Chrám svaté kněžny Olgy (Františkovy Lázně)
| Pravoslavný chrám svaté kněžny Olgy ve Františkových Lázních | |
|---|---|
 Pravoslavný chrám svaté kněžny Olgy ve Františkových Lázních | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Karlovarský |
| Okres | Cheb |
| Obec | Františkovy Lázně |
| Souřadnice | 50°7′16,9″ s. š., 12°21′17,36″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku |
| Provincie | eparchie pražská |
| Diecéze | Karlovarský okružní protopresbyterát |
| Vikariát | Chebský presbyterát |
| Status | pravoslavný farní kostel |
| Užívání | pravidelné |
| Současný majitel | Pravoslavná církevní obec ve Františkových Lázních |
| Zasvěcení | Olga Kyjevská |
| Datum posvěcení | 7. (25.) června 1889 |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Gustav Wiedermann |
| Stavební sloh | eklekticismus (rusko-byzantský sloh) |
| Typ stavby | Jednolodní kostel |
| Výstavba | 1881–1889 |
| Další informace | |
| Adresa | Kollárova 8/15, Františkovy Lázně |
| Ulice | Kollárova |
| Oficiální web | Oficiální web |
| Kód památky | 28817/4-4592 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chrám svaté kněžny Olgy (rusky Це́рковь Свято́й равноапо́стольной княги́ни О́льги) je pravoslavný kostel ve Františkových Lázních v Karlovarském kraji zasvěcený svaté kněžně Olze Kyjevské. Byl vystavěn v letech 1887–1889 a jedná se o nejstarší původně pravoslavný kostel na českém území.
Popis
Chrám náleží do jurisdikce chebského presbyterátu, Karlovarského okružního protopresbyterátu, pražské eparchie Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku. Dlouholetým duchovním správcem byl protojerej (arcikněz) ThDr. Jan Křivka[1] († 2013). Po něm se jeho úřadu ujal otec Vít Metoděj Kout.
Dějiny
V roce 1880 byl ve Františkových Lázních vystavěn svatostánek pro pravoslavné lázeňské hosty ze zahraničí, zejména pak z Ruska. Bohoslužby se konaly pouze v letní sezóně. Chrám byl zpočátku v pronajaté části kolonády zvané Salzquelle (Solný pramen), poté byl roku 1881 přemístěn do vestibulu hotelu „Giselle“.
Současný kostelík byl vybudován v eklekticistním rusko-byzantském slohu podle návrhu významného františkolázeňského architekta a pozdějšího starosty (v letech 1900-1910) Gustava Wiedermanna z výnosů dobrovolných příspěvků ruských lázeňských hostí. Gustav Wiedermann je rovněž autorem dvou dalších pravoslavných chrámů v západních Čechách, chrámu svatých Petra a Pavla v Karlových Varech (1897) a chrámu svatého Vladimíra v Mariánských Lázních (1900).
Kostel byl založen františkolázeňským výborem[2] roku 1881 bez přizvání protojereje Vladimira Semjonoviče Ladinského, jenž provedl svěcení základního kamene 25. (13.) července 1888. Obřad se na radu K. P. Pobědonosceva konal bez ohlášení až u prakticky dokončeného kostela, aby nedráždili místní katolickou církev. Vysvěcení chrámu proběhlo 7. (resp. 25.) června 1889.
Kostel a pozemek (asi 13,66 aru) byly zapsány jménem výboru, který kostel i pozemek považoval za své vlastnictví a na svých zasedáních nepodával výkazy obci.
Roku 1899 doznal kostel spíše kosmetických úprav a roku 1901 byl obehnán kamennou zídkou se železným plotem.
Současnost
V roce 2018 bylo provedeno zkoumání a zahájena restaurace vrcholků chrámových věží. Při nich bylo zjištěno vážné poškození dřevěných částí krovu, které hrozilo vychýlením celých věží a narušení statiky. Hlavní středové věži dokonce hrozí úplná zkáza. Odborníci doporučili urychlené záchranné práce. Zároveň je plánována oprava fasád chámu. Celkové odhadované náklady přesahují částku jednoho milionu korun. I přes příspěvky od státu i od města nemá dosud pravoslavná církev na realizaci dostatek prostředků.[3]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Церковь равноапостольной княгини Ольги (Франтишкови-Лазне) na ruské Wikipedii.
- ↑ Obce Pražské eparchie. www.pravoslavnacirkev.cz [online]. [cit. 03-12-2015]. Dostupné v archivu pořízeném dne 29-04-2009.
- ↑ Výboru, vytvořenému roku 1870 předsedali tři doktoři židovské věrouky. Jeden ze členů výboru, dr. Hamburger, si část vybraných prostředků přisvojil, a později spáchal sebevraždu. V roce 1879 výbor za vysokou cenu získal pozemek, patřící předsedovi výboru, dr. Bošanovi. Pozemek byl však silně podmáčený a nacházela se na něm skládka odpadu. Pouze díky energickým protestům protojereje Alexandra Lebeděva byl pozemek prodán a zakoupen jiný, hodnotnější.
- ↑ Nejstarší pravoslavný chrám v Česku přišel o své kříže. iDNES.cz [online]. 2018-08-03 [cit. 2018-08-28]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Chrám svaté kněžny Olgy na Wikimedia Commons
- Národní katalog pravoslavné architektury Народный каталог православной архитектуры (rusky)
