je orientovaná ve směru sever–jih, podél Bystrického potoka a státní silnice. Střed obce je v nadmořské výšce 486 m, katastr obce ve výškovém rozmezí 457–1377 m (Králova studna). Rozloha správního území obce je 4452 hektaru.
Do správního území obce zasahuje část národního parku Velká Fatra a leží v něm národní přírodní rezervace Harmanecká tisina, národní přírodní památka Harmanecká jeskyně, přírodní rezervace Harmanecký Hlboký jarok, přírodní památka Dekrétova jeskyně a zasahuje do něj část část národní přírodní rezervace Svrčinník.
Pamětihodnosti
Uprostřed vsi stojí římskokatolický kostel svatého Josefa z roku 1931.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dolný Harmanec na slovenské Wikipedii.
- ↑ Hustota obyvateľstva - obce [om7014rr] : Rozloha (Štvorcový meter). Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
- ↑ a b Počet obyvateľov podľa pohlavia - obce (ročne) [om7101rr]. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dolný Harmanec na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
