Dobřínsko

Dobřínsko
Náves v Dobřínsku
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Moravský Krumlov
Obec s rozšířenou působností	Moravský Krumlov (správní obvod)
Okres	Znojmo
Kraj	Jihomoravský
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°3′8″ s. š., 16°15′42″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	404 (2025)[1]
Rozloha	5,51 km²[2]
Katastrální území	Dobřínsko
Nadmořská výška	290 m n. m.
PSČ	672 01
Počet domů	153 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Dobřínsko 60 672 01 Moravský Krumlov obec.dobrinsko@volny.cz
Starosta	Ing. Petr Novák
Oficiální web: www.dobrinsko.eu
Dobřínsko
Další údaje
Kód obce	593931
Kód části obce	27910
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Dobřínsko (německy Dobrzinsko) se nachází v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji, leží 4 km západně od Moravského Krumlova a je jednou z nejstarších na znojemském okrese. Žije zde 404^[1] obyvatel.

Starší německé jméno Dobren(i)tz (doložené ve 13. a 14. století) ukazuje na nějakou nedoloženou českou předlohu. Její možné podoby jsou dvě: buď Dobronín odvozená od osobního jména Dobroně (jméno pak znamenalo "Dobroňův majetek") nebo Dobřani odvozená od starého debř(a)/dobř(a) - "lesní údolí, prohlubeň" (a jméno pak označovalo lidi bydlící v dolině). Německé Dobrenz bylo zpětně přejato do češtiny jako Dobrenec, k němuž byl utvořen nový tvar Dobrencko, upravený v 16. století na Dobřínsko.^[4] Osada Dobřínsko je však původu mnohem staršího, než uvádí první písemná zpráva. Její umístění do oválného tvaru, chráněné z jedné strany břehy potoka a strmou skalnatou strání, odpovídá staroslovanskému typu. Založili ji tady Slované, kteří se vyznačovali keramikou zdobenou vlnicí, a to ještě před vznikem Velkomoravské říše. Dokladem toho jsou v roce 1963 při zemních pracích odkryté sídelní a odpadní jámy s kostmi zvířat  a keramikou, zdobenou vlnovkou, což odpovídá 8 až 9. století, takže již v době  prvního známého slovanského státu - Velkomoravské říše,  existovala obec Dobřínsko. Její název podle dávné pověsti pochází od malé ryby, která se hojně vyskytovala ve zdejším potoce - břínek. A že byli opravdu dobří,  tak podle této pověsti dostala obec jméno Dobřínsko, které nese již po několik staletí.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1131. První písemná zmínka o ní pochází z r. 1131, kdy v listině olomouckého arcibiskupa Jindřicha Zdíka je zpráva, že ke znojemskému kostelu náležel jeden lán v obci Dobřensko. Dle vsi se také jmenovali její majitelé, např. r. 1278 Vicemil z Dobřenska a 1310 Niklas z Dobřenska. Asi 200 m pod vesnicí na příkrém skalnatém výběžku byla tvrz, kde sídlili vladykové, majitelé Dobřínska. Protože poslední se věnovali duchovnímu stavu, tvrz zanedlouho zanikla. Osada pak připadla ke hradu Templštýnu, řádu německých rytířů. Dnes je hrad zříceninou.

Farní kostel sv. Prokopa – delší verze

             Historickou památkou zdejší obce je kostel, zasvěcený sv. Prokopovi. Páni z Dobřenska postavili na poč. 14. století jeho zadní část - presbytář. Chrámová loď byla postavena v r. 1826. Nejcennější památkou v něm je starobylá křtitelnice z r. 1631 v románském slohu osmibokého hranolu. Památkou o několik roků mladší, z r. 1637 je kamenná náhrobní deska s nápisem o velikosti 180 x 95 cm., která byla náhodně objevena pod schodištěm do kostela. Dnes je tato deska umístěna na zdi u věže kostela. Fara byla v obci postavena v r. 1778  a v r. 1912 zbourána a nově postavena. Vedle této fary v r. 1870  tehdejší římsko-katolický kněz P. Augustin Forman zasadil lípu, která dnes svojí výškou přes 25 m a obvodem kmene 420 cm  je nejstarším a dominantním stromem v obci.^[5]

Křtitelnice

Za perlu Dobřínska můžeme považovat pozdně renesanční kamenou křtitelnici schovávající se uvnitř kostela svatého Prokopa. Zdobí ji znak Moravského Krumlova i váženého pana Pertolda Bohobude z Lipé s manželkou. Křtitelnice je z roku 1631

Náhrobník

Na vnější stěně kostela je náhrobník Anny Zellerové z Rosenthalu z roku 1637. Jako nepotřebný byl zabudován do schodiště před kostelem. Při opravách v 50. letech minulého století byl nalezen a osazen na kostelní zeď.

Morový sloup

Nachází se v obci u křižovatky silnic do Moravského Krumlova a Jamolic. Původně pískovcová památka byla později omítnuta. Podobné objekty v Moravském Krumlově a ve Vémyslicích jsou datovány léty 1636 a 1627.^[6]

Kaplička

Na hranicích obce směrem na Dolní Dubňany se nachází kaplička, která pochází z roku 1919. Kapličku nechal postavit pan Jiří Makovička narozen 26. března 1886, povoláním rolník z Dobřínska čp. 56. Samotnou kapličku nechal vystavět jako poděkování Panně Marii za přežití krutých bojů v první světové válce, kterých se osobně zúčastnil jako příslušník Rakousko-Uherské armády na ruské frontě. (Takto si to pamatuje Pavel Makovička – vnuk). Součástí kaple bylo i volné prostranství, kde se setkávali věřící při bohoslužbách. V roce 2016 byla kaplička s přilehlým pozemkem odkoupena od majitelů – Josefa Makovičky, jeho syna Pavla a dcery p. Hvižďálové a po rekonstrukci v současné době tak patří do majetku obce Dobřínsko.^[7]

Vladovy muka

Tuto památku zhotovil akademický sochař Vladimír Jurkovič, trvale žijící v obci Dobřínsko. Tyto „muka“ jsou  tvořící se dominantou obce směrem po silnici z Dobřínska do Jamolic po pravé straně za obcí. Dílo je vsazeno do prostoru bývalé tvrze.^[8]

Mlýn

Na dolním okraji Dobřínska byl mlýn, zmiňovaný již k roku 1535. Objekt mlýna je dnes nahrazen novostavbou. Do dnešních dnů se zachoval jez a zbytky náhonu.^[9]

Statek

Tato stavba stojící naproti kostelu sv. Prokopa je zmiňována v pozemkových knihách již od 17. století.  Na začátku minulého století patřil k zámku v Moravském Krumlově a jako zbytkový statek ho ve 20. letech zakoupila rodina dnešního majitele Jana Pavlíka. Při přestavbě bylo nalezeno množství střepů, podle datace archeologů pocházejí některé z nich z 15. století. V jedné části domu byl také objeven středověký loch – který sloužil k uskladnění potravin a dnes je majiteli využíván pro chlazení piva, které můžou návštěvníci ochutnat v Občerstvení Pod Kaštanem. Další zajímavostí je i prostor sklepa, který byl pravděpodobně zbudován již v době templářské.^[10]

Hradisko – tvrziště

Opevněná lokalita se nachází na ostrožně nad levým břehem Dobřínského potoka asi 500 metrů jižně od Dobřínska. Opevněná plocha 20x10 metrů je na přístupové šíji vymezena dosud zřetelným příkopem. Absence archeologických nálezu zatím nedovoluje určit kdo a kdy lokalitu opevnil. Buď jde o pravěké hradiště nebo tvrz místních vladyků z druhé poloviny 13. století.^[11]

Boží muka a kříže

V Dobřínsku jsou další drobné sakrální památky chráněné státem: boží muka u vepřína, kříž u silnice k Moravskému Krumlovu a hlavní kříž na hřbitově.^[12]

Popice

Zaniklá středověká vesnice stávala v povodí levobřežního přítoku Dobřínského potoka asi 700 metrů severovýchodně od Dobřínska, v části katastru od nepaměti zvané ,,Pupicích“. Roku 1190 osada náležela ke kapli na přemyslovském hradisku v Rokytné a je písemně doložena ještě v roce 1298. Na místě zaniklých Popic lze dnes nalézt jen roztroušené střepy středověké keramiky.^[13]

• Kostel svatého Prokopa
• Boží muka

• 
  Interiér kostela sv. Prokopa
• 
  Pomník obětem obou světových válek
• 
  Náves od jihu
• 
  Kříž u silnice

• HAŇÁK, Vilém. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Mor.-Krumlovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1913. 368 s. 

• Římskokatolická farnost Dobřínsko

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dobřínsko na Wikimedia Commons
• Dobřínsko v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)