Daniela Hivešová Šilanová

Daniela Hivešová Šilanová
Narození	1. února 1952 Bratislava Československo Československo
Úmrtí	26. srpna 2008 (ve věku 56 let) Prešov Slovensko Slovensko
Alma mater	Filozofická fakulta Univerzity Komenského v Bratislavě
Povolání	spisovatelka, scenáristka a lidskoprávní aktivistka
Manžel(ka)	Ján Šilán
Ocenění	Pribinův kříž II. třídy (2017)
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Daniela Hivešová Šilanová (1. února 1952 Bratislava –⁠ 26. srpna 2008 Prešov) byla slovenská spisovatelka, scenáristka, aktivistka za práva Romů a publicistka.^[1]

Daniela Hivešová Šilanová se narodila 1. února 1952 v Bratislavě. V letech 1971–1976 studovala na Filosofické fakultě Univerzity Komenského obor slovenština – estetika. Během svých vysokoškolských studií se dostala do východoslovenského Prešova, kde se na soutěži Akademický Prešov seznámila s režisérem Ján Šilánem.^[2] V Prešově začala pracovat v Závodech průmyslové automatizace, kde se seznámila s Romy a jejich kulturou. V této době také začala publikovat v Novém slově mladých (příloha Nového slova). Již roku 1974 vydala první básnickou sbírku nazvanou Tanečnice.^[3]

Od roku 1976 do roku 1982 byla dramaturžkou v Podtatranském divadle ve Spišské Nové Vsi.^[4] Roku 1984 spoluzakládala Divadlo cigánskej poezie, hudby a tanca.^[5]

Po sametové revoluci se začala ještě více aktivizovat. Od roku 1991 působila ve Sdružení Jekhetane – Spolu, které je vydavatelem novin Romano Nevo Ľil (Romský nový list).^[6] Stala se též šéfredaktorkou těchto novin, které vedla až do roku 2008.^[7] V roce 1991 zakládala romské profesionální divadlo v Košicích nazvané Romathan či dětský parlament v Prešově.^[5] V roce 1992 napsala divadelní hru pro romské divadlo Miesto pre Rómov a divadlu se věnovala i jako pedagožka na Střední průmyslové škole v Košicích. Organizovala koncerty romských zpěváků a v roce 2001 zorganizovala v rámci dlouhodobého projektu Rómská putovná galéria výstavu romských umělců v Šárišské galerii v Prešově.

O rok později byla Daniela Hivešová-Šilanová a redakce Romano Nevo Ľil oceněna medailí za práci v boji proti rasismu, kterou jí udělil tehdejší prezident Rudolf Schuster.^[8] V roce 2005 byla v rámci projektu 1000 žen pro Nobelovu cenu míru nominována na toto ocenění. Stala se tak jednou ze dvou Slovenek, která byla nominována na Nobelovu cenu.^[6] Roku 2007 byl na její popud zorganizován první ročník festivalu romské hudby, tance, zpěvu, divadla a poezie na Spišském hradě.^[9]

Daniela Hivešová-Šilanová zemřela 26. srpna 2008 v Prešově po dlouhé nemoci.

• 1974 –⁠ Tanečnica
• 1976 –⁠ Uprostred koncertu
• 1979 –⁠ Pohyb bez teba
• 1980 –⁠ Z údolia nežnej líšky
• 1981 –⁠ Priveľa miesta
• 1985 –⁠ Okamih optimizmu
• 1988 –⁠ Spätosť
• 1989 –⁠ Cigánske leto. 
• 2000 –⁠ Na počkanie^[10]

• 1986 –⁠ Ahoj, svet
• 1994 –⁠ Zuzankine motýle –⁠ Chlapec s čajkou
• 1995 –⁠ Vtáčátko –⁠ Koráločka
• 2000 –⁠ Zvončekový mužíček

• 1992 –⁠ Miesto pro Romov
• 2001 –⁠ Velký primáš Baro
• 2001 –⁠ Lepšie je hodovať ako bojovať
• 2002 –⁠ Ako Boh stvoril Roma
• 2005 –⁠ Kto je na svete najkrajší
• 2007 –⁠ Rómovia na Spišskom hradě (autentická rekonstrukce historické události z roku 1423, kdy Zikmund Lucemburský na Spišském hradě přijal Romy)

• 2000 –⁠ Cena Mezinárodní romské unie (International Roma Union) za objektivitu a profesionalitu v časopise Romano nevo l’il
• 2002 –⁠ Pamětní medaile za práci v boji proti rasismu prezidenta SR Rudolfa Schustera
• 2005 –⁠ Nominována na Nobelovu cenu míru v rámci akce 1000 žen pro Nobelovu cenu míru
• 2008 –⁠ Cena za lidskost udělená zplnomocněncem vlády SR pro romské komunity (In Memoriam)
• 2017 –⁠ Pribinův kříž II. třídy za mimořádné zásluhy o kulturní rozvoj SR v oblasti publicistiky a divadelního umění
• Romská růže
• Ceny Literárního fondu SR
• Cena Evropské unie a USA za rozvoj demokracie a občanské společnosti