Charles Taylor (filozof)

Charles Taylor
Charles Taylor (5. května 2019)
Narození	5. listopadu 1931 (93 let) Montréal
Alma mater	McGillova univerzita Balliolova kolej Selwyn House School
Povolání	spisovatel, filozof, vysokoškolský učitel, sociolog a politolog
Zaměstnavatelé	Severozápadní univerzita McGillova univerzita Montréalská univerzita
Ocenění	Rhodes Scholarship (1952) Molsonova cena (1991) Prix Léon-Gérin (1992) Hegelova cena (1997) velkodůstojník Národního řádu Québecu (2000) … více na Wikidatech
Politická strana	Nová demokratická strana
Nábož. vyznání	katolická církev
Rodiče	Simone Beaubien[1]
Příbuzní	Gretta Chambers (sestra)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charles Margrave Taylor (5. listopadu 1931, Montreal) je kanadský sociolog, politický vědec a filozof a římský katolík. Zabývá se hlavně politickou filozofií, etikou a dějinami filozofie, několikrát také sám kandidoval v parlamentních volbách. Většinou bývá pokládán za komunitaristu.

Studoval na McGill university v Montrealu a v letech 1953–1961 v Oxfordu, kde se pak stal také učitelem a profesorem. Souběžně byl také profesorem politických věd a filozofie na McGill university až do svého penzionování. Působí jako profesor práva a filozofie na Northwestern university v Evanstonu u Chicaga. V 60. letech 20. století třikrát neúspěšně kandidoval do kanadského parlamentu za sociální demokracii (New democratic party). V Kanadě byl několikrát vyznamenán a v roce 2007 obdržel Templetonovu cenu za příspěvek k humanitním vědám.

Důkladně se zabýval Hegelem a dále byl ovlivněn také Heidegger, Merleau-Pontym a Wittgensteinem. Ve svém nejznámějším díle „Zdroje já“ (Sources of the Self, 1989) polemizuje s představou izolovaného lidského individua a naopak vyzvedá význam druhých při formování lidské osoby. Odmítá také názor, že je člověk jakoby ostře oddělen od okolního světa a proti tomu ukazuje, jak je člověk vždy již do svého světa zasazen, především svou tělesností. V etické oblasti se snaží uplatnit myšlenku autentičnosti a nepodmíněného respektování jinakosti druhého. Odtud také pramení jeho zájem o pluralismus a multikulturalismus.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Charles Taylor (philosopher) na anglické Wikipedii.

• Ch. Taylor, Etika autenticity. Praha: Filosofia 2001
• Ch. Taylor, Multikulturalismus: zkoumání politiky uznání. Praha: Filosofia 2001
• Ch. Taylor, Sekulární věk: Dilemata moderní doby. Praha: Filosofia 2013

• Pluralismus
• Politická filozofie

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Charles Taylor na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Charles Taylor (filozof)
• (anglicky)
• Taylorova stránka na Northwestern University
• The Immanent Frame, blog s příspěvky od Taylora, Roberta Bellaha a dalších ohledně Taylorovy knihy A Secular Age
• Bibliography of Taylor's works and works on Taylor's philosophy
• Links to secondary sources, reviews of Taylor's works, reading notes
• Lecture notes to Charles Taylor's talk on Religion and Violence (with a link to the audio) Nov 2004
• Study guide to Philosophical Arguments and Philosophical Papers 2 Archivováno 15. 8. 2017 na Wayback Machine.