Dlouhověkost

Dlouhověkost znamená dožití se většího, především biologického věku. Tzv. maximální délka života (MLS) však zůstává pro organismy celkem konstantní a je spíše vnitřně určována jejich metabolismem.^[1]

Zatímco v roce 2010 bylo v Česku podle úmrtnostních tabulek^[2] procento dožití se 100 let od narození 0,08 % u mužů a 0,29 % u žen, tak v roce 1920 pouze 0,05 % pro obě pohlaví. Ovšem pravděpodobnost dožití se dalších narozenin ve věku 100 let byla v roce 1920 rovna přibližně 44 % a v roce 2010 byla změněna u mužů na 52 % a u žen 57 %. Podle středních odhadů OSN^[3] zde nedosáhne střední délka života v roce 2050 ani 90 let (podle OSN dle extrapolací úmrtnostních tabulek Lee-Carterovou metodou muži ve vyspělých zemích dosáhnou 100 let u střední délky života až v roce 2300^[4]). Nárůst dožitého věku je dlouhodobě jen postupný a zpomaluje se.^[5] Převažuje totiž jen pokles dětské úmrtnosti, kdežto ve stáří nedochází téměř ke zlepšení. Nelze tedy očekávat prudké zvýšení dlouhověkosti, ale pouze vyšší procento pravděpodobnosti dožití se důchodového věku. Odhaduje, že u člověka je pro průměrný dožívaný věk limit přibližně 115 let.^[6][7] Úmrtnost totiž dále narůstá exponenciálně s věkem.^[8]

S rostoucím věkem roste také vliv ročních období na úmrtnost. I v oblastech bez extrémních výkyvů teplot je tento vliv pro věk nad 100 let více než třetinový.^[9] Ve starověku byla vyšší úmrtnost v létě (malárie), nyní je vyšší v zimě (a to ve větším poměru u žen a méně vzdělaných lidí).^[10] Úmrtnost ve vysokém věku také plavně kolísá s periodou přibližně 11 respektive 22 let slunečního cyklu (vyšší při vyšší sluneční aktivitě),^[11] o čemž se lze přesvědčit i z dat ČSÚ, kde také pravděpodobnost úmrtí ${\displaystyle \,q_{x}\!}$ takto kolísá (například po roce 1945 pro 100leté muže mezi 39 % až 67 % bez výraznějšího trendu poklesu střední celkové pravděpodobnosti).

Podle průzkumů k dlouhověkosti nenapomáhá pozitivní myšlení, ale naopak rozvážné chování.^[12] Dlouhověkosti se lidé více dožívají v bohatších zemích a městech. Důležitá je i možnost dostatečného stravování pro potlačení infekčních onemocnění.^[13] Dědičnost má malý vliv.^[14]

Česká správa sociálního zabezpečení v červenci 2006 vyplácela důchod 464 sto a víceletým občanům, narozeným v letech 1898 až 1906, z nichž bylo 389 žen a 75 mužů.^[15] V lednu 2010 jich evidovala 918, v lednu 2011 jich uváděla 913 a v lednu 2012 stoupl počet stoletých na 1035. V lednu 2013 evidovala 1103 seniorů, narozených v letech 1904 až 1913, z nichž bylo 920 žen a 183 mužů.^[16] Český statistický úřad předpovídá, že kolem roku 2050 by v Česku mohlo být 15 000 stoletých lidí.^[17]

Pojem dlouhověkosti lze použít i pro jiné organismy. Je však relativní např. v rámci druhu. Záleží na prostředí a uzpůsobení metabolismu. Výběr organismů (v závorce roky):

• Rostliny
  • Stromy
    • Cedr (1000)
    • Dub (2000)
    • Borovice (4800)^[18]
  • Kaktusy
    • Astrophytum (200)
  • Vyšší dvouděložné
    • Larea trojzubá (kolonie tisíce let)^[19]
• Houby
  • Václavka (2000 jako na stromech parazitující podhoubí)^[20]
• Živočichové
  • Houbovci
    • Křemité houby (tisíce)
  • Korálnatci
    • Korál (> 4000 jako kolonie)
  • Členovci
    • Pavouci (43)^[21]
  • Mlži
    • Ming (500)^[22]
  • Žraloci
    • Žralok malohlavý (400)^[23]
  • Plazi
    • Hatérie novozélandská (100)
  • Želvy (> 180)
    • Želva sloní (> 100)
  • Ptáci
    • Kakadu (> 100)
    • Pštros dvouprstý (> 75)

• Bible
  • Metuzalém (969)
• Sumerský královský seznam
  • En-men-lu-ana (43200)
• Fiktivní druhy
  • Huttové (1000)

• Demografie
• Modrá zóna
• Nejstarší člověk
• Seznam nejstarších obyvatel Česka
• Seznam nejstarších žijících lidí
• Smrt
• Životnost

• Obrázky, zvuky či videa k tématu dlouhověkost na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo dlouhověkost ve Wikislovníku
• Téma Dlouhověkost ve Wikicitátech
• Longevity myths