Lenochod černopásý

Jak číst taxoboxLenochod černopásý
alternativní popis obrázku chybí
Muzejní vzorek (Museu de Zoologia, Barcelona)
Stupeň ohrožení podle IUCN
ohrožený
ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Nadtřídačtyřnožci (Tetrapoda)
Třídasavci (Mammalia)
Velkořádchudozubí (Xenarthra)
ŘádPilosa
Podřádlenochodi (Folivora)
Čeleďlenochodovití tříprstí (Bradypodidae)
RodBradypus
Binomické jméno
Bradypus torquatus
Illiger, 1811
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lenochod černopásý (Bradypus torquatus) je druh lenochoda z čeledi lenochodovití tříprstí (Bradypodidae), endemit Brazílie.

Výskyt a taxonomie

Lenochod černopásý žije pouze v atlantickém lese na pobřeží Brazílie. Ačkoli před lidskými zásahy do tohoto biomu představoval široce rozšířený druh, areál rozšíření se kvůli odlesňování výrazně zmenšil a fragmentoval. Centrum výskytu lenochodů se soustředí do jižních oblastí brazilského státu Bahia.[2]

Severní a jižní populace lenochodů tvoří dva geneticky dobře odlišitelné, alopatricky se vyvíjející klady, které představují minimálně dvě evolučně významné jednotky.[3] Studie z roku 2023 doporučila jižní populaci oddělit jako samostatný druh Bradypus crinitus Gray, 1850,[4] toto dělení postupně převzaly i konkrétní autority, jako je IUCN. Starší zdroje, včetně tohoto článku, kvůli tomu mohou shrnovat informace týkající se obou těchto druhů.

Popis

Lenochod černopásý je největším zástupcem čeledi lenochodovití tříprstí. Celková délka těla činí 45–50 cm, krátký robustní ocas dosahuje maximální délky asi 5 cm. Tělesná hmotnost se pohybuje mezi 3,6–4,2 kg, přičemž samice bývají větší a mohutnější než jejich samčí protějšky. V praxi je nicméně spolehlivé určení pohlaví obtížné, velikost jedince navíc závisí i na obývaném stanovišti (např. lenochodi z chladnějších biotopů ve vyšších nadmořských výškách bývají větší než lenochodi z teplejších nížin).[5]

Zbarvení je na celém těle světle hnědé. Okolo krku vyrůstá černá hříva, jež následně splývá i přes ramena. Hříva se objevuje pouze u dospělců, zatímco mláďatům schází. Samci se pyšní hřívou větší a temnější, zatímco u samic může být redukována jen na pár postranních chomáčů. Tento znak se odráží i v odborném jméně lenochoda černopásého – torquatus vychází z latinského pojmenování pro límec.[6]

Chování a ekologie

Lenochod černopásý je, podobně jako ostatní žijící lenochodi, letargickým stromovým savcem, který většinu dne tráví odpočinkem a krmením. Může být aktivní během dne i během noci, přičemž uražená denní vzdálenost činí pouhých 23 až 28 m. Co se týče velikosti domovského okrsku, v případě dospělých samic činí 0,8 až 4,5 ha, u dospělých samců asi 7,6 ha. Rozloha obývaného území i aktivita však závisí na obývaném stanovišti i ročním období.[5]

Na základě mnohaměsíční terénní studie publikované v roce 1998 vyplynulo, že se lenochodi černopásí živí takřka výhradně listy, přičemž preferují listy stromů nad listy lián a zároveň čerstvé listy nad staršími listy. Studovaná trojice jedinců se krmila na pouhých 16 druzích stromů a 5 druzích lián, přičemž každý jedinec preferoval ještě menší množství druhů.[7]

Co se týče rozmnožování, kopulující lenochodi byli ve volné přírodě pozorováni během září, zatímco největší množství porodů připadá na období mezi únorem a dubnem. Samice však může porodit v průběhu celého roku. Vrh čítá pouze jediné mládě, jež zpočátku tráví čas v matčině srsti. Samice jej kojí asi 2 až 4 měsíce, nicméně první listy mládě ochutnává již asi po 14 dnech od porodu. Samostatným se stává v asi 8 až 11 měsících života. Věk pohlavní dospělosti byl odhadnut na 2 až 3 roky.[6][8]

Ohrožení

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) považuje ve svém vyhodnocení stavu ohrožení z roku 2025 lenochoda černopásého za ohrožený druh; oproti předchozímu vyhodnocení již pokládá Bradypus crinitus za samostatný druh.[9] Hlavní příčinou ohrožení obou druhů je ztráta přirozených stanovišť v důsledku zemědělství, pastevectví a výstavby měst, populace se kvůli tomu stávají silně nespojité. Míra odlesňování v regionu atlantického lesa se nicméně zhruba od 90. let 20. století podstatně snížila. Z dalších hrozeb lze jmenovat lov pro maso či tradiční medicínu, rozvoj dopravní infrastruktury pak přispívá k úmrtnosti v důsledku kolizí s motorovými vozidly. Populace lenochodů černopásých mohou být ohroženy i extrémními výkyvy počasí souvisejícími se změnou klimatu. Celková velikost populace zůstává nejistá, IUCN však předpokládá její klesající trend.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Červený seznam IUCN. Dostupné online. [cit. 2025-08-27].
  2. ↑ a b Chiarello, A., Santos, P., Moraes-Barros, N. & Miranda, F. 2022. Bradypus torquatus. The IUCN Red List of Threatened Species 2022: e.T3036A210442361. https://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2022-2.RLTS.T3036A210442361.en. Accessed on 27 December 2024.
  3. ↑ LARA-RUIZ, Paula; CHIARELLO, Adriano G.; SANTOS, Fabrício R. Extreme population divergence and conservation implications for the rare endangered Atlantic Forest sloth, Bradypus torquatus (Pilosa: Bradypodidae). Biological Conservation. 2008-05-01, roč. 141, čís. 5, s. 1332–1342. Dostupné online [cit. 2024-12-27]. ISSN 0006-3207. doi:10.1016/j.biocon.2008.03.002. 
  4. ↑ MIRANDA, Flavia R; GARBINO, Guilherme S T; MACHADO, Fabio A. Taxonomic revision of maned sloths, subgenus Bradypus ( Scaeopus ), Pilosa, Bradypodidae, with revalidation of Bradypus crinitus Gray, 1850. Journal of Mammalogy. 2023-02-17, roč. 104, čís. 1, s. 86–103. Dostupné online [cit. 2025-08-27]. ISSN 0022-2372. doi:10.1093/jmammal/gyac059. (anglicky) 
  5. ↑ a b BULLINGER, Brady. Bradypus torquatus (maned three-toed sloth). Animal Diversity Web [online]. 2009 [cit. 2024-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b HAYSSEN, Virginia. Bradypus torquatus (Pilosa: Bradypodidae). Mammalian Species. 2009-03-31, roč. 829, s. 1–5. Dostupné online [cit. 2024-12-27]. ISSN 0076-3519. doi:10.1644/829.1. (anglicky) 
  7. ↑ CHIARELLO, Adriano G. Diet of the Atlantic forest maned sloth Bradypus torquatus (Xenarthra: Bradypodidae). Journal of Zoology. 1998, roč. 246, čís. 1, s. 11–19. Dostupné online [cit. 2024-12-27]. ISSN 1469-7998. doi:10.1111/j.1469-7998.1998.tb00127.x. (anglicky) 
  8. ↑ LARA-RUIZ, Paula; CHIARELLO, Adriano Garcia. Life-history traits and sexual dimorphism of the Atlantic forest maned sloth Bradypus torquatus (Xenarthra: Bradypodidae). Journal of Zoology. 2005, roč. 267, čís. 1, s. 63–73. Dostupné online [cit. 2024-12-27]. ISSN 1469-7998. doi:10.1017/S0952836905007259. (anglicky) 
  9. ↑ Santos, P., Chiarello, A., Miranda, F. & Moraes-Barros, N. 2025. Bradypus torquatus. The IUCN Red List of Threatened Species 2025: e.T237137603A237139785. https://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2025-1.RLTS.T237137603A237139785.en. Accessed on 27 August 2025.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.