Colin Gonsalves

Colin Gonsalves
Colin Gonsalves (6. února 2006)
Colin Gonsalves (6. února 2006)
Narození24. května 1952 (73 let)
Bombaj
BydlištěNové Dillí
Alma materIndian Institute of Technology Bombay
Povoláníadvokát a lidskoprávní aktivista
OceněníCena za správný život (2017)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Colin Gonsalves (* 24. května 1952 Bombaj) je indický právník a lidskoprávní aktivista.

Vystudoval Indian Institute of Technology Bombay a pracoval jako stavební inženýr. Zapojil se do odborového hnutí a proto vystudoval dálkově pracovní právo na Bombajské univerzitě. Promoval v roce 1983 a začal pracovat u pracovního soudu. Založil také centrum na obranu lidských práv v Indii a zaměřil se na obranu sociálně vyloučených. Hájí práva nemajetných a zdravotně handicapovaných, zapojil se do kampaně za zvýšení zákonného životního minima.[1] Věnuje se také zvýšení právního povědomí mezi neprivilegovanými vrstvami. Odhaluje případy domácího násilí a zneužívání dětské práce, prosazuje nárok zaměstnanců na sociální zabezpečení. Často se také zasazuje za práva systémově diskriminovaných skupin jako jsou náboženské menšiny, Adivásiové a Dalité. Kritizoval postup indické armády v Kašmíru a navrhl zrušení zákona AFSPA (Armed Forces Special Powers Act), který v oblastech protivládních nepokojů umožňuje beztrestné zásahy ozbrojených sil proti civilistům.[2] V roce 2000 se zasadil o přijetí zákona, který umožňuje osvojení dítěte bez ohledu na náboženské vyznání rodičů. Organizoval také pomoc pro rohingské uprchlíky z Myanmaru.

Colin Gonsalves je předsedou neziskové organizace Human Rights Law Network, která má 21 poboček po celé Indii a poskytuje bezplatnou právní pomoc lidem v nouzi. Pracuje také jako seniorní advokát Nejvyššího soudu Indie. V roce 2011 obdržel Pamětní cenu Matky Terezy za sociální práva a v roce 2017 Cenu za správný život.[3]

Reference

  1. Chudým Indům musí stačit půl dolaru na den. Česká televize [online]. 2011-09-23 [cit. 2025-09-02]. Dostupné online. 
  2. V Indii zahájena kampaň za zrušení kritizovaného bezpečnostního zákona. Amnesty International [online]. 2005-07-20 [cit. 2025-09-02]. Dostupné online. 
  3. Alternativní Nobelovy ceny dostaly slepá etiopská právnička i ázerbájdžánská novinářka. Aktuálně [online]. 2017-09-26 [cit. 2025-09-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy