Dekodér
Dekodér je kombinační logický obvod, který na základě kombinační tabulky z kombinace vstupních dat (x), vstupního kódu vytváří na výstupu (y) kód jiný. Funkce dekodéru je inverzní k funkci kodéru.
Popis
Dekodér má n vstupních signálů x0 … xn-1 jejichž kombinace vytváří na k výstupech y0 … yk-1 jinou kombinaci signálů. Obecně platí, že n < k. Volitelně je možno použít strobovací vstup s pro vzorkování signálu nebo signál e pro uvolnění.
Příklad
Binární dekodér
Typickým příkladem dekodéru je binární dekodér či vícenásobný demultiplexor, obvod, který binárně kódovaný vstupní signál o n bitech převádí na 2n výstupů, kódovaných jako 1 z 2n, ze kterých je v daném okamžiku aktivní pouze jeden. Číslo aktivního vstupu odpovídá binární hodnotě kombinace přivedené na vstupy. Obvodu se používá pro výběr jednoho z 2n prvků. Takový dekodér je možno použít pro adresaci paměti počítače, kde převádí část adresy na výstup 1 z n, čímž vybírá např. řádek nebo sloupec paměťové matice. Binární dekodér je principiálně podobný demultiplexoru, rozdíl spočívá v tom, že u dekodéru jsou nosičem informace adresové vstupy.
.png)
| schéma | adresa | uvolnění | výstupy | |||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| A2 | A1 | A0 | E | D7 | D6 | D5 | D4 | D3 | D2 | D1 | D0 | |
| ||||||||||||
| 0 | 0 | 0 | 0 | x | x | x | x | x | x | x | x | |
| 0 | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | |
| 0 | 0 | 1 | 0 | x | x | x | x | x | x | x | x | |
| 0 | 0 | 1 | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 0 | |
| 0 | 1 | 0 | 0 | x | x | x | x | x | x | x | x | |
| 0 | 1 | 0 | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 | |
| 0 | 1 | 1 | 0 | x | x | x | x | x | x | x | x | |
| 0 | 1 | 1 | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 | 0 | |
| 1 | 0 | 0 | 0 | x | x | x | x | x | x | x | x | |
| 1 | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | |
| 1 | 0 | 1 | 0 | x | x | x | x | x | x | x | x | |
| 1 | 0 | 1 | 1 | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | |
| 1 | 1 | 0 | 0 | x | x | x | x | x | x | x | x | |
| 1 | 1 | 0 | 1 | 0 | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | |
| 1 | 1 | 1 | 0 | x | x | x | x | x | x | x | x | |
| 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | |
| Dekodér realizovaný pomocí logických hradel AND a NOT. |
Stav výstupu závisí na typu výstupního hradla: • log. 0 • neurčitý stav u výstupu s otevřeným kolektorem. | |||||||||||
Kódový dekodér
Kódový dekodér převádí binárně kódovanou číslici na její zobrazení pomocí sedmisegmentového displeje, pro každou vstupní kombinaci reprezentující jedno číslo aktivuje příslušné segmenty. Vstup dekodéru je čtyřbitový, výstup sedmibitový.
| rozložení segmentů | adresa | výstup (segmenty) | znak | |||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| a3 | a2 | a1 | a0 | g | f | e | d | c | b | a | ||
| ||||||||||||
| 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 
| |
| 0 | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 1 | 0 | 
| |
| 0 | 0 | 1 | 0 | 1 | 0 | 1 | 1 | 0 | 1 | 1 | 
| |
| 0 | 0 | 1 | 1 | 1 | 0 | 0 | 1 | 1 | 1 | 1 | 
| |
| 0 | 1 | 0 | 0 | 1 | 1 | 0 | 0 | 1 | 1 | 0 | 
| |
| 0 | 1 | 0 | 1 | 1 | 1 | 0 | 1 | 1 | 0 | 1 | 
| |
| 0 | 1 | 1 | 0 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 0 | 1 | 
| |
| 0 | 1 | 1 | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 1 | 1 | 
| |
| 1 | 0 | 0 | 0 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 
| |
| 1 | 0 | 0 | 1 | 1 | 1 | 0 | 1 | 1 | 1 | 1 | 
| |
| rozšíření pro hexadecimální znaky | ||||||||||||
| 1 | 0 | 1 | 0 | 1 | 1 | 1 | 0 | 1 | 1 | 1 | 
| |
| 1 | 0 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 0 | 0 | 
| |
| 1 | 1 | 0 | 0 | 0 | 1 | 1 | 1 | 0 | 0 | 1 | 
| |
| 1 | 1 | 0 | 1 | 1 | 0 | 1 | 1 | 1 | 1 | 0 | 
| |
| 1 | 1 | 1 | 0 | 1 | 1 | 1 | 1 | 0 | 0 | 1 | 
| |
| 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 0 | 0 | 0 | 1 | 
| |
Složitější dekodér je součástí každého procesoru, kde dekóduje operační znak instrukce (mikroinstrukce), to jest aktivuje příslušná hradla a další signály procesoru k provedení dané instrukce.
Odkazy
Literatura
- kapitola Kombinační logické obvody, M. Mašláň, D. Žák: Logické obvody[nedostupný zdroj]
- Mašláň, M., D. Žák : Logické obvody I., PřF UP Olomouc, 1993
