Branko Mamula
| Branko Mamula | |
|---|---|
 | |
| 4. svazový sekretář lidové obrany SFRJ | |
| Ve funkci: 5. května 1982 – 15. května 1988 | |
| Předchůdce | Nikola Ljubičić |
| Nástupce | Veljko Kadijević |
| 9. náčelník štábu Jugoslávské lidové armády | |
| Ve funkci: 10. července 1979 – 5. května 1982 | |
| Předchůdce | Stane Potočar |
| Nástupce | Petar Gračanin |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Svaz komunistů Jugoslávie |
| Vojenská služba | |
| Složka | Jugoslávská lidová armáda |
| Doba služby | 1941–1988 |
| Hodnost | admirál loďstva |
| Narození | 30. května 1921.svg.png){kind=small} Slavsko Polje, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců |
| Úmrtí | 19. října 2021 (ve věku 100 let) Tivat, Černá Hora |
| Profese | důstojník, politik a admirál |
| Ocenění | Řád hrdiny socialistické práce Řád jugoslávské hvězdy Řád lidové armády Order of military merits Order of Gorkha Dakshina Bahu … více na Wikidatech |
| Commons | Branko Mamula |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Branko Mamula (v srbské cyrilici Бранко Мамула; 30. května 1921 Slavsko Polje – 19. října 2021 Tivat) byl admirál loďstva, náčelník štábu Jugoslávské lidové armády (1979–1982) a svazový sekretář lidové obrany SFRJ (1982–1988, víceméně funkce ministra obrany).[1]
Život
Mamula byl původem chorvatský Srb; během prvních fází partyzánského boje se přidal ke komunistům. Později působil v jugoslávské armádě jako politický komisař, ještě později zastával různé posty v námořnictvu. V letech 1979–1982 byl náčelníkem generálního štábu Jugoslávské lidové armády, v letech 1983–1988 pak zastával funkci svazového sekretáře lidové obrany. Poté byl penzionován a až do občanské války v Chorvatsku žil ve své vile v Opatiji, později se přestěhoval do Kotoru v Černé Hoře. I po uplynutí své funkce patřil k vlivným osobám v jugoslávské armádě. V roce 1991 ostře odmítl vznik samostatného Chorvatska,[1] přesněji vzato jakýchkoliv nových států na území Jugoslávie, které by byly konstituovány na národnostním základě. V roce 2000 vydal knihu Slučaj Jugoslavija (Případ Jugoslávie).
Od roku 2007 žil v Tivatu v Černé Hoře. V květnu 2021 srbský tisk vzpomenul admirálovy sté narozeniny.[2] Zemřel v Tivatu 19. října 2021.[3]
Vyznamenání
Jugoslávská vyznamenání
Řád hrdiny socialistické práce.png)
Řád jugoslávské hvězdy
Řád bratrství a jednoty
Řád lidové armády I. třídy – udělen dvakrát
Řád lidové armády II. třídy
Řád za vojenské zásluhy I. třídy
Řád za vojenské zásluhy II. třídy
Řád za zásluhy o národ II. třídy
Řád za statečnost – udělen dvakrát
Řád partyzánské hvězdy III. třídy
Řád práce II. třídy
Pamětní medaile partyzánů roku 1941
Zahraniční vyznamenání
velkodůstojník Řádu čestné legie – Francie
Partyzánský kříž – Polsko
velkokomtur Řádu cti – Řecko
Reference
- ↑ a b Článek o Mamulovi na stránkách chorvatských novin Slobodna Dalmacija (chorvatsky)
- ↑ LUKOVIĆ, Siniša. Stoti rođendan Branka Mamule: Jedan od posljednjih svjedoka stvaranja i uništenja Titove Jugoslavije. Vijesti [online]. 2021-05-30 [cit. 2021-10-20]. Dostupné online. (srbsky)
- ↑ LUKOVIĆ, Siniša. Preminuo admiral flote Branko Mamula. Vijesti [online]. 2021-10-20 [cit. 2021-10-20]. Dostupné online. (srbsky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Branko Mamula na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Branko Mamula
