Děčín hlavní nádraží

Děčín hlavní nádraží
Staniční budova v srpnu 2024
Staniční budova v srpnu 2024
StátČeskoČesko Česko
KrajÚstecký
MěstoDěčín
Uliceulice Čsl. mládeže v Děčíně
Souřadnice50°46′24,6″ s. š., 14°12′3,6″ v. d.
Děčín hlavní nádraží
Děčín hlavní nádraží
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice556597
TratěÚstí nad Labem – Velké Březno – Děčín, Děčín – Rumburk, Praha–Děčín, Děčín – Dresden-Neustadt, Děčín – Oldřichov u Duchcova
Nadmořská výška135 m n. m.
Zabezpečovací zařízeníelektronické stavědlo ESA 11
Dopravní koleje8 (osobní n.) + 13 (nákladové n.) + 7 (kolejová skupina střed)
Nástupiště (nástupní hrany)4 (7)
Prodej jízdenekAno
Návazná dopravaAutobusy
Služby ve staniciVnitrostátní a mezinárodní pokladní přepážkaÚschovna zavazadelBezbariérové WCČekárna pro cestujícíRestauraceBankomatPlatba v EurechČD centrumPoštaVnitrostátní pokladní přepážkaSchodištěVýtahy
Kód památky15173/5-5830 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Děčín hlavní nádraží je železniční stanice v děčínské čtvrti Podmokly na adrese Čsl. mládeže 89/4. Vede přes něj první tranzitní železniční koridor a čtvrtý tranzitní železniční koridor (tratě Praha – Děčín a Děčín – Drážďany - levobřežní trať), do stanice ústí také tratě z Ústí nad Labem (pravobřežní), z Benešova nad Ploučnicí a z Oldřichova u Duchcova (trať pouze s víkendovým turistickým provozem).[1] Nádraží má 4 nástupiště dostupná z podchodu po schodech nebo výtahem. Je to také pohraniční stanice pro vlaky dálkové dopravy z Německa, a počtem předávaných vlaků spolu se stanicí Děčín východ i nejvýznamnější styková stanice mezi sítěmi SŽ a DB InfraGO.

Historie

Pohled ze 2. nástupiště
Budova děčínského nádraží

V roce 1850 společnost Severní státní dráhy ve vsi Weiher a Podmokly (dnes Děčín hlavní nádraží) postavila přechodovou pohraniční stanici mezi Rakouskem a Saskem . Ve stanici byla postavena provizorní hrázděná stavba ve které byly společnosti NStB a saské dráhy, rakouský i saský celní úřad, policejní a poštovní úřad. Pro zaměstnance saské dráhy a celníky byly v roce 1852 postaveny tzv. saské domy.[2] V roce 1855 prodal rakouský stát podmokelskou trať s veškerými náležitostmi soukromé Společnosti státní dráhy (StEG). Té rakouská část nádraží včetně výtopny patřila až do opětovného zestátnění roku 1909.[3] V letech 1864–1865 byla společnostmi StEG a Královské Saské státní dráhy podle projektu Carla Schumanna postavena nová novorenesanční výpravní budova.[4][5] Stanice byla kompletně modernizována, včetně renovace výpravní budovy, v souvislosti s optimalizací prvního železničního koridoru v letech 2001–2004.[6]

Stanice se od svého vzniku až do poválečného období nazývala Bodenbach, resp. česky Podmokly (případně s rozlišujícími přívlastky jako Ö.-U. St. E., St. E. G., Staatsbahnhof, státní nádraží, Č. S. D.). Současné pojmenování bylo zavedeno v roce 1949,[7] po zkrácení jména dvojměstí Děčín-Podmokly na Děčín.[8]

Provoz osobní dopravy

V roce 2025 ve stanici zastavují veškeré vlaky dálkové osobní dopravy EuroCity spojující Prahu s Drážďany a Berlínem, popř. i s Hamburkem, Kielem, Budapeští, Flensburgem, Lipskem či Curychem. Kromě výše uvedených relací zde zastavují rychlíky spojující Děčín s Prahou a Ústí nad Labem, s Libercem a samozřejmě i regionální osobní vlaky.[9]

Výpravní budova

Nádražní hala

Výpravní budova je zděná patrová podsklepená stavba s rizality, které jsou uprostřed a po stranách s přistavěnými pavilony. Stavba je postavena na otevřeném půdorysu písmene U z pískovcových kvádrů na bosované podezdívce a je ukončena valbovou střechou. Bosovaná jsou nároží, podlaží dělí kordonová římsa. Okna v přízemí jsou půlkruhově zaklenutá v profilovaných šambránách. Pod nimi jsou jednoduchá sklepní okna. Okna v patrech jsou sdružená obdélná v profilovaných šambránách a průběžnou podokenní římsou. Okna v pavilonech jsou v s půlkruhovým zakončením s šambránami s ušima a nadokenními římsami.[10][4] Výpravní budova byla v roce 1998 prohlášena kulturní památkou ČR.[11]

Tunely

Mezi stanicí Děčín hlavní nádraží a zastávkou Děčín-Přípeř na trati Děčín – Bad Schandau se nacházejí dva dvojkolejné tunely, které byly vybudovány Saskými drahami v roce 1849. Oba tunely zdobí kamenné portály v romantizujícím slohu, které zdobí korunní přímá římsa s obloučkovým vlysem a jsou ukončeny cimbuřím. Tunel Ovčí stěna (ev. č. 74) je ražen pod Pastýřskou stěnou v tvrdé pískovcové skále bez vyzdívky, je dlouhý 279 m. Následuje tunel Červená skála (ev. č. 75), který je ražen pod Špičákem v délce 143 m a je vyzděn.

Dostupné služby

Ve stanici jsou poskytovány následující služby[12]:

  • Mezinárodní pokladní přepážka
  • Vnitrostátní pokladní přepážka
  • Platba v eurech
  • Platba platební kartou
  • Integrovaný dopravní systém
  • Směnárna ČD
  • Půjčovna kol ČD Bike
  • Prostory pro cestující
  • Úschovna zavazadel
  • Úschovna kol
  • Ve stanici je bezbariérové WC
  • Restaurace
  • Stanoviště TAXI v blízkosti stanice
  • Zastávka MHD
  • Veřejné parkoviště
  • Zastávka linkových autobusů
  • Policie
  • Bufet nebo rychlé občerstvení
  • Pošta
  • WC osazeno eurozámkem
  • Prodej ISIC karty

Odkazy

Reference

  1. ↑ VANŽURA, Alexandr. Kozí dráha se s velkou slávou rozjela. Davy ji vítaly od Děčína až po Telnici. Denik.cz [online]. 2022-03-26. Dostupné online. 
  2. ↑ Podmokly - Bodenbach Weiher u Děčína [online]. [cit. 2019-12-13]. Dostupné online. 
  3. ↑ SCHREIER, Pavel. Příběhy z dějin našich drah. Praha: Mladá fronta, 2009. 207 s. ISBN 978-80-204-1505-9. Kapitola Železnice soukromá, s. 96. 
  4. ↑ a b BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dědictví severní státní dráhy. 1. vyd. Ostrava: Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Ostravě, 2016. 271, [1] s. s. ISBN 9788085034912, ISBN 8085034913. OCLC 1010898392 S. 160–167. 
  5. ↑ BOROVCOVÁ, Alena. Z Vídně na sever : dvě páteřní železniční tratě České republiky. 1. vyd. Ostrava: Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Ostravě, 2017. 208 s. ISBN 9788085034974, ISBN 8085034972. OCLC 1035451828 S. 104. 
  6. ↑ Rekonstrukce nádraží v Děčíně zahájena. Ekolist.cz [online]. 2001-02-18 [cit. 2025-08-08]. Dostupné online. 
  7. ↑ Podmokly. www.sotoweb.cz [online]. [cit. 2025-08-08]. Dostupné online. 
  8. ↑ Děčín a Podmokly: vzestup a pád jednoho dvojměstí. zeleznicar.cd.cz [online]. [cit. 2025-08-08]. Dostupné online. 
  9. ↑ Jízdní řád - www.spravazeleznic.cz. www.spravazeleznic.cz [online]. [cit. 2025-08-08]. Dostupné online. 
  10. ↑ Detail dokumentu - G0280758. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2019-07-02]. Dostupné online. 
  11. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-02]. Identifikátor záznamu 125637 : železniční stanice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  12. ↑ Detail stanice [online]. České Dráhy [cit. 2020-07-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.