Divize (vojenství)

Značka pro pěší divizi v mapové symbolice NATO

Divize je vyšší vojenská jednotka, čítající asi dvacet tisíc vojáků. Ve většině armád se dělí na několik pluků nebo brigád a naopak několik divizí tvoří armádní sbor. Divize je největší jednotka běžné armády, která provádí vojenské operace jako celek. Užívá se převážně u pěchoty, méně často u jezdectva nebo u tanků. Jednotlivé divize se většinou značí prostou řadovou číslovkou.

Myšlenku divize vytvořil francouzský maršál Maurice de Saxe v knize Mes Réveries, která nebyla vydána (maršál před jejím vydáním roku 1750 zemřel), takže divize byly zavedeny až v sedmileté válce maršálem de Broglie. V této válce se osvědčily a francouzská armáda na ně přešla trvale. Během napoleonských válek získal francouzský model armády, užívající mimo jiné divize, věhlas a divize proto byly zavedeny ve většině evropských armád. Užívají se dosud ve většině armád včetně české. Velitelem divize je zpravidla generálmajor. V některých zemích také existuje hodnost divizní generál.

Divize v Československé armádě 1918–1938

Divizní organizace byla v Československé armádě v době míru využívána zejména u pěšího vojska. Takzvané rychlé divize, zahrnující jezdecké a motomechanizované jednotky byly vytvořeny reorganizací dosavadních jezdeckých brigád teprve v roce 1937.

Pěší divize byla od počátku 20. let 20. století až do reorganizace v roce 1937 složená ze dvou pěších brigád (každá čítající dva pěší pluky), dělostřelecké brigády a příslušných jednotek služeb.

Dislokace pěších divizí byla následující:[1]

číslo divize dislokace
1. divize Praha
2. divize Plzeň
3. divize Litoměřice
4. divize Hradec Králové
5. divize České Budějovice
6. divize Brno
7. divize Olomouc
8. divize Opava
9. divize Trnava
10. divize Banská Bystrica
11. divize Košice
12. divize Užhorod

V roce 1937 došlo k reorganizaci, po níž se divize nově skládaly ze tří pěších a jednoho dělostřeleckého pluku. V organizaci pěších divizí byl tedy zcela zrušen stupeň brigády. Zároveň došlo k vytvoření dalších divizí:

číslo divize dislokace
13. divize Kolín
14. divize Kroměříž
15. divize Trenčín
16. divize Ružomberok
17. divize Spišská Nová Ves

V rámci mobilizace bylo úkolem divize přejít na válečnou organizaci a mimo jiné také vytvořit tzv. „mobilizační dvojče“ tj. další jednotku na úrovni divize, jejíž mužstvo a nižší důstojnický sbor bude tvořeno převážně záložníky. Například 5. divize s velitelstvím v Českých Budějovicích se po mobilizaci měnila na prvosledovou jednotku jménem Hraniční oblast 31 a zároveň vytvářela druhosledovou jednotku, která převzala její původní název, tedy 5. divize. Mimo změny organizace byly také divize v rámci mobilizace doplňovány dalšími útvary, které v míru stály mimo standardní divizní organizaci (jezdectvo, útočná vozba aj.)

Obvyklou sestavu pěší divize po mobilizaci byly tři pěší pluky, lehký dělostřelecký pluk, smíšený přezvědný oddíl, telegrafní prapor, ženijní rota a jednotky služeb (autokolony, vozatajské kolony, zdravotnické roty, polní pekárny aj.) a tabulkově měla čítat cca 14000 důstojníků a mužstva, 30 lehkých děl, 18 protitankových kanónů, 18 minometů, 3 lehké tanky a 320 kulometů. Při mobilizaci v září 1938 dosahovaly některé z prvosledových jednotek výrazně vyšších počtů (např. Hraniční oblast 32 s 20000 muži a 60 protitankovými kanóny), čímž odčerpávaly prostředky druhosledovým divizím (např. 20. divize disponovala pouze 9500 muži a neměla ani jeden protitankový kanón)[2].

Reference

  1. ↑ kolektiv; Vojenské dějiny Československa; Naše Vojsko 1987
  2. ↑ HAMÁK, Jindřich; VONDROVSKÝ, Ivo. Mobilizovaná československá armáda 1938. Dvůr Králové nad Labem: FORTprint, 2010.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.