Dankowice (Slezské vojvodství)
| Dankowice | |
|---|---|
| Poloha | |
| Souřadnice | 49°55′47″ s. š., 19°6′37″ v. d. |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Slezské |
| Okres | Bílsko-Bělá |
| Gmina | Wilamowice |
  Dankowice | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 11,45 km² |
| Počet obyvatel | 2 811 (2015) |
| Hustota zalidnění | 245,5 obyv./km² |
| Etnické složení | Poláci |
| Náboženské složení | římští katolíci |
| Správa | |
| Status | starostenství |
| Starosta | Tadeusz Grzywa |
| Telefonní předvolba | (+ 48) 33 |
| PSČ | 43-331 |
| Označení vozidel | SBI |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dankowice (německy Denkendorf, vilamovsky Denkiadiüf) jsou vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Bílsko-Bělá v gmině Wilamowice. Leží ve Wilamovském podhůří na řece Dankówka, která se v severním cípu obce vlévá do Visly.
První písemná zmínka o Dankovicích pochází z roku 1326. Patřila k Osvětimskému knížectví a s ním byla součástí nejdřív Českého království, poté v letech 1457–1772 Polska, resp. polsko-litevské říše, a následně Habsburské monarchii. Z hlediska kulturně-geografického se řadí k Malopolsku, resp. Západní Haliči. Severní hranice obce, vyznačovaná Vislou, kopíruje bývalou rakousko-pruskou státní hranici.
Probíhá tudy železniční magistrála Krakov – Bohumín – Vídeň, aneb historická Severní dráha císaře Ferdinanda. V obci se nachází vlaková zastávka Dankowice, odkud v jízdním řádu 2017/2018 odjíždělo několik spojů do Čechovic-Dědic a přes Osvětim do Krakova.
Významnou hospodářskou roli zde hraje rybníkářství. Územím Dankovic se táhne velká rybniční soustava přesahující z tzv. Žabího kraje na Těšínsku.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dankowice na Wikimedia Commons
- Webové stránky starostenství Dankowice
