Dobruška
| Dobruška | |
|---|---|
![]() Radnice v Dobrušce | |
![]() ![]() | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Dobruška |
| Obec s rozšířenou působností | Dobruška (správní obvod) |
| Okres | Rychnov nad Kněžnou |
| Kraj | Královéhradecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát | |
| Zeměpisné souřadnice | 50°17′31″ s. š., 16°9′36″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 6 532 (2025)[1] |
| Rozloha | 34,44 km²[2] |
| Nadmořská výška | 287 m n. m. |
| PSČ | 518 01 |
| Počet domů | 1 342 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 8 |
| Počet k. ú. | 7 |
| Počet ZSJ | 20 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | nám. F. L. Věka 11 518 01 Dobruška mu@mestodobruska.cz |
| Starosta | Miroslav Sixta |
| Oficiální web: www | |
![]() Dobruška | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 576271 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dobruška (německy Gutenfeld) je druhé největší město v okrese Rychnov nad Kněžnou (po Rychnově nad Kněžnou) v Královéhradeckém kraji. Leží v podhůří Orlických hor v údolí Zlatého potoka (Dědiny) a Brtevského potoka v nadmořské výšce 287 m na katastrální ploše 3466 ha. Žije zde přibližně 6 500[1] obyvatel.
Pro svou polohu je považována za vstupní bránu severozápadní části Orlických hor a regionu Podorlicka. Město je přirozeným centrem turistického mikroregionu Rodný kraj Františka Kupky (spolupráce Dobrušky a Opočna).[4]
Město spravuje části obce Běstviny, Domašín, Chábory, Spáleniště, Pulice, Mělčany a Křovice. Historické jádro Dobrušky je od roku 2003 městskou památkovou zónou.
Historie
První zmínka pochází z roku 1320 (tzv. Mutinovo narovnání). Město leželo na významné odbočce historické obchodní stezky do Kladska. V 15. století měla Dobruška důležité hospodářské postavení v rámci opočenského panství rodu Trčků z Lípy. Ve městě žila od 2. poloviny 16. století také početná židovská komunita, která sídlila na dnešním Šubertově náměstí (rabínský dům a synagoga). Na městě se také podepsala renesanční přestavba v čele s dochovanou radnicí s věží. V roce 1806 postihl Dobrušku největší požár v její historii a značná část města musela být znovu vystavěna. Další velký požár postihl město v revolučním roce 1866. V době národního obrození se stala Dobruška jedním z nejvýznamnějších obrozeneckých regionálních center (vlastenci František Vladislav Hek, Josef Mnohoslav Roštlapil či Antonín Flesar). Ve druhé polovině 19. století rozkvetl místní průmysl, především textilní a rozvoj také zaznamenala spolková činnost. O vývoj v moderní směřování města se zasadil zejména starosta Josef Archleb. Na počátku 20. století zde byla zavedena železniční trať z Opočna. V úterý 13. července 1926 navštívil město prezident republiky T. G. Masaryk a zapsal se do pamětní knihy města. V letech 1944–1960 bylo město centrem okresu Dobruška.[5][6]



| Rok | 1971 | 1976 | 1981 | 1986 | 1991 | 1996 | 2001 | 2006 | 2011 | 2016 | 2022 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 5 843 | 6 372 | 6 972 | 7 316 | 6 836 | 7 444 | 7 194 | 7 033 | 6 926 | 6 848 | 6 518 |
Pamětihodnosti


- kupecký dům F. L. Věka na náměstí F. L. Věka
- děkanský kostel svatého Václava, zbarokizovaný v letech 1709–1724
- hrobka rodiny Laichterovy
- mikve v budově městského vlastivědného muzea
- hřbitovní kostel sv. Ducha
- kovárna
- křížová cesta ve Studánce
- Mariánský sloup z roku 1736 na náměstí – socha Panny Marie Immaculaty byla na sloup zakoupena již jako hotová, původně byla umístěna na jezuitském kostele v Hradci Králové; postranní sochy sv. Václava, Jana Nepomuckého, Františka Xaverského a Floriána jsou dílem Ondřeje Deckera z Hradce Králové a Jana Mělnického, sochaře z Vamberka; iniciátorem stavby byl dobrušský děkan Jan Jung [7]
- městské lapidárium
- rodný dům spisovatele Josefa Laichtera
- památná hrušeň u Dobrušky

Rodný domek F. V. Heka v Dobrušce - renesanční radnice s věží z druhé poloviny 16. století s expozicí Vlastivědného muzea Dobruška: uvnitř jsou vystavena raná díla malíře Františka Kupky, historie hrdelního práva a románská křtitelnice (nejstarší hmotná památka města), věžní ochoz s vyhlídkou na Orlické hory
- rodný dům Františka Vladislava Heka (s expozicí Vlastivědného muzea Dobruška)
- socha sv. Jana Nepomuckého poutníka v Domašíně poblíž mariánského poutního místa Studánka
- synagoga (s expozicí Vlastivědného muzea Dobruška)
- vila U Rýdlů, postavená v letech 1917–1919 podle návrhu Jana Kotěry[8] (s expozicí Vojenská geografie Vlastivědného muzea Dobruška)
- židovský hřbitov[9]
Doprava
Dobruška leží na konci lokální železniční trati Opočno pod Orlickými horami – Dobruška (otevřena roku 1908), která je však od roku 2010 využívána omezeně. Hlavní dopravní spojnicí je silnice I/14 (Náchod – Rychnov nad Kněžnou).
Části města
.jpg)
Osobnosti

.jpg)
- Augustin Šenkýř (1736–1796), hudební skladatel, varhaník, gambista a houslista
- František Vladislav Hek (1769–1847), národní buditel, podnikatel a spisovatel-satirik proslavený díky románu Aloise Jiráska F. L. Věk a stejnojmennému televiznímu seriálu F. L. Věk Československé televize z roku 1971 režiséra Františka Filipa, nejslavnější rodák města
- Jan Dvořáček (1825–1898), první ředitel sklářské školy v Kamenickém Šenově (v roce 1856), první školy tohoto druhu v Evropě
- Alois Beer (1833–1897), písmák, kronikář a naivní malíř
- Josef Archleb (1843–1913), mecenáš, průkopník a významný starosta města
- Karel Lier (1845–1909), herec a režisér
- František Adolf Šubert (1849–1915), divadelní ředitel, režisér a dramatik; v letech 1883–1900 byl ředitelem Národního divadla
- Jan Laichter (1858–1946), nakladatel a knihkupec, vydavatel spisů T.G. Masaryka
- Josef Laichter (1864–1949), spisovatel a nakladatel
- František Kupka (1871–1957), abstraktní malíř z nedalekého Opočna, který zde prožil mládí
- Josef Petřík (1891–1943), československý legionář a protinacistický odbojář
- Radim Drejsl (1923–1953), český hudební skladatel, klavírista a dirigent
- Miloslav Košťál (1925–2018), archivář, historik a kazatel Církve bratrské
- Jana Peterová (* 2000), orientační běžkyně
Kultura

Z kulturních akcí pořádaných v Dobrušce je patrně nejznámější Dobrušské letní muzicírování (živé koncerty každou červencovou a srpnovou neděli od 17 hodin) a Mezinárodní hudební festival F. L. Věka, poprvé pořádaný v roce 2011. Další akcí je Festival netradičních her a aktivit[10] nebo zářijové Svatováclavské slavnosti.
V Dobrušce se nachází městem zřizované Vlastivědné muzeum Dobruška.[11]
Sport
Ve městě sídlí florbalový klub FBC Dobruška, který hraje svá domácí utkání ve sportovní hale Pulická, která byla otevřena v roce 2022.[12] Ženský tým klubu hraje od sezóny 2024/2025 nejvyšší soutěž, Extraligu žen.[13][14][15]
Partnerská města
Ábrahámhégy, Maďarsko
Miejska Górka, Polsko
Radków, Polsko
Piława Górna, Polsko
Veľký Meder, Slovensko
Hnúšťa, Slovensko
Fotogalerie
-

-

-
Děkanský kostel svatého Václava -
Socha Františka Ladislava Věka -
Mariánský sloup na náměstí -
Kovárna v Dobrušce -
Vila U Rýdlů v Dobrušce -
Gymnázium, Pulická ulice
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Dobruška. Brána do Orlických hor. Gmina Radkow. Brána do Stolových hor. Projekt CZ.3.22/3.3.02/09.01136 „Přeshraniční spolupráce měst Radków – Dobruška prostřednictvím vizuálních informačních systémů“, tištěný průvodce projektu Operační program přeshraniční spolupráce ČR – PR 2007–2013, 2010.
- ↑ Historie a současnost - Oficiální stránka města Dobruška. www.mestodobruska.cz [online]. [cit. 2025-08-21]. Dostupné online.
- ↑ Dobruška - Oficiální stránky Kulturní a sportovní zařízení města Dobrušky. www.kulturadobruska.cz [online]. [cit. 2025-08-21]. Dostupné online.
- ↑ MAXOVÁ Ivana, NEJEDLÝ Vratislav, ZAHRADNÍK Zdeněk:Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v okrese Rychnov nad Kněžnou. SÚPPOP Praha 1999, s.22-34; ISBN 80-86234-04-5
- ↑ Vila U Rýdlů. In: Národní památkový ústav: památkový katalog [online]. ©2015 [cit. 7. 10. 2020]. Dostupné z: https://www.pamatkovykatalog.cz/vila-u-rydlu-766346
- ↑ Památky Dobrušska - Oficiální stránky Kulturní a sportovní zařízení města Dobrušky. www.kulturadobruska.cz [online]. [cit. 2025-08-21]. Dostupné online.
- ↑ Dobruška FEST [online]. ©2020 [cit. 7. 10. 2020]. Dostupné z: https://www.dobruskafest.cz/
- ↑ Organizační struktura - Oficiální stránky Kulturní a sportovní zařízení města Dobrušky. www.kulturadobruska.cz [online]. [cit. 2025-08-21]. Dostupné online.
- ↑ KOTALOVÁ, Jana. Dobruška se dočkala moderní sportovní haly. Stála více než 100 milionů korun. Rychnovský deník. 2022-09-22. Dostupné online [cit. 2023-01-06].
- ↑ EHLOVÁ, Dana. Velká florbalová radost: Dobruška slaví ligový titul a postup do extraligy. Rychnovský deník. 2024-04-15. Dostupné online [cit. 2024-04-21].
- ↑ Dobrušský florbal zažívá svoje Nagano! Ženy postupují do extraligy!. www.sport-rychnovska.cz [online]. [cit. 2024-04-21]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Extraliga potvrzena! Florbalistky Magdaléna a Vanesa Bašovy se už těší. www.sport-rychnovska.cz [online]. [cit. 2024-06-05]. Dostupné online.
Literatura
- MACH, Jiří a kol., Dobruška. Příběh města, Dobruška: Město Dobruška, 2018.
- MACH, Jiří, Dobrušsko stopami minulosti, Dobruška: Město Dobruška, 2014
- ŽĎÁRKOVÁ, Pavla – MACH, Jiří – VODIČKA, Antonín, Stálé expozice vlastivědného muzea, Dobruška: Město Dobruška, 2023.
- Dobruška. Brána do Orlických hor. Gmina Radkow. Brána do Stolových hor. Projekt CZ.3.22/3.3.02/09.01136 „Přeshraniční spolupráce měst Radków – Dobruška prostřednictvím vizuálních informačních systémů“, tištěný průvodce projektu Operační program přeshraniční spolupráce ČR – PR 2007–2013, 2010.
Externí odkazy
Galerie Dobruška na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dobruška na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Dobruška v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Dobruška v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky města
- virtuální show



