Dobřany
| Dobřany | |
|---|---|
.jpg) Kostel sv. Víta | |
_-_coat_of_arms.png) _-_flag.png) | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Dobřany |
| Obec s rozšířenou působností | Stod (správní obvod) |
| Okres | Plzeň-jih |
| Kraj | Plzeňský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°39′18″ s. š., 13°17′35″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 6 504 (2025)[1] |
| Rozloha | 35,32 km²[2] |
| Nadmořská výška | 352 m n. m. |
| PSČ | 334 41 |
| Počet domů | 1 200 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 3 |
| Počet k. ú. | 3 |
| Počet ZSJ | 5 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Nám. T. G. Masaryka 1 334 41 Dobřany dobrany@dobrany.cz |
| Starosta | Martin Sobotka |
| Oficiální web: www | |
  Dobřany | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 557676 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dobřany (německy Dobrsan, v letech 1939–1945 Wiesengrund) jsou druhé nejlidnatější město v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Leží dvanáct kilometrů jihozápadně od Plzně na řece Radbuze. Žije zde přibližně 6 500[1] obyvatel.
Městem vede železniční trať z Plzně do Železné Rudy, na které je zde zřízena železniční stanice Dobřany a severně od města v katastrálním území. Šlovice u Plzně ještě zastávka Dobřany zastávka. Nachází se zde také psychiatrická léčebna.
Historie
První písemná zmínka o Dobřanech pochází z roku 1243, kdy patřily Závišovi z Dobřan. V roce 1259 bylo zmíněno budování kláštera ženského církevního řádu Magdalenitek a ve stejném roce byly Dobřany nepřímo zmíněny jako městečko.[4] Roku 1260 je doložen městský rychtář. Tržní význam města dokládá zvláštní dobřanská obilní míra. Město v letech 1272–1282 získal chotěšovský klášter a držel jej do roku 1782, kdy byl klášter Josefem II. zrušen.
Dobřany leží v údolní nivě Radbuzy. Vznikly v místech staršího osídlení, ale v uspořádání centra je patrné pravoúhlé členění s obdélným náměstím. Město nejspíše nebylo opevněno, byť v době před husitskými válkami není existence určitého ohrazení vyloučena. Od jihovýchodu se do města vjíždělo Vysokou bránou, zbořenou roku 1839. Měla podobu třípatrové hranolové věže s průjezdem v přízemí. Další brány patrně stávaly na severu a severozápadě.[4]
V roce 1799 a 1814 městem táhlo ruské vojsko vedené generálem Suvorovem (Napoleonské války). V letech 1822–1945 zde hospodařili němečtí šlechticové Thurn-Taxisové, kteří byli po druhé světové válce popraveni[zdroj?]. Velký význam mělo přivedení železnice do města v roce 1876, kdy byl uveden do provozu úsek z Plzně do Nýrska. Od roku 1880 je v Dobřanech psychiatrická léčebna se současnou kapacitou 1 225 pacientů.[5] V letech 1938–1945 patřila obec k říšské provincii Sudety. Při náletu britského letectva v noci 17. dubna 1943 na plzeňskou Škodovku došlo k záměně s léčebnou, město bylo omylem bombardováno a značně poškozeno. Po válce bylo původní německé obyvatelstvo vysídleno.
Obyvatelstvo
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 2 450 | 3 506 | 5 485 | 5 774 | 6 588 | 5 793 | 7 139 | 4 859 | 4 439 | 4 969 | 5 171 | 5 624 | 5 666 | 6 769 | 6 971 |
| Počet domů | 399 | 435 | 490 | 549 | 585 | 603 | 772 | 856 | 779 | 795 | 802 | 895 | 925 | 1 073 | 1 200 |
Městská správa
Části města
- Dobřany
- Šlovice
- Vodní Újezd
Městské symboly
Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 9. května 1995.[8]
Pamětihodnosti
- Kostel svatého Mikuláše, původně gotický kostel ze 14. století na místě staršího kostela, připomínaného roku 1259. Byl vážně poškozen za husitských válek a vyhořel i roku 1620. Pozdně barokní přestavba proběhla v letech 1757–1758. Hřbitov kolem kostela byl koncem 18. století zrušen. Kostelní věž stojí samostatně a byla postavena v letech 1694–1700 s výškou 22 metrů. V letech 1865–1866 byla zvýšena na 45 metrů. Za druhé světové války byla 17. dubna 1943 věž i s kostelem poškozena při náletu a zničeno bylo všech pět zvonů. O rok později byla provizorně zastřešena jehlanovou helmicí a v roce 2000 byla zhotovena pseudobarokní cibulová báň. Věžní hodiny pochází z roku 1870 a v současnosti jsou zde tři zvony.
- Kostel svatého Víta byl postaven v letech 1727–1734 z materiálu původního kostela, který stále na stejném místě. Stavbu navrhl plzeňský architekt Jakub Auguston. Dvouoltář svatého Víta a svatého Jana Nepomuckého zhotovil v letech 1728–1731 lužickosrbský řezbář Matěj Václav Jäckel. Kostel je v majetku města.[9] Slouží jako městská galerie a je zde stálá expozice Dobřanské baroko a každoroční výstava obrazů malíře Oty Janečka.[10] V kostele se pořádají koncerty vážné hudby.
- Most přes Radbuzu na místě středověkého brodu přes Radbuzu je poprvé písemně zaznamenán v polovině 16. století. Jeho skutečné stáří však není známé. V 18. století byl barokně upraven. Má nestejnou šířku a mírně zalomenou osu. Na mostě je vyznačen letopočet 1879, kdy byl rekonstruován. Je dlouhý 50 metrů, široký 4,2 a vysoký 4,8 metru. Slouží pěší a cyklistické dopravě. Podle legendy přes něj projížděl Jan Žižka a Prokop Holý. V roce 1998 sem byla umístěna nová socha svatého Jana Nepomuckého.
- Radnice
- Kaple Panny Marie Pomocné z roku 1773. V roce 2015 ji koupilo a zrekonstruovalo město.[11]
- Děkanství
- Pět měšťanských domů na Masarykově náměstí (č. 5, 112, 147, 148, 157)
- Ústavní kostel v psychiatrické léčebně
- Kaple Čtrnácti svatých pomocníků v nouzi postavená na místě dřívější kaple v roce 2010
- Šlovický vrch, přírodní památka severovýchodně od města vyhlášená v roce 2018 s výskytem listonoha letního, žábronožky letní a kuňky žlutobřiché na místě bývalého tankodromu s plochou asi třicet hektarů[12]
- Naučná stezka Lesopark Martinská stěna
- Zaniklý dobřanský větrný mlýn v lokalitě Kamínek
Osobnosti
- Josef Ackermann (1803–1875), děkan litoměřické kapituly
- Jan Josef Ignác Brentner (1689–1742), hudební skladatel
- Vladimír Denkstein (1906–1993), historik umění
- Ota Koval (1931–1991), režisér dětských filmů
- Josef Langl (1843–1916), rakouský malíř a spisovatel
- Vladimír Maděra (1905–1997), chemik, rektor Vysoké školy chemicko-technologická v Praze
- Jaroslav Mašek (1891–1926), malíř
- František Noha (1894–1918), voják rakousko-uherské armády, jeden z vůdců Rumburské vzpoury
- Norbert Ormai (1813–1849), maďarský revolucionář
- Martin Stelzer (1815–1894), stavitel
- Joseph Maria Wolfram (1789–1839), hudební skladatel a politik
V dobřanské psychiatrické léčebně působili psychoanalytik a básník Zbyněk Havlíček, německý psychiatr a neurolog Arnold Pick a básník a výtvarník Karel Šebek.
Partnerská města
Brežice, Slovinsko- Dobřany, Česko
Obertraubling, Německo
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b RAZÍM, Vladislav. Středověká opevnění českých měst. 1. vyd. Díl 2. svazek 1. – katalog Čechy B–O. Praha: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze, 2020. 575 s. ISBN 978-80-88339-07-6. S. 162.
- ↑ Léčebna Dobřany už není tajemno za plotem. Plzeňský deník.cz [online]. 2011-07-19 [cit. 2017-04-28]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Dobřany [online]. 1995-05-09 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Církev dá kostel městu. Plzeňský deník [online]. Vltava Labe Media, 2007-10-09 [cit. 2017-04-28]. Dostupné online.
- ↑ KVASNIČKOVÁ, Kateřina. Dobřany vystavují obrazy Oty Janečka. Plzeňský deník [online]. Vltava Labe Media, 2012-05-13 [cit. 2017-04-28]. Dostupné online.
- ↑ KORELUS, Pavel. Kapličku se nedařilo zachránit. Nakonec ji koupily a zrestaurovaly Dobřany. Plzeňský deník [online]. Vltava Labe Media, 2016-06-09 [cit. 2017-04-28]. Dostupné online.
- ↑ KORELUS, Pavel. Dobřany se s ministerstvem dohodly na Šlovickém vrchu. Plzeňský deník [online]. Vltava Labe Media, 2015-10-05 [cit. 2017-04-28]. Dostupné online.
Literatura
- Zemské ústavy pro choromyslné v Čechách. Příprava vydání František S. Frabša, Antonín Heveroch. Praha: Zemský správní výbor v Čechách, 1926. Dostupné online. - kapitola Zemský ústav pro choromyslné v Dobřanech, s. 129–152.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dobřany na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Dobřany v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Dobřany v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
